Nový plán pro brexit: Tusk má za nejlepší roční odklad, může být ale i dřív

Podle dobře informovaného unijního představitele je takové řešení v souladu s dopisem, kterým dnes britská premiérka Theresa Mayová své evropské partnery požádala už o druhý odklad brexitu. Podle informací ČTK Tusk ono "pružné prodloužení" nynějšího vyjednávání podle článku 50 unijní smlouvy ve svém návrhu předpokládá do konce března 2020. "Chce maximální, co nejvelkorysejší termín," prohlásil o návrhu informovaný diplomat s tím, že Tusk zřejmě zohlednil i názor německé kancléřky Angely Merkelové a irského premiéra Lea Varadkara. Ti spolu o situaci hovořili v Dublinu ve čtvrtek.

O věci budou ve středu jednat prezidenti a premiéři ostatních 27 zemí EU. Tuskova představa řešení je - spolu s britskou žádostí o odklad do 30. června - podkladem pro jejich rozhodování. Vyloučen ale dál není ani britský odchod bez dohody už za týden. Otázkou totiž nyní podle diplomatů je, zda premiérka bude moci s tím, co jí sedmadvacítka na summitu nabídne, rovnou souhlasit či se s případným jiným datem prodloužení bude muset nejprve vrátit před britské poslance.

Donald Tusk will tell EU to back Brexit 'flextension' for UK - The Guardian https://t.co/SuTWGgiC8Y #Brexit #News

Unijní zdroje přitom zdůrazňují, že sedmadvacítka musí - navzdory únavě, která už je s brexitovým děním spojena - zachovat při řešení problematiky jednotný postoj. Některé země, například Francie, totiž dávají najevo, že jim dochází trpělivost s odklady a s neschopností britské politické scény dosáhnout vnitropolitické dohody. Diplomaté navíc připomínají, že podpora Tuskova návrhu je de facto popřením toho, na čem se země bloku usnesly v březnu, kdy dal summit na schválení připraveného textu dohody o vystoupení Londýnu čas do minulého pátku.

Británie měla původně EU opustit 29. března. Termín ale v březnu unijní summit po první žádosti premiérky Mayové odložil na pátek 12. dubna. Pokud by se ovšem minulý týden v britském parlamentu podařilo najít většinu pro text dohody o spořádaném odchodu, měla podle summitových závěrů Británie odcházet k 22. květnu. Dohodu o brexitových podmínkách ale britští poslanci i na třetí pokus odmítli. Hrozbu brexitu bez dohody už za týden se tak dnes Mayová snaží odvrátit druhou žádostí o odklad.

Podle činitele EU, který je o Tuskových postojích a názorech dobře informován, došel předseda Evropské rady k závěru, že pružný roční odklad je lepším řešením než trvalá a pokračující nejistota, kdy lidé ani firmy netuší přesné datum britského odchodu a politici by museli opakovaně rozhodovat o žádostech o odklad.

Předpokladem prodloužení britského členství v unii za 22. květen letošního roku je to, že také v Británii budou uspořádány volby do Evropského parlamentu, které začnou 23. května, připomněl unijní činitel.

Podle diplomatů v případě, že Tuskův návrh dostane příští středu podporu, bude muset být s velkou pravděpodobností ještě v květnu před eurovolbami jako určitá pojistka opět svolán mimořádný unijní summit.

Pro mnohé země EU může být při delším odkladu brexitu problémem představa přítomnosti britských zástupců při klíčových jednáních třeba o budoucím rozpočtu unie a budou žádat v tomto směru určité záruky. "Bude ale dost složité říct, že (Britové) sice budou u stolu, ale už nebudou smět nic dělat," míní dobře informovaný diplomat.

Tento problém dnes připomněl například Guy Verhofstadt, koordinátor europarlamentu pro otázky brexitu, když upozornil na tweet britského zastánce tvrdého brexitu Jacoba Reese-Mooga.

For those in the EU who may be tempted to further extend the #Brexit saga, I can only say, be careful what you wish for. ?? https://t.co/wVmdxQubgj

Ten napsal, že Británie by v případě dlouhého brexitového odkladu měla uvnitř EU působit co největší problémy a vetovat například zvyšování rozpočtu, snahy o posilování společné obrany či plány na hlubší integraci prosazovné francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

"Těm, kdo by mohli být v pokušení dál brexitovou ságu protahovat, mohu jen říct - opatrně s tím, co si přejete," uvedl Verhofstadt.