Kteří čeští europoslanci jsou nejpracovitější? Hodnocení má háček

Místopředseda Evropského parlamentu (EP) Pavel Telička, zvolený v roce 2014 za vládní Hnutí ANO, vychází mezi končícím sborem 21 českých europoslanců nejlépe hned v několika hodnoceních z posledních dnů. Jak upozorňují odborníci, je přitom hned několik způsobů, kterými je možné úspěšnost europoslanecké práce poměřovat. Sebelepší práce v minulém europarlamentu navíc nezaručuje úspěch v dalších volbách, které se v Česku odehrají 24. a 25. května.

Například někdejší britský europoslanec a nyní spolupracovník bruselského Střediska evropské politiky (EPC) Andrew Duff míní, že nejlepším měřítkem hodnocení zastupitelů je míra jejich zapojení do práce na konkrétních legislativních návrzích. "Sledoval bych, kolik z nich bylo zpravodaji nebo stínovými zpravodaji. To znamená, že se aktivně zapojovali do práce parlamentu i do vyjednávání s členskými státy," řekl Duff ČTK.

Při tomto pohledu vycházejí jako nejpracovitější europoslanci Martina Dlabajová (ANO), Miroslav Poche (ČSSD), Pavel Svoboda (KDU-ČSL) nebo Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Dlabajová byla zpravodajkou u 14 a stínovou zpravodajkou pro 42 legislativních návrhů, plyne z dat stránky Mepranking.eu, která práci europoslanců podrobně mapuje.

Poche měl jako zpravodaj na starosti deset a jako stínový zpravodaj 32 materiálů. Svoboda jako zpravodaj 13 a stínový zpravodaj jeden dokument, Zdechovský byl zpravodajem jen čtyř legislativních dokumentů, jako stínový zpravodaj se ale podílel na projednávání rekordních 88 materiálů.

Zpravodajem pro žádný materiál nebyli v nyní končícím europarlamentu Jan Keller (ČSSD), Stanislav Polčák (STAN) a dva europoslanci, kteří "do práce" nastoupili později - Jaromír Kohlíček (KSČM) a Jiří Payne (Svobodní).

V bodovém hodnocení stránky Mepranking.eu, kde Telička jako nejvýkonnější český a celkově mezi všemi 751 europoslanci pátý nejaktivnější získal bodové hodnocení 205,4, dosáhl někdejší lídr kandidátky ČSSD Keller na 3,5 bodu, Payne je hodnocen čistou nulou.

Já myslel, ze prezident okupaci Krymu již de facto uznal. Jinak, s prezidentem toho zneuctili již tolik, ze me překvapuje, ze toto slovo znají. https://t.co/5uIIg7MFGR

— Pavel Telička (@Telicka) 28. dubna 2019

Zuzana Stuchlíková z nevládní organizace Europeum ale upozorňuje, že pro úspěšnost europoslanců jsou důležité i jiné věci, než jen legislativní práce. Už na začátku funkčního období europarlamentu se řeší obsazení funkcí - právě Telička uspěl jako místopředseda EP, lidovec Svoboda je předsedou významného výboru pro právní záležitosti, Poc z ČSSD pracoval jako místopředseda výboru pro životní prostředí.

Nedávno zveřejněné hodnocení webu Votewatch.eu přitom upozornilo, že čeští europoslanci jako skupina byli v končícím europarlamentu - při zohlednění velikosti země a tedy jejich menším počtu - druhou nejvlivnější skupinou po Belgičanech. Celkově největší vliv měli v EP Němci, kterých je ovšem mezi 751 europoslanci 96.

Podle Stuchlíkové je přitom v této souvislosti důležité také zařazení českých politických stran do frakcí v europarlamentu. Připomíná nejen klíčovou pozici místopředsedy ODS Jana Zahradila, který je nyní lídrem kandidátky konzervativní frakce ECR, ale i relativně silné postavení zástupců českého Hnutí ANO v liberální frakci ALDE, zejméně na počátku práce nyní končícího europarlamentu. Právě to umožnilo Teličkovi prosadit se mezi místopředsedy europarlamentu.

"Hned na začátku se tak rozdávají karty, které umožní práci v rámci europarlamentního systému. Ti, kteří mají v rámci EP určitou pozici, jsou více vidět, protože také z titulu své funkce aktivní být musí," upozornila Stuchlíková.

Důležitá je podle ní také aktivní práce ve výborech a pomůže, pokud má europoslanec nějaké "své" téma, s jehož pomocí se dlouhodobě profiluje. V posledním europarlamentu to byla typicky Olga Sehnalová z ČSSD, jejíž hlas byl zásadní v diskusi o takzvané dvojí kvalitě potravin či její stranický kolega Pavel Poc, konsistentně pracující na konkrétních ekologických tématech.

"Jedna věc je, jak byli europoslanci aktivní. Druhá, jak byli úspěšní při prosazování svých návrhů. A nemusí to nutně souviset - někdo může být aktivní, ale v konečném výsledku neúspěšný," připomíná Stuchlíková.

Roli při vnímání práce českých zástupců v europarlamentu podle ní hraje i jejich viditelnost v médiích. "Z logiky znovuzvolení je pro europoslance samozřejmě nejdůležitější být vidět doma. Z logiky podstaty jeho práce je to být vidět v rámci EP. Je samozřejmě na uvážení politické strany i toho jednotlivce, co je priorita," poznamenala odbornice.

Připomněla předsedu TOP 09 Jiřího Pospíšila, který v ČR patří mezi neznámější české zástupce v europarlamentu, v Bruselu a Štrasburku ale takové výsledky jeho práce nemá. V hodnocení Mepranking.eu dostal 19 bodů a v tabulce českých europoslanců skončil pátý od konce. "Je ale opět lídrem kandidátky, a možná se tak opět do EP dostane. Jiní, aktivnější europoslanci, jsou teď na hranici zvolení," uvedla Stuchlíková.

Z několika pohledů na práci končících europoslanců tak plyne, na co by neměli zapomenout jejich nástupci, vzešlí z květnových voleb. Podle Stuchlíkové by měli mít či si rychle najít své vlastní téma, se kterým se dokážou v rámci své stranické frakce prosadit stejně jako v potřebných výborech. Podceňovat by noví europoslanci neměli ani sílu neformálních jednání a fakt, že se řada věcí v europarlamentu na politické úrovni předjednává právě v rámci frakcí. Pro neformální kontakty i odborné zázemí je navíc klíčový výběr asistentů, upozornila Stuchlíková.

Související

Koronavirové pasy, ilustrační fotografie k tématu

V rámci covid pasů by se podle Teličky mohly uznávat vybrané antigenní testy

V rámci tzv. digitálního zeleného certifikátu neboli covidového pasu by podle bývalého eurokomisaře a místopředsedy Evropského parlamentu Pavla Teličky měly být kromě PCR testů uznávány i antigenní testy. Evropská komise by měla vydat seznam těch, kterými se bude možné prokazovat. Vybrány budou na základě vědeckých studií o jejich přesnosti a funkčnosti.

Více souvisejících

Pavel Tělička europoslanci evropský parlament EU (Evropská unie) Jiří Pospíšil Pavel Poc Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Martina Dlabajová

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy