Začarovaný kruh: Žluté vesty chtějí modré z nebe. Co na to Macron?

Od 17. listopadu pravidelně každý týden zachvacují Paříž nepokoje. Demonstranti oblečení do žlutých reflexních vest jsou vytrvalými kritiky poměrů ve Francii. Jenže situace se točí v začarovaném kruhu.

Celá rebelie původně vypukla pod záminkou zvýšení daní na pohonné hmoty. Pro řadu Francouzů velmi problematický krok, jelikož dojíždí denně desítky kilometrů auty do zaměstnání. Již od dob Velké francouzské revoluce je známo, že lid ze země galského kohouta se umí zlobit. Macronova vláda od daní na benzín pod tlakem ustoupila. Demonstranti tak slavili rychlý úspěch, jenže řádění žlutých vest neskončilo.

Francouzští občané však zůstali nadále nespokojení. Prezident Macron vyrazil mezi občany diskutovat o jejich problémech na "grand débat". Na povrch se dostala řada mnohdy obskurních požadavků. Například požadavek na referendum ohledně snížení poslanců Národního shromáždění.

Jiní by si představovali volbu zástupců prostřednictvím losování, za vzor jim slouží asi antické demokratické systémy, kde se losem lidoví zástupci volili. Požadavek na větší dostupnost nemocniční péče na francouzském venkově je celkem pochopitelný. Dále by si Francouzi přáli mít možnost hlasovat prázdnými hlasovacími lístky.

I přes určitou kurióznost nejsou tyto požadavky nesplnitelné, jenže problém je pravděpodobně někde jinde. Francouzští nespokojenci si totiž přejí především snížit daně a zároveň by si přáli štědřejší státem hrazené sociální služby. Prezident Macron dobře ví, že zařídit tyto dva protichůdné požadavky nejde. Jeho snaha diskutovat s občany byla především taktickým manévrem, jak získat čas a zklidnit vášně. Jenže žluté vesty řádí dál.

Jejich názor není zcela většinový, podle průzkumů přibližně polovina obyvatel Francie si přeje konec nepokojů (logicky druhá polovina žluté vesty podporuje). Problém je v roztříštění společnosti na dvě poloviny. Pokud se nepodaří najít sjednocující zájem, řešení situace je v nedohlednu. Jak k cíli dojít, však zatím nikdo neví.

Paradoxní je situace samotného prezidenta Macrona. Není pochyb, že se jedná o silného lídra, který však ztrácí podporu. Politologové uvádějí, že ve volbách zvítězil především díky odporu voličů k jeho protikandidátce Marine Le Penové. V současnosti tak poměrně snadno ztrácí důvěru, což prezidenta nutí řešit situaci. Jenže splnit požadavky nespokojených Francouzů je stejně obtížné jako snést modré z nebe, ovšem prezident se o to musí pokusit, pokud nechce, aby jeho politická kariéra byla jen epizodní.

Související

Ilustrační foto

Žluté vesty chystají na září další mohutné demonstrace

Členové hnutí takzvaných žlutých vest, kteří ve Francii od loňského roku protestují proti vládě, plánují po letní přestávce od září další demonstrace. Svolávají se přes sociální sítě a kabinetu Emmanuela Macrona slibují "černé září", napsal server cnews.fr. Centrem protestů během 43. protestní soboty 7. září má být město Montpellier na jihu země.
katedrála Notre-Dame

Dary na Notre-Dame se nelíbí žlutým vestám

Závratná výše darů, které přislíbili jednotlivci i společnosti na obnovu pařížské katedrály Notre-Dame po ničivém požáru, vyvolala ve Francii debatu o "selektivní štědrosti". Země se už pět měsíců potýká s protesty hnutí takzvaných žlutých vest, kterým vadí údajně klesající kupní síla obyvatel. Stále nižší jsou také dary, které plynou na pomoc chudým, informovala dnes agentura AFP.

Více souvisejících

Akce Défense "Žluté vesty" Emmanuel Macron Francie Demonstrace Marine Le Pen

Aktuálně se děje

před 5 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy