Tisíce studentů, kteří se v následujícím akademickém roce chystají vyjet do zahraničí za studiem v rámci vzdělávacího programu Evropské unie Erasmus+, čelí kvůli neustávající chaotické situaci okolo brexitu naprosté nejistotě. Situace se týká především britských studentů, kteří chtějí semestr či dva strávit na některé z kontinentálních univerzit, a unijních studentů, kteří by chtěli za studiem odjet právě do Velké Británie.
Studium v zahraničí je pro mnohé vysokoškolské studenty snem, který jim program Erasmus+ může jednoduše splnit. Zároveň je zahraniční studium jedním z nejzásadnějších období, než studenti získají své univerzitní diplomy. Erasmus+ je nástupcem Programu celoživotního učení nebo programu Mládež v akci, jež se aktuálně soustředí především na vzdělávací mobilitu jednotlivců, podporu reforem vzdělávací politiky, nebo také na spolupráci na inovacích a výměnu osvědčených postupů.
Většina prostředků programu Erasmus+ stanovená na současné období 2014-2020 je určená na stipendia pro více než 4 miliony osob. V předchozím období 2007-2013 byly prostředky vyčísleny pro 2,7 miliony zájemců. Zájem o studium v zahraničí tedy roste nejen mezi studenty, ale i ze strany Evropské unie. Ta považuje vzdělávání a možnost dalšího zvyšování kvalifikací, dovedností a zkušeností u mladistvých za jednu ze svých priorit.
Situace okolo odchodu Spojeného království z EU však možnost vycestovat za studiem kamkoliv po Evropě poněkud znesnadňuje. Britští studenti, kteří byli v rámci programu již přijati, a chystají se tak v dalším semestru studovat na některé z partnerských evropských univerzit, si v současnosti nejsou jisti, zda jim budou poskytnuty přislíbené finance. Ujištění britské vlády, publikované na konci letošního ledna, totiž nezajistilo, ani nijak neošetřilo pokračující financování studijních pobytů v případě odchodu Británie z EU bez dohody.
Situace se částečně zlepšila až v minulém týdnu, kdy poslanci Evropského parlamentu odhlasovali zajištění finančních prostředků britským studentům aktuálně pobývajícím a studujícím v zahraničí. Toto zajištění bylo odsouhlaseno právě kvůli obavám, že by země za devět dní vystoupila z Unie bez dohody. Možnost tvrdého Brexitu se totiž stále nedá zcela vyloučit. I proto některé členské státy Evropské unie, jako například Španělsko, svým studentům doporučují, aby si pro své zahraniční studium zvolili jinou zemi než právě Velkou Británii.
Podle slov ředitelky mezinárodního oddělení Univerzit Spojeného království Vivienne Sternové to ze strany vlády chvíli vypadalo, že by mohla vzniknout národní alternativa programu Erasmus+, která by studenty ochránila a která by je zajistila i v případě tzv. „no-deal“ Brexitu. Podle britského deníku The Guardian v dnešních dnech nicméně neexistují důkazy o tom, že by britské ministerstvo školství na náhradním programu pracovalo, ani o tom, že by vláda k takovému program poskytla finance. Některé britské univerzity tak vzaly záležitost do svých rukou – například univerzita v Newcastlu investovala dodatečný 1 milion liber na podporu studentských výměn pro období 2019-2020.
Samotní vedoucí jednotlivých univerzit jsou znepokojeni, obávají se především toho, že ztrátou zahraničních studentů vznikne v některých britských institucích velká mezera. Profesor Richard Davies pro The Guardian uvedl: „Chceme, aby naše univerzita zůstala opravdu multikulturní. Měla by být otevřená pro tolik národů, pro kolik to je možné, a program Erasmus+ je tohoto velkou součástí.“
K dnešními dni (20. 3. 2019) vydalo britské ministerstvo školství prohlášení o tom, že bez ohledu na výsledek jednání o Brexitu bude britská vláda nadále podporovat zahraniční výjezdy svých studentů a zároveň bude podporovat i studenty příchozí. V souladu s podmínkami rozvodové dohody, která však doposud nebyla Dolní sněmovnou britského parlamentu schválena, budou studenti programu Erasmus+ chráněni až do konce jeho trvání, tedy do roku 2020. V případě odchodu bez dohody zajistí vláda pokrytí kompenzačních nákladů těm britským studentům, kteří o finance v rámci vzdělávacího programu úspěšně zažádají do konce roku 2020.
Související
Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
Brexit , Velká Británie , cestování , EU (Evropská unie) , Erasmus+ , Vysoké školy
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Zelenskyj okomentoval Trumpovo rozhodnutí ohledně protiruských sankcí
před 1 hodinou
Ministerstvo vysvětlilo, jak je to s barvami obálek ve druhém kole senátních voleb
před 1 hodinou
Rusko poprvé reagovalo na Trumpovo rozhodnutí pozastavit nové sankce
před 2 hodinami
V Evropě se dá lyžovat už v říjnu. Alpská sezóna začíná, počasí tolik nepřeje
před 3 hodinami
Zemřel známý fejetonista Rudolf Křesťan
před 4 hodinami
Trump zablokoval část nových protiruských sankcí. Udělal to prý v zájmu USA
před 5 hodinami
Češi mají poslední šanci ovlivnit složení Senátu. Druhé kolo voleb pokračuje
před 6 hodinami
Počasí o víkendu oteplení nepřinese, místy naopak zaprší
včera
Zachariová přiznala, že advokátní zkoušky nikdy nesložila. Trump ji vyhodil
včera
Trump odmítl, že by on či Musk Ukrajině vypnuli Starshield
včera
Zelenskyj si na summitu EU rýpnul do Trumpa. Evropské státníky označil za "skutečné lídry"
včera
Atlantic: Ukrajina spustí novou operaci, proti ruským letištím pošle drony naváděné AI
včera
VIDEO: Tesla představila v dechberoucí ukázce první létající automobil
včera
Starshield platíme, tak zrušte jeho omezení Ukrajině, vyzvalo Německo
včera
EU nehodlá zrušit žádné protiruské sankce, dokud Moskva neukončí válku, varuje von der Leyenová
včera
Příkaz k omezení vojenského satelitního systému Starshield přišel přímo z Bílého domu
včera
V Česku začalo druhé kolo senátních voleb
včera
NYT: Ruský plán počítá s porážkou Ukrajiny ještě před letošní zimou
včera
Babiš: Trump svou dohodou s Putinem zradil Evropu
včera
Nejsem fanouškem Zelenského, jednat s ním je horší než s Putinem, prohlásil Trump
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi Newsmax prohlásil, že není velkým fanouškem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Uvedl, že ukrajinský lídr je pro něj mnohem obtížnějším partnerem pro jednání než ruský prezident Vladimir Putin. Trump současně kritizoval rozhodnutí Kyjeva obnovit útoky na ruské ropné rafinérie.
Zdroj: Libor Novák