Dosluhující slovenský prezident Andrej Kiska dnes oznámil, že založí vlastní politickou stranu. V krátkém videu, které zveřejnil na svém facebooku, uvedl, že jako nadstranická hlava státu poskytne další podrobnosti o nové formaci, až mu 17. června skončí pětileté funkční období. Expremiér Robert Fico, který stojí v čele nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD), reagoval slovy, že Kiska se chce dostat k moci, aby zakryl své podvody.
"Slovensko chce změnu. Tyto volby jsme vyhráli, nyní musíme vyhrát parlamentní volby, proto založím politickou stranu. Chci spojit slušné a ochotné lidi a změnit naši zemi k lepšímu," prohlásil Kiska v krátkém spotu se zřejmým poukazem na víkendové vítězství Zuzany Čaputové v prezidentských volbách. "Přidejte se, je nás víc," dodal.
Podle informací listu Denník N kvůli spolupráci už Kiska oslovil mimo jiné expremiérku Ivetu Radičovou, opozičního poslance Gábora Grendela, europoslankyni Janu Žitňanskou či ekonoma Marcela Klimeka. Radičová ale už uvedla, že do žádné strany vstoupit nehodlá a nebude kandidovat ani do parlamentu. Spolupráce s prezidentem se podle ní týká programu.
Fico, který je dlouhodobým odpůrcem dosluhujícího slovenského prezidenta, dnes označil Kisku za "jednoho z nejlínějších politiků", jaké za své politické kariéry potkal. "Co je nejpodstatnější, nechce nic jiného, než se dostat k moci, aby zametl pod koberec všechny své daňové, pozemkové a bůhví ještě jaké podvody, které vyjdou na povrch," uvedl expremiér na videu, které zveřejnil na facebooku.
Kiska je podle posledních anket nejdůvěryhodnějším politikem na Slovensku. Z průzkumu agentury AKO, jehož výsledky o víkendu zveřejnila televize TA3, vyplynulo, že devět procent Slováků by určitě volilo Kiskovu stranu, pokud by ji dosavadní hlava státu založila.
Prezident původně plánoval, že se z politiky stáhne a podruhé se proto o post hlavy státu neucházel. Svůj postoj však začal měnit po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Tvrdil však, že stranu nezaloží, nebude kandidovat do parlamentu a že ani neuvažuje o funkci premiéra.
Parlamentní volby by se na Slovensku měly konat na přelomu února a března příštího roku.
Opoziční strana Svoboda a Solidarita (SaS) prezidentův krok kritizovala. "Už v minulosti jsme uvedli, že vstup Andreje Kisky do stranické politiky má smysl tehdy, když posílí některé ze současných politických uskupení. Pokud naopak jen rozmnoží počet politických subjektů, vidíme v tom problém," uvedla SaS. "Demokratické strany, které se musí spojit, aby odstavily od moci Směr-sociální demokracii a extremisty, budou mezi sebou svádět ještě větší zápas o voliče," varovala SaS podle listu Sme.
Politolog Grigorij Mesežnikov upozornil, že Kiskova strana může posílit středopravý tábor, stávající strany v tomto spektru ale mohou ztratit. Prezidentův projekt podle něj totiž může oslovit hlavně voliče koalice Progresivní Slovensko a Spolu a stran SaS, Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti či Most-Híd. Některým by mohl hrozit propad na práh zvolitelnosti, a tak předpokládá snahy o zakládání širších koalic. Mesežnikov zdůraznil, že podle průzkumů má prezidentova strana potenciál získat kromě voličů stávajících stran i část nerozhodnutých. "Výsledkem může být značné přeskupení sil," dodal.
Související
Historie slovenských prezidentů má jednu anomálii. Mandát za 31 let obhájil jediný
Historie slovenských prezidentů: Jen jeden obhájil mandát, další pracoval na benzince
Andrej Kiska , Slovensko , politické strany
Aktuálně se děje
před 34 minutami
NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě
před 1 hodinou
Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi
před 2 hodinami
Turek na ministerstvu usedne. Stal se vládním zmocněncem pro Green Deal
před 3 hodinami
Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou
před 3 hodinami
Předpověď počasí se naplní. Meteorologové varují před ledovkou, bude silná
před 4 hodinami
Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo
před 5 hodinami
Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili
před 5 hodinami
Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy
před 6 hodinami
Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku
před 7 hodinami
Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?
před 8 hodinami
Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah
před 9 hodinami
OBRAZEM: Pohádková Praha pod sněhem. Východ slunce, běžky na Karlově mostě i bruslení ve Stromovce
před 9 hodinami
Předpověď slibuje teplejší zimní počasí i problémy kvůli ledovce
včera
Loučil se i Biden. V USA pohřbili předčasně zesnulou vnučku Kennedyho
včera
Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie
včera
Fiala z SPD znovu zpochybnil ruskou odpovědnost za Vrbětice
Aktualizováno včera
Záchrana, jaká nemá v Česku obdoby. Zraněný muž je konečně venku z jeskyně
včera
Trump už si brousí zuby i na Kubu. Dohodněte se, než bude pozdě, vzkázal
včera
Vlaky v Praze zastavila tragická nehoda. Žena srážku nepřežila
včera
Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa
Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.
Zdroj: Jakub Jurek