15 let od vstupu do EU: Česko musí být chápavější, zní ze Slovenska

Patnáct let po vstupu Česka, Slovenska a dalších zemí ze středu a východu starého kontinentu do Evropské unie musí obě strany vynaložit více úsilí a snažit se lépe si porozumět. V rozhovoru se zpravodajem ČTK to uvedl slovenský místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Přes potíže, kterým EU nyní čelí, byl podle něj vstup obou částí bývalého Československa správným rozhodnutím.

"Řekl bych, že pro Evropu to znamenalo skutečné sjednocení. Myslím, že se podařilo strhnout tu železnou oponu, která dlouhá desetiletí dělila Evropu," míní Šefčovič, který se letos v březnu dostal do druhého kola slovenské prezidentské volby.

Připomíná ale také, že atmosféru v unii nyní formuje také deset let stará hospodářská krize a po ní stále nepříliš silný výkon evropského hospodářství, ale i následná krizová situace kolem migrace a s ní související spory mezi členskými zeměmi bloku. Dělící linka přitom mnohdy vede právě na hranici rozšíření EU z roku 2004 a zjevný podle Šefčoviče je také pocit vzájemného nepochopení a opětného vzdalování zemí ze západu a východu unie

"To se přiznám, že bylo něco, s čím jsem nepočítal. Myslel jsem, že bude pokračovat trvalá konvergence, trvalé sbližování," připouští komisař.

Slovenský politik, který má v Evropské komisi na starosti energetickou problematiku, uznává, že rozšíření v roce 2004 bylo jak pro EU, tak pro vstupující země "obrovská výzva". Na počátku května toho roku do unie poté, co dokončily přístupové rozhovory, vstoupilo deset zemí.

Kromě ČR a Slovenska také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Maďarsko, Polsko a Slovinsko. Unie se tak zvětšila o dosud nejvyšší počet zemí, o největší díl území i populace. EU se následně rozšířila ještě v roce 2007 o Bulharsko a Rumunsko a v roce 2013 o Chorvatsko. Po referendu v roce 2016 nyní naopak odchází Velká Británie, brexit byl ale nyní odložen na konec října.

Podle Šefčoviče znamenal vstup středoevropských zemí pro ně samotné jednoznačné ekonomické výhody a sbližování jejich ekonomik s hospodářstvím vyspělých západoevropských zemí. "Sami podnikatelé v rozhovorech se mnou vzpomínají, jak těžko se jim před rozšířením vyváželo třeba do sousedního Rakouska. A jak se poté, po odstranění tarifních i netarifních bariér, všechno zjednodušilo," poznamenal slovenský člen EK, který působil nejen ve stávající komisi Jeana-Claudea Junckera, ale byl už členem týmu předchozího šéfa komise Josého Barrosa.

Strategicky zásadním rozhodnutím pro Slovensko byl podle něj vstup do eurozóny. Společnou měnou Slováci platí od počátku roku 2009, tedy už přes deset let. "Sedíme u toho nejdůležitějšího stolu, kde se přijímají klíčová ekonomická a politická rozhodnutí," upozornil komisař. Slováci i Češi podle něj mají "mít ambici" být u těch nejdůležitějších jednání, která budou určovat budoucí podobu Evropské unie.

Při přemýšlení o významu patnáct let starého rozšíření EU ale Šefčovič nezmiňuje jen hospodářství. "Když jsme vstupovali, tak jsme si neuměli představit, jak rychle začnou zejména mladí lidé vnímat Evropu jako 'svoje hřiště'. Cítí, že je to jejich kontinent, a cestují bez problémů a bez bariér," upozornil komisař.

Související

Více souvisejících

Česká republika Maroš Šefčovič EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy