EU bude k žádosti Británie vstřícná, řekla litevská prezidentka. Jak to vidí Babiš?

Ostatní členské státy Evropské unie s velkou pravděpodobností vyhoví žádosti britské premiérky Theresy Mayové o odklad odchodu její země z EU. Otázkou, kterou musí dnes na summitu vyřešit, je délka tohoto zdržení. Novinářům to v Bruselu připomněla litevská prezidenta Dalia Grybauskaitéová, když při příchodu zmínila místo Mayovou požadovaného 30. června jen možnost prodloužení na konec května.

Brexit bude - po krátkém tradičním setkání s předsedou europarlamentu Antoniem Tajanim - první částí dnešního jednání šéfů států a vlád. Britská premiérka, která o odklad požádala předsedu unijních schůzek Donalda Tuska ve středu písemně, by měla nejprve partnery seznámit se svým postojem. Pak opustí místnost a prezidenti a premiéři budou o věci diskutovat už bez ní.

Tusk sám už ve středu uvedl, že podle jeho názoru by měl být souhlas s krátkým prodloužením podmíněn tím, že britský parlament příští týden na třetí pokus úspěšně schválí už dojednaný text dohody o brexitu. Bez dohody a prodloužení by Británie z EU vypadla už 29. března, tedy za osm dní.

Litevská prezidentka dnes upozornila, že země EU budou vůči Mayové žádosti vstřícné, jak budou moci, načasování je ale otázkou. "Máme eurovolby, a tak podmínkou bude prodloužení jen do května," prohlásila. Právníci Evropské komise opakovaně upozorňují, že Británie by měla odejít nejpozději 22. května. Pak by totiž jako členská země EU měla volby do europarlamentu uspořádat. V takovém případě by podle Grybauskaitéové bylo možné uvažovat o dlouhém odkladu brexitu.

V Bruselu začalo klíčové zasedání Evropské rady. Britská premiérka @theresa_may přijde se žádostí o odklad brexitu. „Myslím, že většina s tím souhlasí, ale musíme mít jistotu, že už to konečně britský parlament rozsekne,“ řekl @AndrejBabis. Řešit se bude hlavně délka odkladu. pic.twitter.com/odm2aNnvGv

— Úřad vlády ČR (@strakovka) 21. března 2019

Také český premiér Andrej Babiš dnes novinářům před odletem do Bruselu řekl, že Evropská rada podle něj nebude britskou žádost o odklad do konce června s ohledem na konání voleb do Evropského parlamentu akceptovat.

Konkrétně zmínil, že podle něj by byl možný odklad do 14. dubna, což je termín, do kdy je nutné ze správních důvodů vyřešit, zda se země voleb do europarlamentu zúčastní nebo nikoli. Zdůraznil však, že otevřené jsou stále všechny možnosti, "Nechci ani spekulovat, jak do dopadne," uzavřel předseda české vlády.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Summit EU Dalia Grybauskaitéová (prezidentka Litvy) Antonio Tajani Andrej Babiš Velká Británie EU (Evropská unie) Donald Tusk

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko není připravené na útok na NATO. Moskva ale má taktiku na další roky

Rusko stupňuje přípravy na dlouhodobou konfrontaci se Západem, od revize jaderné doktríny a masivního přezbrojování, až po rozsáhlé hybridní operace v Evropě. Podle odhadů může být schopno velké konvenční akce proti NATO mezi lety 2028-2033. Přímý útok je v tuto chvíli nepravděpodobný, ale provokace, incidenty a nátlak na hranicích Aliance jsou stále reálnější hrozbou. Evropa má omezený čas na reakci.

včera

včera

včera

včera

Ukrajinci brání svou zem před ruskými invazními vojsky.

Natalie, Vadim či Ilja. Rusové nabízejí ukrajinské děti k adopci, vytvořili katalog

Separatistická správa samozvané Luhanské lidové republiky spustila na svém webu katalog, v němž nabízí k „adopci“ ukrajinské děti z okupovaných území. Databáze umožňuje filtrovat podle vzhledu a zveřejňuje detailní popisy osobnosti, vývoje i fotografie, což vedoucí Institutu pro výzkum evropské bezpečnosti Hlib Fishchenko pro EuroZprávy.cz označil za moderní formu obchodování s lidmi a válečný zločin s prvky genocidy.

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

ANO nadále míří k volební výhře. Motoristé opět klepou na dveře Sněmovny

Sněmovní volby, které proběhnou na začátku října, by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News vyhrálo opoziční hnutí ANO. Křesel by přitom obsadilo podobně jako před čtyřmi lety. Do dolní parlamentní komory by se dostalo šest kandidujících subjektů, Motoristé by jen těsně neuspěli. 

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trump může na Aljašku pozvat i Zelenského, zní z USA

Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí. 

včera

včera

včera

včera

9. srpna 2025 21:56

Aktualizováno 9. srpna 2025 21:04

9. srpna 2025 19:50

Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně

Poklidné norské městečko Ulefoss se nachází přímo nad ložiskem vzácných zemin. Tyto těžko dostupné kovy jsou klíčovými součástmi mnoha moderních technologií a zařízení – od stíhaček po elektromobily, od plochých televizorů po digitální fotoaparáty. Jsou natolik důležité, že zajištění jejich bezpečného zásobování se stalo součástí právních předpisů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že EU v současnosti nemá žádné vlastní zdroje, představuje Ulefoss naději.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy