Macron chce po 25 letech objasnit roli Francie ve rwandské genocidě

Skupina osmi historiků a badatelů by měla prozkoumat archivní dokumenty z let 1990 až 1994, které se týkají vztahů Francie se Rwandou, a přispět tak k lepšímu pochopení příčin, průběhu a následků genocidy. Zvláštní pozornost mají výzkumníci věnovat roli Francie v událostech. Výsledky svého bádání by měla komise, která bude mít přístup k dokumentům prezidentského úřadu, parlamentu, ministerstva zahraničí, armády i tajných služeb, zveřejnit za dva roky.

Prezidentský palác dnes rovněž oznámil, že francouzský soud, který se zabývá případy, jež se týkají rwandské genocidy, dostane více peněz, aby mohl soudit podezřelé z podílu na masakrech žijící ve Francii.

Od 17. dubna do 15. července 1994 zabili příslušníci většinového kmene Hutuů zhruba 800.000 menšinových Tutsiů a umírněných příslušníků vlastního kmene. Asi 2,7 milionu lidí kvůli masakrům uprchlo ze svých domovů. Vraždění ukončila Rwandská vlastenecká fronta (RPF) pod velením současného rwandského prezidenta Paula Kagameho, která do země vstoupila ze sousední Ugandy a z hlavního města Kigali vyhnala extremisty.

Francie v minulosti opakovaně čelila obvinění, že sehrála aktivní roli při přípravách a provedení genocidy. Například v roce 2014 Paříž ze spoluodpovědnosti za smrt stovek tisíc lidí obvinil i sám rwandský prezident Kagame. Édouard Balladur, který zastával post předsedy francouzské vlády v době genocidy, označil tehdy obvinění za "účelovou lež". Francouzský parlament v minulosti připustil řadu chyb své země, přímý podíl Francie na genocidě ale odmítl.

Macron dostal od rwandského prezidenta oficiální pozvání na nedělní ceremonii u příležitosti 25. výročí začátku masakrů, účast ale odmítl kvůli údajné kolizi s jinou plánovanou akcí. Macrona zastoupí ve Rwandě Hervé Berville, který se v této africké zemi narodil, přežil genocidu Tutsiů, byl adoptován do Francie a nyní je poslancem Národního shromáždění za prezidentovu stranu Republika v pohybu (REM).