Tisíce studentů, kteří se v následujícím akademickém roce chystají vyjet do zahraničí za studiem v rámci vzdělávacího programu Evropské unie Erasmus+, čelí kvůli neustávající chaotické situaci okolo brexitu naprosté nejistotě. Situace se týká především britských studentů, kteří chtějí semestr či dva strávit na některé z kontinentálních univerzit, a unijních studentů, kteří by chtěli za studiem odjet právě do Velké Británie.
Studium v zahraničí je pro mnohé vysokoškolské studenty snem, který jim program Erasmus+ může jednoduše splnit. Zároveň je zahraniční studium jedním z nejzásadnějších období, než studenti získají své univerzitní diplomy. Erasmus+ je nástupcem Programu celoživotního učení nebo programu Mládež v akci, jež se aktuálně soustředí především na vzdělávací mobilitu jednotlivců, podporu reforem vzdělávací politiky, nebo také na spolupráci na inovacích a výměnu osvědčených postupů.
Většina prostředků programu Erasmus+ stanovená na současné období 2014-2020 je určená na stipendia pro více než 4 miliony osob. V předchozím období 2007-2013 byly prostředky vyčísleny pro 2,7 miliony zájemců. Zájem o studium v zahraničí tedy roste nejen mezi studenty, ale i ze strany Evropské unie. Ta považuje vzdělávání a možnost dalšího zvyšování kvalifikací, dovedností a zkušeností u mladistvých za jednu ze svých priorit.
Situace okolo odchodu Spojeného království z EU však možnost vycestovat za studiem kamkoliv po Evropě poněkud znesnadňuje. Britští studenti, kteří byli v rámci programu již přijati, a chystají se tak v dalším semestru studovat na některé z partnerských evropských univerzit, si v současnosti nejsou jisti, zda jim budou poskytnuty přislíbené finance. Ujištění britské vlády, publikované na konci letošního ledna, totiž nezajistilo, ani nijak neošetřilo pokračující financování studijních pobytů v případě odchodu Británie z EU bez dohody.
Situace se částečně zlepšila až v minulém týdnu, kdy poslanci Evropského parlamentu odhlasovali zajištění finančních prostředků britským studentům aktuálně pobývajícím a studujícím v zahraničí. Toto zajištění bylo odsouhlaseno právě kvůli obavám, že by země za devět dní vystoupila z Unie bez dohody. Možnost tvrdého Brexitu se totiž stále nedá zcela vyloučit. I proto některé členské státy Evropské unie, jako například Španělsko, svým studentům doporučují, aby si pro své zahraniční studium zvolili jinou zemi než právě Velkou Británii.
Podle slov ředitelky mezinárodního oddělení Univerzit Spojeného království Vivienne Sternové to ze strany vlády chvíli vypadalo, že by mohla vzniknout národní alternativa programu Erasmus+, která by studenty ochránila a která by je zajistila i v případě tzv. „no-deal“ Brexitu. Podle britského deníku The Guardian v dnešních dnech nicméně neexistují důkazy o tom, že by britské ministerstvo školství na náhradním programu pracovalo, ani o tom, že by vláda k takovému program poskytla finance. Některé britské univerzity tak vzaly záležitost do svých rukou – například univerzita v Newcastlu investovala dodatečný 1 milion liber na podporu studentských výměn pro období 2019-2020.
Samotní vedoucí jednotlivých univerzit jsou znepokojeni, obávají se především toho, že ztrátou zahraničních studentů vznikne v některých britských institucích velká mezera. Profesor Richard Davies pro The Guardian uvedl: „Chceme, aby naše univerzita zůstala opravdu multikulturní. Měla by být otevřená pro tolik národů, pro kolik to je možné, a program Erasmus+ je tohoto velkou součástí.“
K dnešními dni (20. 3. 2019) vydalo britské ministerstvo školství prohlášení o tom, že bez ohledu na výsledek jednání o Brexitu bude britská vláda nadále podporovat zahraniční výjezdy svých studentů a zároveň bude podporovat i studenty příchozí. V souladu s podmínkami rozvodové dohody, která však doposud nebyla Dolní sněmovnou britského parlamentu schválena, budou studenti programu Erasmus+ chráněni až do konce jeho trvání, tedy do roku 2020. V případě odchodu bez dohody zajistí vláda pokrytí kompenzačních nákladů těm britským studentům, kteří o finance v rámci vzdělávacího programu úspěšně zažádají do konce roku 2020.
Související
Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová
Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU
Brexit , Velká Británie , cestování , EU (Evropská unie) , Erasmus+ , Vysoké školy
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák