Tisíce studentů, kteří se v následujícím akademickém roce chystají vyjet do zahraničí za studiem v rámci vzdělávacího programu Evropské unie Erasmus+, čelí kvůli neustávající chaotické situaci okolo brexitu naprosté nejistotě. Situace se týká především britských studentů, kteří chtějí semestr či dva strávit na některé z kontinentálních univerzit, a unijních studentů, kteří by chtěli za studiem odjet právě do Velké Británie.
Studium v zahraničí je pro mnohé vysokoškolské studenty snem, který jim program Erasmus+ může jednoduše splnit. Zároveň je zahraniční studium jedním z nejzásadnějších období, než studenti získají své univerzitní diplomy. Erasmus+ je nástupcem Programu celoživotního učení nebo programu Mládež v akci, jež se aktuálně soustředí především na vzdělávací mobilitu jednotlivců, podporu reforem vzdělávací politiky, nebo také na spolupráci na inovacích a výměnu osvědčených postupů.
Většina prostředků programu Erasmus+ stanovená na současné období 2014-2020 je určená na stipendia pro více než 4 miliony osob. V předchozím období 2007-2013 byly prostředky vyčísleny pro 2,7 miliony zájemců. Zájem o studium v zahraničí tedy roste nejen mezi studenty, ale i ze strany Evropské unie. Ta považuje vzdělávání a možnost dalšího zvyšování kvalifikací, dovedností a zkušeností u mladistvých za jednu ze svých priorit.
Situace okolo odchodu Spojeného království z EU však možnost vycestovat za studiem kamkoliv po Evropě poněkud znesnadňuje. Britští studenti, kteří byli v rámci programu již přijati, a chystají se tak v dalším semestru studovat na některé z partnerských evropských univerzit, si v současnosti nejsou jisti, zda jim budou poskytnuty přislíbené finance. Ujištění britské vlády, publikované na konci letošního ledna, totiž nezajistilo, ani nijak neošetřilo pokračující financování studijních pobytů v případě odchodu Británie z EU bez dohody.
Situace se částečně zlepšila až v minulém týdnu, kdy poslanci Evropského parlamentu odhlasovali zajištění finančních prostředků britským studentům aktuálně pobývajícím a studujícím v zahraničí. Toto zajištění bylo odsouhlaseno právě kvůli obavám, že by země za devět dní vystoupila z Unie bez dohody. Možnost tvrdého Brexitu se totiž stále nedá zcela vyloučit. I proto některé členské státy Evropské unie, jako například Španělsko, svým studentům doporučují, aby si pro své zahraniční studium zvolili jinou zemi než právě Velkou Británii.
Podle slov ředitelky mezinárodního oddělení Univerzit Spojeného království Vivienne Sternové to ze strany vlády chvíli vypadalo, že by mohla vzniknout národní alternativa programu Erasmus+, která by studenty ochránila a která by je zajistila i v případě tzv. „no-deal“ Brexitu. Podle britského deníku The Guardian v dnešních dnech nicméně neexistují důkazy o tom, že by britské ministerstvo školství na náhradním programu pracovalo, ani o tom, že by vláda k takovému program poskytla finance. Některé britské univerzity tak vzaly záležitost do svých rukou – například univerzita v Newcastlu investovala dodatečný 1 milion liber na podporu studentských výměn pro období 2019-2020.
Samotní vedoucí jednotlivých univerzit jsou znepokojeni, obávají se především toho, že ztrátou zahraničních studentů vznikne v některých britských institucích velká mezera. Profesor Richard Davies pro The Guardian uvedl: „Chceme, aby naše univerzita zůstala opravdu multikulturní. Měla by být otevřená pro tolik národů, pro kolik to je možné, a program Erasmus+ je tohoto velkou součástí.“
K dnešními dni (20. 3. 2019) vydalo britské ministerstvo školství prohlášení o tom, že bez ohledu na výsledek jednání o Brexitu bude britská vláda nadále podporovat zahraniční výjezdy svých studentů a zároveň bude podporovat i studenty příchozí. V souladu s podmínkami rozvodové dohody, která však doposud nebyla Dolní sněmovnou britského parlamentu schválena, budou studenti programu Erasmus+ chráněni až do konce jeho trvání, tedy do roku 2020. V případě odchodu bez dohody zajistí vláda pokrytí kompenzačních nákladů těm britským studentům, kteří o finance v rámci vzdělávacího programu úspěšně zažádají do konce roku 2020.
21. června 2026 21:17
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
Související
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
Brexit , Velká Británie , cestování , EU (Evropská unie) , Erasmus+ , Vysoké školy
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 6 minutami
Policejní manévry kvůli ozbrojenému muži. Naposledy byl viděn v Brandýse nad Labem
před 53 minutami
Počasí: Evropu zasáhla vlna extrémních veder. Umírají děti i senioři, ptáci nepřežijí v hnízdech, zasedají krizové štáby
před 1 hodinou
Favorit je jasný. Burnham má nahradit Starmera, před pár dny uspěl u voleb
před 1 hodinou
Šest premiérů za sedm let. Proč si Británie nedokáže udržet stabilní vedení?
před 3 hodinami
Výhled počasí do poloviny července. Extrémní teplo časem odezní
včera
Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let
včera
Obchody a červencové svátky. První řetězec oznámil, jak to letos bude
včera
Trapné, nebezpečné, pomstychtivé. Opozice stojí na straně prezidenta Pavla
včera
Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví
včera
Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády
včera
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
včera
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
včera
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
včera
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno včera
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
včera
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
včera
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
včera
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
včera
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
včera
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
Zaměstnanci České televize o půlnoci zahájili výstražnou stávku v reakci na vládou schválení návrh zákona, který mění způsob financování veřejnoprávních médií. Po celý pondělní den tak mohou být příspěvky zkráceny, upozorňuje ČT diváky. Stávka se týká i Českého rozhlasu.
Zdroj: Jan Hrabě