Velká Británie po téměř třech letech od ostře sledovaného referenda definitivně opustila Evropskou unii. Rozhodla se, že na to půjde tvrdě, tedy tvrdým brexitem, a že se nadále nenechá urážet slovy o takzvaném brexitování, které vyjadřuje stav, kdy osoba tvrdí, že něco udělá, ale nikdy to neudělá.
Ottův slovník naučný definuje výraz "brexitování" jako "protichůdné tvrzení, kdy není konáno to, o čem je rozhodnuto". V praxi tento výraz znají především manželky milovníků piva ve chvíli, kdy jim jejich manželé volají či píší, že dopijí a jdou domů. Ve skutečnosti si ale objednají další pivo.
Ve stejné situaci se ocitla Velká Británie poté, co se mírně nadpoloviční většina tamních obyvatel rozhodla opustit Evropskou unii. Bez ohledu na to, že prakticky každý průzkum od onoho referenda ukázal, že Britové si přejí zůstat, se proto tamní vláda rozhodla jednat.
O tom, že Britové konali "správně", svědčí i strmý nárůst dotazů "co se stane po opuštění Evropské unie" ve vyhledávači Google, k němuž došlo těsně po referendu. Premiérka Theresa Mayová se však s poslanci rozhodla vytrestat pozdě Brity tím, že jim jejich vysněné přání splní. Od té doby ale veškeré činy uvízly na mrtvém bodě.
Od referenda a definitivního rozhodnutí o opuštění EU uplynuly více než dva roky a dodnes se prakticky nic nezměnilo. Na stole přistálo pár dohod, které tamní poslanci odmítli, a představitele eurounijních států už další dohadování přestalo bavit. Situaci přirovnali k rozchodu, kdy si partnerka přeje být přemlouvána, a další snahy o dialog s Brity odmítli.
Těm tak nezbylo nic jiného, než brexitovat. Stále dokola opakovali, že z Evropské unie odcházejí, definitivně, a na vždy. K tomu mělo dojít na konci března, což se ale nestalo, protože Britové neví, jak vlastně odejít. Proto se namísto hledání cesty začalo hledat nové datum, kdy k odchodu dojde. Ani na tom se ale Británie neshodla.
Nakonec se tedy ze dne na den rozhodla dnes, 1. dubna, EU definitivně opustit. "Už nás nebaví, jak si z nás Evropa a celý svět dělají srandu. Internetem kolují vtipy a všem jsme pro smích. Ukážeme vám, že máme svou hrdost, a odcházíme tak, jak jsme přišli, s hlavou vztyčenou," prohlásila Mayová před novináři.
Přímý přenos z tiskové konference zachytil premiérku hrdě kráčící k řečnickému pultu, zdroje z Downing Street ale tvrdí, že se těsně před tím praštila do hlavy o futra dveří, jak vysoko se napínala. Je tedy možné, že původní její prohlášení mělo být jiné a postoj k brexitu si rozmyslela z minuty na minutu.
Co bude nyní následovat není jisté. Nikdo ve skutečnosti neví, jaký bude mít současný brexit dopad na světovou ekonomiku, trží hospodářství, cestovní ruch a mnoho dalších odvětví. Nikdo se na něj ani nedokázal připravit, protože se do poslední chvíle nevědělo, kdy a jestli vůbec nějaký brexit bude.
Britský server AprilJokes s odkazem na zdroje v parlamentu ale tvrdí, že současná situace je jen přechodná. Poslanci v čele s Jeremym Corbynem jsou připraveni vyslovit vládě premiérky nedůvěru a chtějí dosáhnout předčasných voleb.
Po zvolení nového premiéra by následně opět rádi požádali o vstup do Evropské unie. Jak o něm lidé rozhodnou v referendu, kdy k němu dojde a jak proběhne, ale není jisté. Podle tamních komentátorů se to možná dozvíme až za další tři roky, klidně opět na 1. apríla.
Související
Karel III. promluvil ke Commonwealthu. Republikáni protestovali kvůli Andrewovi
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
Velká Británie , Brexit , 1. duben
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
před 3 hodinami
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
před 4 hodinami
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
před 5 hodinami
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
před 7 hodinami
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
před 8 hodinami
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
před 9 hodinami
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
před 10 hodinami
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
před 12 hodinami
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
před 13 hodinami
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
před 14 hodinami
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
před 15 hodinami
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
před 16 hodinami
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák