Tisíce studentů v problémech: Zájemci o program Erasmus+ čelí kvůli brexitu nejistotě

Tisíce studentů, kteří se v následujícím akademickém roce chystají vyjet do zahraničí za studiem v rámci vzdělávacího programu Evropské unie Erasmus+, čelí kvůli neustávající chaotické situaci okolo brexitu naprosté nejistotě. Situace se týká především britských studentů, kteří chtějí semestr či dva strávit na některé z kontinentálních univerzit, a unijních studentů, kteří by chtěli za studiem odjet právě do Velké Británie.

Studium v zahraničí je pro mnohé vysokoškolské studenty snem, který jim program Erasmus+ může jednoduše splnit. Zároveň je zahraniční studium jedním z nejzásadnějších období, než studenti získají své univerzitní diplomy. Erasmus+ je nástupcem Programu celoživotního učení nebo programu Mládež v akci, jež se aktuálně soustředí především na vzdělávací mobilitu jednotlivců, podporu reforem vzdělávací politiky, nebo také na spolupráci na inovacích a výměnu osvědčených postupů.

Většina prostředků programu Erasmus+ stanovená na současné období 2014-2020 je určená na stipendia pro více než 4 miliony osob. V předchozím období 2007-2013 byly prostředky vyčísleny pro 2,7 miliony zájemců. Zájem o studium v zahraničí tedy roste nejen mezi studenty, ale i ze strany Evropské unie. Ta považuje vzdělávání a možnost dalšího zvyšování kvalifikací, dovedností a zkušeností u mladistvých za jednu ze svých priorit.

Situace okolo odchodu Spojeného království z EU však možnost vycestovat za studiem kamkoliv po Evropě poněkud znesnadňuje. Britští studenti, kteří byli v rámci programu již přijati, a chystají se tak v dalším semestru studovat na některé z partnerských evropských univerzit, si v současnosti nejsou jisti, zda jim budou poskytnuty přislíbené finance. Ujištění britské vlády, publikované na konci letošního ledna, totiž nezajistilo, ani nijak neošetřilo pokračující financování studijních pobytů v případě odchodu Británie z EU bez dohody.

Situace se částečně zlepšila až v minulém týdnu, kdy poslanci Evropského parlamentu odhlasovali zajištění finančních prostředků britským studentům aktuálně pobývajícím a studujícím v zahraničí. Toto zajištění bylo odsouhlaseno právě kvůli obavám, že by země za devět dní vystoupila z Unie bez dohody. Možnost tvrdého Brexitu se totiž stále nedá zcela vyloučit. I proto některé členské státy Evropské unie, jako například Španělsko, svým studentům doporučují, aby si pro své zahraniční studium zvolili jinou zemi než právě Velkou Británii.

Podle slov ředitelky mezinárodního oddělení Univerzit Spojeného království Vivienne Sternové to ze strany vlády chvíli vypadalo, že by mohla vzniknout národní alternativa programu Erasmus+, která by studenty ochránila a která by je zajistila i v případě tzv. „no-deal“ Brexitu. Podle britského deníku The Guardian v dnešních dnech nicméně neexistují důkazy o tom, že by britské ministerstvo školství na náhradním programu pracovalo, ani o tom, že by vláda k takovému program poskytla finance. Některé britské univerzity tak vzaly záležitost do svých rukou – například univerzita v Newcastlu investovala dodatečný 1 milion liber na podporu studentských výměn pro období 2019-2020.

Samotní vedoucí jednotlivých univerzit jsou znepokojeni, obávají se především toho, že ztrátou zahraničních studentů vznikne v některých britských institucích velká mezera. Profesor Richard Davies pro The Guardian uvedl: „Chceme, aby naše univerzita zůstala opravdu multikulturní. Měla by být otevřená pro tolik národů, pro kolik to je možné, a program Erasmus+ je tohoto velkou součástí.“

K dnešními dni (20. 3. 2019) vydalo britské ministerstvo školství prohlášení o tom, že bez ohledu na výsledek jednání o Brexitu bude britská vláda nadále podporovat zahraniční výjezdy svých studentů a zároveň bude podporovat i studenty příchozí. V souladu s podmínkami rozvodové dohody, která však doposud nebyla Dolní sněmovnou britského parlamentu schválena, budou studenti programu Erasmus+ chráněni až do konce jeho trvání, tedy do roku 2020. V případě odchodu bez dohody zajistí vláda pokrytí kompenzačních nákladů těm britským studentům, kteří o finance v rámci vzdělávacího programu úspěšně zažádají do konce roku 2020.

Související

Více souvisejících

Brexit Velká Británie cestování EU (Evropská unie) Erasmus+ Vysoké školy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trumpova politika Ameriky na prvním místě: Jaké bude mít globální důsledky?

Známé rčení, že „když Amerika kýchne, zbytek světa dostane rýmu“, vystihuje nejen ekonomický vliv USA, ale také dopad zahraniční politiky Spojených států, zvláště v éře Donalda Trumpa. Trumpova politika „Amerika na prvním místě“ (America First) slibuje izolacionismus, přehodnocení spojenectví a výrazné změny v globálních vztazích, což nutí světové lídry hledat nové strategie. Uvádí to analýza serveru CNN.

před 5 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Nemám vůbec strach. Trump bude problém, ale pro zločince, říkají migranti v USA

Gabriela, původem z Bolívie, vstoupila do Spojených států před více než dvěma desetiletími skrytá pod hromadou kukuřičných stvolů v kufru auta pašeráka. Dnes, jako hospodyně v Marylandu, patří mezi nejméně 13 milionů nelegálních migrantů, kteří v USA žijí. Tito lidé sem přišli buď nelegálně, překročili povolenou délku pobytu na víza, nebo mají dočasnou ochranu před deportací.

před 6 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Temná stránka války na Ukrajině: Veteráni v Rusku prolévají krev, společnost se jich bojí

Irina zažila noční můru, když byla napadena v ruském městě Artyom na Dálném východě mužem, který se představil jako veterán "speciální vojenské operace" na Ukrajině. Když se vracela domů z večerní zábavy, útočník ji kopal a bil berlou s takovou silou, že ji o ni zlomil. Při příjezdu policie muž předložil dokumenty potvrzující jeho službu na Ukrajině a prohlásil, že díky svému nasazení mu nic nehrozí.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko tlačí Ukrajinu do kouta. Samo ale čelí vážným problémům

Ukrajina čelí dalším problémům v době, kdy Rusko pokračuje v získávání taktických výhod na klíčových místech východní a jihovýchodní fronty, přičemž stále podniká intenzivní vzdušné útoky na ukrajinská města. Současně Moskva připravuje protiútok v ruské Kurské oblasti, kde Kyjev letos zaznamenal jediný významný vojenský úspěch. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského zde Rusko soustředilo téměř 50 tisíc vojáků, mezi nimiž jsou i čerstvě nasazení severokorejští vojáci.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Češi slaví 17. listopad na Národní třídě

35 let po sametové revoluci potřebuje Česko další transformaci

Oslavám výročí událostí 17. listopadu 1989, které v Československu zahájily pád diktatury komunistické strany, každoročně dominuje pohled do historie. Bývá připomínán represivní charakter a ekonomická stagnace předlistopadového zřízení. Do kontrastu jsou naopak stavěny následné etablování pluralitní demokracie a hospodářská transformace, která začala přibližovat naši zemi k vyspělým západním ekonomikám. Ačkoliv má toto srovnání své opodstatnění, při výročí sametové revoluce se můžeme také zamyslet nad tím, kam polistopadový vývoj momentálně v Česku směřuje a zda některé recepty ordinované v předchozích 35 letech nepotřebují kritické přehodnocení. 

před 12 hodinami

včera

Lukáš Vácha

Hradecký asistent Vácha zná trest za rasismus. Vedle dvouměsíční stopky zaplatí 40 000 korun

Začátkem listopadu byl na programu fotbalové Fortuna ligy třaskavý duel mezi Hradcem Králové a pražskou Slavií (1:1). Třaskavý byl na tolik, že nebylo nouze o rozmíšky hráčů na hřišti, ale i mezi střídačkami. Vrcholem všeho byla rasistická poznámka vůči slávistovi Ondřeji Lingrovi ze strany hradeckého asistenta Lukáše Váchy, který fotbalistu nazval „cikánem“. Na případ po zápase upozornil slávistický předseda představenstva Jaroslav Tvrdík, který ho dal do souvislosti s tím, že před tímto zápasem se hradecký klub zaujal postoj proti rasismu na tribunách. I když se pak Lukáš Vácha za svoji poznámku omluvil, trest od disciplinární komise ho neminul. Dostal stopku dva měsíce a musí zaplatit pokutu ve výši 40 000 korun. 

včera

Ondřej Smetana

Slovácko představilo nového trenéra Smetanu. Přišel z Ružomberoku za 100 000 eur

Fotbalové Slovácko už ví, kdo je nástupcem nedávno odvolaného kouče Romana Westa. Stal se jím dvaačtyřicetiletý stratég Ondřej Smetana, jenž se s vedením uherskohradišťského klubu dohodl na spolupráci až do léta roku 2027. Osud vedl rok slovenský Ružomberok, se kterým se Slovácko dohodlo podle serveru isport.cz na odkupu tohoto trenéra. Ten nakonec přišel za 100 000 eur (v přepočtu 2,5 milionu korun). 

Aktualizováno včera

včera

Organizace spojených národů

COP29 selhal, oči se upírají k summitu G20. Jednejte, nebo přijde zkáza, vyzvala státy OSN

Na setkání G20, které se koná tento týden v Riu de Janeiru, čelí světoví lídři naléhavé výzvě k řešení klimatické krize. Organizace spojených národů (OSN) varuje, že pokud se bohaté země nezavážou poskytnout stovky miliard dolarů na pomoc nejchudším zemím při snižování emisí a přizpůsobování se extrémním klimatickým podmínkám, hrozí „ekonomická zkáza“, uvedl server The Guardian.

včera

Sbohem, X, vítej, Bluesky. Nad Muskovou sociální sítí se stahují mračna, čelí hromadnému exodu

Sociální média procházejí zásadní proměnou, přičemž stále více uživatelů opouští platformu X, dříve známou jako Twitter, kterou vlastní Elon Musk. Mnozí nacházejí nové útočiště na konkurenční platformě Bluesky, založené v roce 2019 Jackem Dorseyem, původním zakladatelem Twitteru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy