Stejně nebezpečné jako islámský radikalismus: Globální vzestup krajní pravice

Útok na dvě mešity na Novém Zélandu, při němž zahynulo 50 lidí a zbytek vyvázl s těžkými poraněními, vyvolal společenskou i politickou diskuzi na téma pravicového extremismu a jeho vlivu ve světě. Jaká je vůbec současná situace a lze konstatovat, že krajní pravice je skutečně globálním problémem? Informovala o tom britská rozhlasová stanice BBC.

Britské ministerstvo vnitra došlo k závěru, že ke střelbě mohlo a v blízké budoucnosti jistě může dojít i ve Spojeném království, a že je potřeba omezovat vliv sociálních sítí, které hrají významnou roli v radikalizaci jednotlivců. I Islámský stát rekrutuje své členy jejich prostřednictvím.

Jedná se o dobrého sluhu, ale zlého pána. V ČR se policie rozhodla aktivně pátrat po komentářích na Facebooku, které by mohly naplňovat skutkovou podstatu trestného činu schvalování terorismu. Souhlas s tím vyjádřil i český ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Jaká je současná situace ve světě?

Austrálie a Nový Zéland

Ještě před islamofobií motivovaným útokem byly Austrálie i Nový Zéland přesvědčeni, že jediným bezpečnostním rizikem je islámský terorismus. Podle každoroční zprávy novozélandských zpravodajských služeb nebyly v zemi zaznamenány žádné znaky pravicového extremismu. Australian's Security Intelligence Organisation zase došla ve své analýze z roku 2017 k závěru, že Austrálie vykazuje nízkou míru organizované trestné činnosti, což dokazuje i skutečnost, že v roce 2016 byla odsouzená jedna osoba za krajní pravicoví motivovaný terorismus.

Bezpečnostní služby Austrálie i Nového Zélandu samozřejmě nevylučovaly, že by k útokům mohlo dojít, ale za pravděpodobnější scénář považovaly jejich spáchání jednotlivcem, anebo malou skupinou. Podobně, jako se tomu stalo v ČR, kde důchodce Jaromíra Baldy, který pokácel stromy na koleje, aby došlo k vlakové nehodě, kterou by svedl na muslimy. Že se bude jednat o organizované a promyšlené násilí s takovými důsledky se nepočítalo. 

Evropa

Podle údajů Europolu, což je organizace EU zabývající se prevencí a potíráním organizované trestné činnosti, bylo v roce 2017 nalezeno pět míst, kde se rekrutovali pravicoví teroristé. Všechny byly ve Spojeném království. Ti se mohli stát pachateli až 205 útoků, což potvrzují i evropské zpravodajské služby. Mezi dalšími figurovali separatisté (137), krajně levicové skupiny (24) a džihádisté (33). 

V roce 2017 došlo k odsouzení za přípravu 1 219 teroristických útoků, z nichž bylo 20 motivovaných příslušností ke krajní pravicí a 705 vyznáváním radikálního islámu. Globální index terorismu (Global Terrorism Index), který je každoročně publikován ve veřejně dostupné databázi University of Maryland, monitoruje i činnost krajní pravice v zemích Západní Evropy. Jeho hodnota je vyšší, než číslo, ke kterému se dostaly bezpečnostní agentury, protože neexistuje jasná shoda na tom, co je a není příprava teroristického útoku.

Spojené království

Podle Sary Khanové, jejíž práce spočívá v boji s terorismem, byly veškeré britské základny pravicových teroristů dobře zorganizované, profesionální a hlavně aktivně rekrutovaly nové členy. Kolik lidí na svojí stranu získaly, zůstalo v utajení. Britské bezpečnostní agentury nicméně potvrdily, že od března 2017 se podařilo zamezit 18 útokům, z nichž za čtyřmi stály krajně pravicové skupiny. Islamofobie a pravicový extremismus obecně ve Velké Británii rostou.

Německo a Nizozemsko

V Německu se politicky motivovanou trestnou činností zabývá vláda. V roce 2017 bylo zaznamenáno 39 502 takových případů. Za polovinou z nich stála příslušnost ke krajní pravici. Jednalo se zejména o útoky na azylová centra. V Nizozemsku se podle vyjádření tamního resortu vnitra projevuje extremismus spíše ve skryté podobě. K přímému násilí téměř nedochází. Nadace Anny Frankové však varuje před nárůstem příznivců krajní pravice z 90 v roce 2011 a 250 v roce 2016.

Související

AfD (Alternativa pro Německo) Analýza

Pravice napříč Evropou nadále roste. Reakce na selhání levicových vlád a krize se jí podařila

Pravicové tendence v Evropské unii nabývají na síle a víkendový úspěch AfD v Německu může signalizovat nástup pravicových vlád a lídrů napříč kontinentem. Rostoucí podpora pravice však nemusí být nutně vnímána negativně, ale spíše jako reakce na krize, se kterými si levicové vlády nedokázaly poradit. Příkladem může být Itálie, kde se Bratři Itálie pevně usadili na politické scéně. Navzdory původním obavám se Giorgia Meloniová vyprofilovala jako respektovaná lídryně s vlivem sahajícím daleko za evropské hranice.

Více souvisejících

extremismus Terorismus islamofóbie neonacisté

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 2 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 3 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 6 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy