Útok na dvě mešity na Novém Zélandu, při němž zahynulo 50 lidí a zbytek vyvázl s těžkými poraněními, vyvolal společenskou i politickou diskuzi na téma pravicového extremismu a jeho vlivu ve světě. Jaká je vůbec současná situace a lze konstatovat, že krajní pravice je skutečně globálním problémem? Informovala o tom britská rozhlasová stanice BBC.
Britské ministerstvo vnitra došlo k závěru, že ke střelbě mohlo a v blízké budoucnosti jistě může dojít i ve Spojeném království, a že je potřeba omezovat vliv sociálních sítí, které hrají významnou roli v radikalizaci jednotlivců. I Islámský stát rekrutuje své členy jejich prostřednictvím.
Jedná se o dobrého sluhu, ale zlého pána. V ČR se policie rozhodla aktivně pátrat po komentářích na Facebooku, které by mohly naplňovat skutkovou podstatu trestného činu schvalování terorismu. Souhlas s tím vyjádřil i český ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Jaká je současná situace ve světě?Austrálie a Nový Zéland
Ještě před islamofobií motivovaným útokem byly Austrálie i Nový Zéland přesvědčeni, že jediným bezpečnostním rizikem je islámský terorismus. Podle každoroční zprávy novozélandských zpravodajských služeb nebyly v zemi zaznamenány žádné znaky pravicového extremismu. Australian's Security Intelligence Organisation zase došla ve své analýze z roku 2017 k závěru, že Austrálie vykazuje nízkou míru organizované trestné činnosti, což dokazuje i skutečnost, že v roce 2016 byla odsouzená jedna osoba za krajní pravicoví motivovaný terorismus.
Bezpečnostní služby Austrálie i Nového Zélandu samozřejmě nevylučovaly, že by k útokům mohlo dojít, ale za pravděpodobnější scénář považovaly jejich spáchání jednotlivcem, anebo malou skupinou. Podobně, jako se tomu stalo v ČR, kde důchodce Jaromíra Baldy, který pokácel stromy na koleje, aby došlo k vlakové nehodě, kterou by svedl na muslimy. Že se bude jednat o organizované a promyšlené násilí s takovými důsledky se nepočítalo.
Evropa
Podle údajů Europolu, což je organizace EU zabývající se prevencí a potíráním organizované trestné činnosti, bylo v roce 2017 nalezeno pět míst, kde se rekrutovali pravicoví teroristé. Všechny byly ve Spojeném království. Ti se mohli stát pachateli až 205 útoků, což potvrzují i evropské zpravodajské služby. Mezi dalšími figurovali separatisté (137), krajně levicové skupiny (24) a džihádisté (33).
V roce 2017 došlo k odsouzení za přípravu 1 219 teroristických útoků, z nichž bylo 20 motivovaných příslušností ke krajní pravicí a 705 vyznáváním radikálního islámu. Globální index terorismu (Global Terrorism Index), který je každoročně publikován ve veřejně dostupné databázi University of Maryland, monitoruje i činnost krajní pravice v zemích Západní Evropy. Jeho hodnota je vyšší, než číslo, ke kterému se dostaly bezpečnostní agentury, protože neexistuje jasná shoda na tom, co je a není příprava teroristického útoku.
Spojené království
Podle Sary Khanové, jejíž práce spočívá v boji s terorismem, byly veškeré britské základny pravicových teroristů dobře zorganizované, profesionální a hlavně aktivně rekrutovaly nové členy. Kolik lidí na svojí stranu získaly, zůstalo v utajení. Britské bezpečnostní agentury nicméně potvrdily, že od března 2017 se podařilo zamezit 18 útokům, z nichž za čtyřmi stály krajně pravicové skupiny. Islamofobie a pravicový extremismus obecně ve Velké Británii rostou.
Německo a Nizozemsko
V Německu se politicky motivovanou trestnou činností zabývá vláda. V roce 2017 bylo zaznamenáno 39 502 takových případů. Za polovinou z nich stála příslušnost ke krajní pravici. Jednalo se zejména o útoky na azylová centra. V Nizozemsku se podle vyjádření tamního resortu vnitra projevuje extremismus spíše ve skryté podobě. K přímému násilí téměř nedochází. Nadace Anny Frankové však varuje před nárůstem příznivců krajní pravice z 90 v roce 2011 a 250 v roce 2016.
Související
Pravice napříč Evropou nadále roste. Reakce na selhání levicových vlád a krize se jí podařila
Více než touha po míru se dopouštějí papírového terorismu. Extremismus v ČR podle ministerstva posiluje
extremismus , Terorismus , islamofóbie , neonacisté
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
před 1 hodinou
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
před 1 hodinou
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
před 1 hodinou
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
před 2 hodinami
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
před 2 hodinami
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
před 3 hodinami
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno před 3 hodinami
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
před 4 hodinami
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
před 4 hodinami
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
před 5 hodinami
Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá
před 6 hodinami
Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“
před 7 hodinami
Trump uvrhl NATO do nejhlubší krize v historii. Riskuje rozpad aliance
Aktualizováno před 7 hodinami
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 39 mrtvých a sto zraněných
před 8 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali výstrahu, část republiky zasáhne silný vítr
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.
Zdroj: Libor Novák