Současný slovenský prezident Andrej Kiska ustavující sjezd své středové strany plánuje na září. O tom, kdo s ním chce spolupracovat, nechce do skončení prezidentského mandátu mluvit.
"Jsem zastáncem zlaté střední cesty a tato naše strana by měla být středová," řekl dnes Kiska v rozhovoru se zpravodajskou televizi TA3. Dodal, že lidé, které oslovil, nevyznávají extrémní hodnoty. "Ke konkrétním jménům se vyjádřím až 17. června, protože bych rád dokončil svůj prezidentský mandát nadstranicky," vysvětlil. Řekl také, že bude předsedou nového politického uskupení a povede jeho kandidátku do voleb, zároveň prý nepůjde o projekt jediného člověka. Slováci budou rozhodovat o novém složení parlamentu nejpozději příští rok na jaře.
Slovensko podle něho středovou stranu potřebuje i kvůli tomu, že se do politiky údajně chystá neúspěšný kandidát z prvního kola nedávných prezidentských voleb Štefan Harabin. Tento kontroverzní soudce, který se podle svých kritiků v minulosti zapletl s mafií a bránil boji s korupcí, se netají svým kritickým postojem vůči EU a chválí Rusko.
Kiska oznámil, že chystá vlastní stranu, po vítězství Zuzany Čaputové ve druhém kole prezidentských voleb před dvěma týdny, načež se objevily spekulace, že se veze na vlně její popularity. Dnes k tomu řekl, že s tímto oznámením přišel právě tehdy, kdy se pozornost zaměřila na příští prezidentku, na její výroky a postoje.
Prezident také řekl, že se v pondělí vyjádří k volbě nových ústavních soudců. Parlament podle něho "fatálně selhal" a porušil slovenskou ústavu, když nezvolil všechny kandidáty. Ústavní soud byl kvůli nedostatku soudců před časem paralyzovaný. Stalo se tak i kvůli obstrukci nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica, jehož ambice stát se předsedou ústavního soudu Kiska zamítl.
Související
Historie slovenských prezidentů má jednu anomálii. Mandát za 31 let obhájil jediný
Historie slovenských prezidentů: Jen jeden obhájil mandát, další pracoval na benzince
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou
před 1 hodinou
Předpověď počasí se naplní. Meteorologové varují před ledovkou, bude silná
před 1 hodinou
Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo
před 2 hodinami
Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili
před 3 hodinami
Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy
před 4 hodinami
Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku
před 5 hodinami
Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?
před 5 hodinami
Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah
před 7 hodinami
OBRAZEM: Pohádková Praha pod sněhem. Východ slunce, běžky na Karlově mostě i bruslení ve Stromovce
před 7 hodinami
Předpověď slibuje teplejší zimní počasí i problémy kvůli ledovce
včera
Loučil se i Biden. V USA pohřbili předčasně zesnulou vnučku Kennedyho
včera
Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie
včera
Fiala z SPD znovu zpochybnil ruskou odpovědnost za Vrbětice
Aktualizováno včera
Záchrana, jaká nemá v Česku obdoby. Zraněný muž je konečně venku z jeskyně
včera
Trump už si brousí zuby i na Kubu. Dohodněte se, než bude pozdě, vzkázal
včera
Vlaky v Praze zastavila tragická nehoda. Žena srážku nepřežila
včera
Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa
včera
"Měli štěstí, snad nezapomenou." Trump tvrdí, že Venezuela už propouští politické vězně
včera
Macinka obvinil prezidenta z kádrování. Motoristé trvají na Turkovi
včera
Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání
Bleskové dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se stalo nejnovější kapitolou dlouhé historie amerických speciálních operací. Od zabití Usámy bin Ládina a Abú Bakra al-Bagdádího přes invazi do Panamy a zajetí Manuela Noriegy a katastrofu Black Hawk Down se opakuje stejný vzorec. USA dokážou udeřit kdekoli na světě, otázkou však zůstává, jakou cenu za tyto zásahy platí státy, na něž míří, i samotný Washington. Zásah Absolute Resolve, plánovaný v utajení a bez souhlasu Kongresu, otevírá debatu o hranicích americké moci, mezinárodním právu i o tom, co ještě lze vydávat za „spravedlnost“.
Zdroj: Jakub Jurek