Mimořádný summit EU: V Bruselu se řeší žádost Londýna o další odklad brexitu

V Bruselu dnes večer začal mimořádný summit Evropské unie, na kterém lídři 27 zemí opět rozhodují o žádosti Londýna odložit odchod Británie ze společenství. Začátek jednání oznámil na twitteru Preben Aaman, mluvčí šéfa vrcholných unijních schůzek Donalda Tuska. Státníci při příchodu dávali najevo ochotu vyhovět už druhé žádosti britské premiérky Theresy Mayové, jasné ale zatím úplně není, jak dlouhý odklad si přejí a s jakými podmínkami jej hodlají případně spojit.

Schůzka začala tradičním setkáním s předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim. Obvykle formální část summitů měla nyní větší význam, v případě odkladu přesahujícího 22. květen totiž bude muset i Británie uspořádat jako stále ještě členská země unie volby do europarlamentu. Zamíchá to kartami, místa po britských poslancích, s nimiž už se totiž nepočítalo, si částečně rozdělily jiné unijní státy.

"Evropské volby nejsou hra a nemohou jako hra vypadat v důsledku lehkovážného přístupu některých na britské straně," upozornil Tajani na tiskové konferenci po svém setkání s prezidenty a premiéry sedmadvacítky. "Potřebujeme jistotu," dodal.

Právě situace, kdy Británie jako "země na odchodu" bude dál ze své pozice rovnoprávného člena EU moci ovlivňovat další diskuse o budoucnosti unie, je jednou ze zásadních věcí, které dnes budou premiéři a prezidenti 27 zemí probírat. Francie je v čele států, která žádá určité záruky a jejíž prezident Emmanuel Macron dnes při příchodu upozorňoval, že dopředu "není nic rozhodnuté".

Po schůzce s Tajanim je na programu setkání s Mayovou, které začalo před 19:00. Premiérka by měla partnerům vysvětlit, proč žádá už podruhé o odklad do 30. června a především, jak si představuje cestu dál. Sama Mayová před novináři vysvětlovala, že nyní je její vláda uprostřed vážných rozhovorů s labouristickou opozicí o dalším postupu tak, aby bylo možné co nejdříve schválit s EU už domluvený - a britskou sněmovnou třikrát odmítnutý - text smlouvy o spořádaném odchodu země z unie.

Mayovou požadovaný termín ale nemá u ostatních zemí moc příznivců. Šéf schůzek Donald Tusk nabídl místo toho představu - která se dostala i do předem připraveného návrhu závěrů summitu - pružného až ročního odkladu. Británie by v rámci tohoto řešení mohla unii opustit k prvnímu dni měsíce následujícího po tom, v němž dolní sněmovna ratifikuje smlouvu o vystoupení. Tusk a jeho lidé jako konečné datum před diplomaty navrhovali 30. březen 2020, o konkrétním datu se ale bude jednat až přímo dnes večer. Jiné státy v přípravných diskusích zmiňovaly například konec letošního roku či dokonce kratší odklad jen o několik měsíců.

Pokud by nyní sedmadvacítka britské žádosti nevyhověla, opustila by Británie EU už v pátek bez toho, že by okolnosti tohoto odchodu byly nějak smluvně upraveny. Sedmadvacítka se také na tuto možnost a její negativní důsledky chystala, a jak dnes oznámila Evropská komise, jsou tyto přípravy úspěšně u konce. "Nebojíme se toho," uvedl mluvčí EK.

Související

Brexit

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

Více souvisejících

Brexit ,  Theresa Mayová ,  Donald Tusk ,  Antonio Tajani

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

před 1 hodinou

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 1 hodinou

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu. 

včera

Donald Tusk

Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence

Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi. 

včera

včera

včera

včera

včera

Zima, ilustrační fotografie.

Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimu připravených 55 000 tun soli, 1,2 milionu litrů solanky a 220 sypačů. Na dálnicích D1, D5 a D11 nasadí v pilotním projektu 12 chytrých sypačů známých ze Skandinávie. Palubní počítač těchto aut přijímá data z meteostanic, zpřesní a zautomatizuje tak to, kolik a kde posypu použít. O sjízdnost se bude starat 800 zaměstnanců ŘSD. 

včera

Papež Lev XIV. se zapsal do dějin. Stačilo odevzdat hlas ve volbách

Papež Lev XIV. se stal prvním papežem, který odevzdal hlas v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Potvrdil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy