Útok na dvě mešity na Novém Zélandu, při němž zahynulo 50 lidí a zbytek vyvázl s těžkými poraněními, vyvolal společenskou i politickou diskuzi na téma pravicového extremismu a jeho vlivu ve světě. Jaká je vůbec současná situace a lze konstatovat, že krajní pravice je skutečně globálním problémem? Informovala o tom britská rozhlasová stanice BBC.
Britské ministerstvo vnitra došlo k závěru, že ke střelbě mohlo a v blízké budoucnosti jistě může dojít i ve Spojeném království, a že je potřeba omezovat vliv sociálních sítí, které hrají významnou roli v radikalizaci jednotlivců. I Islámský stát rekrutuje své členy jejich prostřednictvím.
Jedná se o dobrého sluhu, ale zlého pána. V ČR se policie rozhodla aktivně pátrat po komentářích na Facebooku, které by mohly naplňovat skutkovou podstatu trestného činu schvalování terorismu. Souhlas s tím vyjádřil i český ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Jaká je současná situace ve světě?Austrálie a Nový Zéland
Ještě před islamofobií motivovaným útokem byly Austrálie i Nový Zéland přesvědčeni, že jediným bezpečnostním rizikem je islámský terorismus. Podle každoroční zprávy novozélandských zpravodajských služeb nebyly v zemi zaznamenány žádné znaky pravicového extremismu. Australian's Security Intelligence Organisation zase došla ve své analýze z roku 2017 k závěru, že Austrálie vykazuje nízkou míru organizované trestné činnosti, což dokazuje i skutečnost, že v roce 2016 byla odsouzená jedna osoba za krajní pravicoví motivovaný terorismus.
Bezpečnostní služby Austrálie i Nového Zélandu samozřejmě nevylučovaly, že by k útokům mohlo dojít, ale za pravděpodobnější scénář považovaly jejich spáchání jednotlivcem, anebo malou skupinou. Podobně, jako se tomu stalo v ČR, kde důchodce Jaromíra Baldy, který pokácel stromy na koleje, aby došlo k vlakové nehodě, kterou by svedl na muslimy. Že se bude jednat o organizované a promyšlené násilí s takovými důsledky se nepočítalo.
Evropa
Podle údajů Europolu, což je organizace EU zabývající se prevencí a potíráním organizované trestné činnosti, bylo v roce 2017 nalezeno pět míst, kde se rekrutovali pravicoví teroristé. Všechny byly ve Spojeném království. Ti se mohli stát pachateli až 205 útoků, což potvrzují i evropské zpravodajské služby. Mezi dalšími figurovali separatisté (137), krajně levicové skupiny (24) a džihádisté (33).
V roce 2017 došlo k odsouzení za přípravu 1 219 teroristických útoků, z nichž bylo 20 motivovaných příslušností ke krajní pravicí a 705 vyznáváním radikálního islámu. Globální index terorismu (Global Terrorism Index), který je každoročně publikován ve veřejně dostupné databázi University of Maryland, monitoruje i činnost krajní pravice v zemích Západní Evropy. Jeho hodnota je vyšší, než číslo, ke kterému se dostaly bezpečnostní agentury, protože neexistuje jasná shoda na tom, co je a není příprava teroristického útoku.
Spojené království
Podle Sary Khanové, jejíž práce spočívá v boji s terorismem, byly veškeré britské základny pravicových teroristů dobře zorganizované, profesionální a hlavně aktivně rekrutovaly nové členy. Kolik lidí na svojí stranu získaly, zůstalo v utajení. Britské bezpečnostní agentury nicméně potvrdily, že od března 2017 se podařilo zamezit 18 útokům, z nichž za čtyřmi stály krajně pravicové skupiny. Islamofobie a pravicový extremismus obecně ve Velké Británii rostou.
Německo a Nizozemsko
V Německu se politicky motivovanou trestnou činností zabývá vláda. V roce 2017 bylo zaznamenáno 39 502 takových případů. Za polovinou z nich stála příslušnost ke krajní pravici. Jednalo se zejména o útoky na azylová centra. V Nizozemsku se podle vyjádření tamního resortu vnitra projevuje extremismus spíše ve skryté podobě. K přímému násilí téměř nedochází. Nadace Anny Frankové však varuje před nárůstem příznivců krajní pravice z 90 v roce 2011 a 250 v roce 2016.
Související
Pravice napříč Evropou nadále roste. Reakce na selhání levicových vlád a krize se jí podařila
Více než touha po míru se dopouštějí papírového terorismu. Extremismus v ČR podle ministerstva posiluje
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 1 hodinou
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 2 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 2 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 3 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 4 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 5 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 6 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák