Kocourkov v EU? Záchrana uprchlíků na moři má pokračovat, ovšem bez lodí

Politické rozhodnutí členských zemí Evropské unie o půl roku prodloužit činnost operace EU Sophia, ale zároveň dočasně zastavit práci všech plavidel v ní působících, evropské námořní operaci v zásadě znemožňuje účinným způsobem naplňovat mandát. Novinářům to dnes řekla mluvčí komise Maja Kocijančičová s tím, že tento názor zastává i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Předběžná dohoda diplomatů zemí EU z úterního večera o další podobě operace, která byla zahájena kvůli vysokému počtu migrantů připlouvajících v roce 2015 přes Středozemní moře do Evropy, musí být ještě do konce měsíce oficiálně potvrzena.

Dnes ji schválili velvyslanci, vlády mají čas do čtvrtka na případné námitky v rámci takzvané tiché procedury. Důraz má být nově kladen na pozorování oblasti ze vzduchu a na pokračování výcviku libyjské pobřežní stráže.

Jakmile členské země věc oficiálně potvrdí, ukončí velitel Sophie veškerou činnost do operace zapojených plavidel, uvedla Kocijančičová. "My se budeme snažit zmírnit efekty, které to bude mít, ale je zjevné, že mandát naplňován nebude," podotkla. Sophia má také například kontrolovat embargo OSN na dovoz zbraní do Libye a na nelegální vývoz ropy z ní.

Itálie, která má v operaci významné slovo, neúspěšně žádá ostatní země EU, aby si přebíraly uprchlíky, které lodě operace v souladu s námořním právem zachrání na moři a které by měly vysadit v nejbližším bezpečném přístavu, v naprosté většině případů italském. Vláda v Římě postupuje v této věci radikálně a odmítá například vpouštět do svých přístavů lodě nevládních organizací s naloděnými migranty.

Neúspěšné jsou ale stále snahy států unie dohodnout - v souladu se závěry jednoho ze summitů EU - vznik "vyloďovacích středisek", ať už v EU či v zemích mimo ni, kde by mohla plavidla lidi zachráněné na moři bezpečně a pod kontrolou vyloďovat.

"Řešení okolo vyloďování zatím nebylo nalezeno," potvrdila dnes mluvčí komise. Pozastavení námořních operací podle Kocijančičové přímo souvisí s pokračující snahou vymyslet, co mají evropské lodě z operace Sophia se zachráněnými migranty vlastně dělat.

"Od počátku dáváme jasně najevo, že operace Sophia je zásadní částí práce EU na likvidaci obchodního modelu pašeráků migrantů a na zlepšení bezpečnosti a stability ve Středozemním moři," podotkla dnes mluvčí.

Související

Eurofighter Typhoon, ilustrační fotografie

Začíná operace Irini. Lodě a letadla EU budou hlídat zbrojní embargo v Libyi

Evropská unie ve středu zahájí u břehů Libye společnou operaci, jejímž hlavním cílem bude dohlížet na dodržování zákazu dovozu zbraní do země sužované občanskou válkou. Na podrobnostech námořní a letecké akce pojmenované Irini se dnes shodly členské země. Naopak definitivně bude ukončena dlouhodobě nefunkční operace Sophia, která měla sloužit primárně k zachraňování uprchlíků z vod Středozemního moře.
Ilustrační foto

Čeští vojáci dostali medaile za zahraniční mise, potýkali se i s uprchlíky

Čeští vojáci, kteří se vrátili ze zahraničních misí v Kosovu, Itálii a Afghánistánu, dnes v Domě armády v Praze obdrželi medaile a ocenění. Jednalo se o příslušníky velitelství mise KFOR v Kosovu, vojáky, kteří působili na velitelství operace Sophia v Itálii, a příslušníky páté jednotky Vojenské policie KAMBA, kteří byli nasazeni na území Afghánistánu.

Více souvisejících

Operace Sophia Federica Mogherini EU (Evropská unie) uprchlíci

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy