Začarovaný kruh: Žluté vesty chtějí modré z nebe. Co na to Macron?

Od 17. listopadu pravidelně každý týden zachvacují Paříž nepokoje. Demonstranti oblečení do žlutých reflexních vest jsou vytrvalými kritiky poměrů ve Francii. Jenže situace se točí v začarovaném kruhu.

Celá rebelie původně vypukla pod záminkou zvýšení daní na pohonné hmoty. Pro řadu Francouzů velmi problematický krok, jelikož dojíždí denně desítky kilometrů auty do zaměstnání. Již od dob Velké francouzské revoluce je známo, že lid ze země galského kohouta se umí zlobit. Macronova vláda od daní na benzín pod tlakem ustoupila. Demonstranti tak slavili rychlý úspěch, jenže řádění žlutých vest neskončilo.

Francouzští občané však zůstali nadále nespokojení. Prezident Macron vyrazil mezi občany diskutovat o jejich problémech na "grand débat". Na povrch se dostala řada mnohdy obskurních požadavků. Například požadavek na referendum ohledně snížení poslanců Národního shromáždění.

Jiní by si představovali volbu zástupců prostřednictvím losování, za vzor jim slouží asi antické demokratické systémy, kde se losem lidoví zástupci volili. Požadavek na větší dostupnost nemocniční péče na francouzském venkově je celkem pochopitelný. Dále by si Francouzi přáli mít možnost hlasovat prázdnými hlasovacími lístky.

I přes určitou kurióznost nejsou tyto požadavky nesplnitelné, jenže problém je pravděpodobně někde jinde. Francouzští nespokojenci si totiž přejí především snížit daně a zároveň by si přáli štědřejší státem hrazené sociální služby. Prezident Macron dobře ví, že zařídit tyto dva protichůdné požadavky nejde. Jeho snaha diskutovat s občany byla především taktickým manévrem, jak získat čas a zklidnit vášně. Jenže žluté vesty řádí dál.

Jejich názor není zcela většinový, podle průzkumů přibližně polovina obyvatel Francie si přeje konec nepokojů (logicky druhá polovina žluté vesty podporuje). Problém je v roztříštění společnosti na dvě poloviny. Pokud se nepodaří najít sjednocující zájem, řešení situace je v nedohlednu. Jak k cíli dojít, však zatím nikdo neví.

Paradoxní je situace samotného prezidenta Macrona. Není pochyb, že se jedná o silného lídra, který však ztrácí podporu. Politologové uvádějí, že ve volbách zvítězil především díky odporu voličů k jeho protikandidátce Marine Le Penové. V současnosti tak poměrně snadno ztrácí důvěru, což prezidenta nutí řešit situaci. Jenže splnit požadavky nespokojených Francouzů je stejně obtížné jako snést modré z nebe, ovšem prezident se o to musí pokusit, pokud nechce, aby jeho politická kariéra byla jen epizodní.

Související

Ilustrační foto

Žluté vesty chystají na září další mohutné demonstrace

Členové hnutí takzvaných žlutých vest, kteří ve Francii od loňského roku protestují proti vládě, plánují po letní přestávce od září další demonstrace. Svolávají se přes sociální sítě a kabinetu Emmanuela Macrona slibují "černé září", napsal server cnews.fr. Centrem protestů během 43. protestní soboty 7. září má být město Montpellier na jihu země.
katedrála Notre-Dame

Dary na Notre-Dame se nelíbí žlutým vestám

Závratná výše darů, které přislíbili jednotlivci i společnosti na obnovu pařížské katedrály Notre-Dame po ničivém požáru, vyvolala ve Francii debatu o "selektivní štědrosti". Země se už pět měsíců potýká s protesty hnutí takzvaných žlutých vest, kterým vadí údajně klesající kupní síla obyvatel. Stále nižší jsou také dary, které plynou na pomoc chudým, informovala dnes agentura AFP.

Více souvisejících

Akce Défense "Žluté vesty" Emmanuel Macron Francie Demonstrace Marine Le Pen

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

před 1 hodinou

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

před 3 hodinami

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

před 3 hodinami

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Ceny energií se příští rok změní. Distributoři zveřejnili nové ceníky

Od začátku roku 2025 mohou domácnosti v České republice očekávat úlevy v nákladech na elektřinu a plyn, protože několik hlavních dodavatelů energií ohlásilo snižování cen nefixovaných produktů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy