Tisíce studentů, kteří se v následujícím akademickém roce chystají vyjet do zahraničí za studiem v rámci vzdělávacího programu Evropské unie Erasmus+, čelí kvůli neustávající chaotické situaci okolo brexitu naprosté nejistotě. Situace se týká především britských studentů, kteří chtějí semestr či dva strávit na některé z kontinentálních univerzit, a unijních studentů, kteří by chtěli za studiem odjet právě do Velké Británie.
Studium v zahraničí je pro mnohé vysokoškolské studenty snem, který jim program Erasmus+ může jednoduše splnit. Zároveň je zahraniční studium jedním z nejzásadnějších období, než studenti získají své univerzitní diplomy. Erasmus+ je nástupcem Programu celoživotního učení nebo programu Mládež v akci, jež se aktuálně soustředí především na vzdělávací mobilitu jednotlivců, podporu reforem vzdělávací politiky, nebo také na spolupráci na inovacích a výměnu osvědčených postupů.
Většina prostředků programu Erasmus+ stanovená na současné období 2014-2020 je určená na stipendia pro více než 4 miliony osob. V předchozím období 2007-2013 byly prostředky vyčísleny pro 2,7 miliony zájemců. Zájem o studium v zahraničí tedy roste nejen mezi studenty, ale i ze strany Evropské unie. Ta považuje vzdělávání a možnost dalšího zvyšování kvalifikací, dovedností a zkušeností u mladistvých za jednu ze svých priorit.
Situace okolo odchodu Spojeného království z EU však možnost vycestovat za studiem kamkoliv po Evropě poněkud znesnadňuje. Britští studenti, kteří byli v rámci programu již přijati, a chystají se tak v dalším semestru studovat na některé z partnerských evropských univerzit, si v současnosti nejsou jisti, zda jim budou poskytnuty přislíbené finance. Ujištění britské vlády, publikované na konci letošního ledna, totiž nezajistilo, ani nijak neošetřilo pokračující financování studijních pobytů v případě odchodu Británie z EU bez dohody.
Situace se částečně zlepšila až v minulém týdnu, kdy poslanci Evropského parlamentu odhlasovali zajištění finančních prostředků britským studentům aktuálně pobývajícím a studujícím v zahraničí. Toto zajištění bylo odsouhlaseno právě kvůli obavám, že by země za devět dní vystoupila z Unie bez dohody. Možnost tvrdého Brexitu se totiž stále nedá zcela vyloučit. I proto některé členské státy Evropské unie, jako například Španělsko, svým studentům doporučují, aby si pro své zahraniční studium zvolili jinou zemi než právě Velkou Británii.
Podle slov ředitelky mezinárodního oddělení Univerzit Spojeného království Vivienne Sternové to ze strany vlády chvíli vypadalo, že by mohla vzniknout národní alternativa programu Erasmus+, která by studenty ochránila a která by je zajistila i v případě tzv. „no-deal“ Brexitu. Podle britského deníku The Guardian v dnešních dnech nicméně neexistují důkazy o tom, že by britské ministerstvo školství na náhradním programu pracovalo, ani o tom, že by vláda k takovému program poskytla finance. Některé britské univerzity tak vzaly záležitost do svých rukou – například univerzita v Newcastlu investovala dodatečný 1 milion liber na podporu studentských výměn pro období 2019-2020.
Samotní vedoucí jednotlivých univerzit jsou znepokojeni, obávají se především toho, že ztrátou zahraničních studentů vznikne v některých britských institucích velká mezera. Profesor Richard Davies pro The Guardian uvedl: „Chceme, aby naše univerzita zůstala opravdu multikulturní. Měla by být otevřená pro tolik národů, pro kolik to je možné, a program Erasmus+ je tohoto velkou součástí.“
K dnešními dni (20. 3. 2019) vydalo britské ministerstvo školství prohlášení o tom, že bez ohledu na výsledek jednání o Brexitu bude britská vláda nadále podporovat zahraniční výjezdy svých studentů a zároveň bude podporovat i studenty příchozí. V souladu s podmínkami rozvodové dohody, která však doposud nebyla Dolní sněmovnou britského parlamentu schválena, budou studenti programu Erasmus+ chráněni až do konce jeho trvání, tedy do roku 2020. V případě odchodu bez dohody zajistí vláda pokrytí kompenzačních nákladů těm britským studentům, kteří o finance v rámci vzdělávacího programu úspěšně zažádají do konce roku 2020.
Související
Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová
Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU
Brexit , Velká Británie , cestování , EU (Evropská unie) , Erasmus+ , Vysoké školy
Aktuálně se děje
včera
Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek
včera
Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu
včera
Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná
včera
Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí
včera
Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku
včera
Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského
včera
Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska
včera
Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu
včera
Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné
včera
Počasí přispěchá s další ledovkou. Nebezpečí pomine zítra
včera
Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa
včera
Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům
včera
Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným
včera
Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny
včera
Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko
včera
Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu
včera
2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou
včera
Předpověď počasí na víkend. Mrznout má hlavně v noci, teplejší bude sobota
13. ledna 2026 21:58
Britská královna Camilla poprvé popsala napadení ve vlaku
13. ledna 2026 20:56
Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením
Vláda premiéra Andreje Babiš (ANO), která od dnešního dne žádá Sněmovnu o důvěru, se zavázala mimo jiné zaměřit se systematicky na podporu duševního zdraví obyvatelstva. Klíčovým nástrojem pro koordinaci a dohled nad touto agendou se stane Rada vlády pro duševní zdraví, o jejímž ustavení rozhodl kabinet na pondělním zasedání. Vláda také jmenovala nové zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost a pro umělou inteligenci a schválila návrh novely zákona o podpoře bydlení, která má zpřesnit pravidla pro poskytování poradenství osobám v bytové nouzi.
Zdroj: Jan Hrabě