Patnáct let po vstupu Česka, Slovenska a dalších zemí ze středu a východu starého kontinentu do Evropské unie musí obě strany vynaložit více úsilí a snažit se lépe si porozumět. V rozhovoru se zpravodajem ČTK to uvedl slovenský místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Přes potíže, kterým EU nyní čelí, byl podle něj vstup obou částí bývalého Československa správným rozhodnutím.
"Řekl bych, že pro Evropu to znamenalo skutečné sjednocení. Myslím, že se podařilo strhnout tu železnou oponu, která dlouhá desetiletí dělila Evropu," míní Šefčovič, který se letos v březnu dostal do druhého kola slovenské prezidentské volby.
Připomíná ale také, že atmosféru v unii nyní formuje také deset let stará hospodářská krize a po ní stále nepříliš silný výkon evropského hospodářství, ale i následná krizová situace kolem migrace a s ní související spory mezi členskými zeměmi bloku. Dělící linka přitom mnohdy vede právě na hranici rozšíření EU z roku 2004 a zjevný podle Šefčoviče je také pocit vzájemného nepochopení a opětného vzdalování zemí ze západu a východu unie
"To se přiznám, že bylo něco, s čím jsem nepočítal. Myslel jsem, že bude pokračovat trvalá konvergence, trvalé sbližování," připouští komisař.
Slovenský politik, který má v Evropské komisi na starosti energetickou problematiku, uznává, že rozšíření v roce 2004 bylo jak pro EU, tak pro vstupující země "obrovská výzva". Na počátku května toho roku do unie poté, co dokončily přístupové rozhovory, vstoupilo deset zemí.
Kromě ČR a Slovenska také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Maďarsko, Polsko a Slovinsko. Unie se tak zvětšila o dosud nejvyšší počet zemí, o největší díl území i populace. EU se následně rozšířila ještě v roce 2007 o Bulharsko a Rumunsko a v roce 2013 o Chorvatsko. Po referendu v roce 2016 nyní naopak odchází Velká Británie, brexit byl ale nyní odložen na konec října.
Podle Šefčoviče znamenal vstup středoevropských zemí pro ně samotné jednoznačné ekonomické výhody a sbližování jejich ekonomik s hospodářstvím vyspělých západoevropských zemí. "Sami podnikatelé v rozhovorech se mnou vzpomínají, jak těžko se jim před rozšířením vyváželo třeba do sousedního Rakouska. A jak se poté, po odstranění tarifních i netarifních bariér, všechno zjednodušilo," poznamenal slovenský člen EK, který působil nejen ve stávající komisi Jeana-Claudea Junckera, ale byl už členem týmu předchozího šéfa komise Josého Barrosa.
Strategicky zásadním rozhodnutím pro Slovensko byl podle něj vstup do eurozóny. Společnou měnou Slováci platí od počátku roku 2009, tedy už přes deset let. "Sedíme u toho nejdůležitějšího stolu, kde se přijímají klíčová ekonomická a politická rozhodnutí," upozornil komisař. Slováci i Češi podle něj mají "mít ambici" být u těch nejdůležitějších jednání, která budou určovat budoucí podobu Evropské unie.
Při přemýšlení o významu patnáct let starého rozšíření EU ale Šefčovič nezmiňuje jen hospodářství. "Když jsme vstupovali, tak jsme si neuměli představit, jak rychle začnou zejména mladí lidé vnímat Evropu jako 'svoje hřiště'. Cítí, že je to jejich kontinent, a cestují bez problémů a bez bariér," upozornil komisař.
Související
Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
Česká republika , Maroš Šefčovič , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
před 1 hodinou
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
před 1 hodinou
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
před 2 hodinami
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
před 3 hodinami
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
před 3 hodinami
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
před 4 hodinami
Pavel poletí do Ankary, i když se to Babišovi nelíbí. Bude to stát miliony a bude sedět vzadu, reaguje Macinka
před 5 hodinami
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
před 6 hodinami
Kdo nahradí Zelenského? Hvězda Ukrajina potvrdila, že bude kandidovat na prezidenta
před 7 hodinami
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
před 8 hodinami
Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí
před 8 hodinami
Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii
před 9 hodinami
Počasí opět zvýšilo riziko požárů. Hrozí především na Moravě
před 9 hodinami
Spojenci nám v Íránu nepomohli, stávající americká podpora NATO je absurdní, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska
před 11 hodinami
Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod
před 12 hodinami
Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku
před 12 hodinami
Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá
před 14 hodinami
Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé
včera
Zájem Čechů o předčasné důchody se vrací k normálu, naznačují data
Kolik lidí v Česku žádá o předčasný starobní důchod? Příslušný úřad se rozhodl shromáždit data za posledních deset let. Jak se ukázalo, největší zájem o brzký odchod do penze měli lidé v letech 2022 a 2023. Tehdy bylo nutné zpracovat téměř 180 tisíc žádostí.
Zdroj: Jan Hrabě