Naděje pro svět? Lidstvo čelí zásadní volbě, tvrdí profesor

Největší znečišťovatelé světa

Loňská zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) jasně varuje, že bez transformace společnosti a rychlého zavedení ambiciózních opatření k redukci skleníkových plynů nepůjde zajistit omezení růstu globální teploty na 1,5°C a udržitelný rozvoj se stane mimořádně složitým, ne-li nemožným, připomíná odborník. Dodává, že jakýkoliv skutečný plán boje s klimatickou změnou musí řešit i stav světové potravinové ekonomiky.

Poslední výzkumy ukazují, že masný a mléčný průmysl soupeří s ropnými společnostmi o pozici největšího znečišťovatele světa, deklaruje Selwyn. Připomíná, že stále oblíbenější reakcí na příspěvek agroprůmyslu k problémům světa je podpora veganství a omezování spotřeby masa.  

"Vyřazením živočišných produktů z našeho jídelníčku můžeme zmenšit zemědělské využívání půdy o 76 % a potravinářské emise skleníkových plynů o 49 %," píše akademik. Sám si však nemyslí, že by veganství bylo záchranou před změnou klimatu.

Celková masná produkce v roce 1961 činila 71 milionů tun, v roce 1985 již 155 milionů tun a v roce 2010 pak 296 milionů tun, přičemž tento růst si žádá podstatný posun ve využívání světové půdy, a tak celá třetina orné plochy produkuje rostliny určené ke krmení zvířat, vysvětluje profesor. Přiznává, že průmyslové zemědělství vydatně přispívá ke změně klimatu, jelikož silně závisí na fosilních palivech, které se používají k výrobě hnojiv, pohonu obdělávacích strojů a přepravě zvířat na jatka, navíc rostou i emise metanu produkované samotnými zvířaty, jejichž počet se zvyšuje.

Veganství ovšem podle Selwyna vznáší dvě otázky: První zní, zda může individuální jednání typu změny jídelníčku skutečně transformovat světový potravinářský systém. Druhá pak zní, zda toto povede k progresivní politice, která je nutná k potřebným změnám.  

"Pro pochopení odpovědí na obě tyto otázky se musíme podívat na samotný systém průmyslového zemědělství," tvrdí expert. Upozorňuje, že růst průmyslového zemědělství a konzumace masa není pouze reakcí trhnu na měnící se požadavky zákazníků, ale také důsledkem masivních investic vyspělých států, výrobců agrotechniky a dobytkářských firem.

Podobně jako jiná průmyslová odvětví i průmyslové zemědělství závisí na gigantických světových dotacích cen fosilních paliv, které v roce 2015 dosáhly 5,3 bilionu dolarů, neboli 6,5 % světového HDP, konstatuje profesor. Dodává, že bez těchto dotací by byla velká část moderní kapitalistické produkce drahá a nekonkurenceschopná, tudíž transformace produkce masa a využívání půdy byla primárně umožněna masivními státními zásahy do agroprůmyslového trhu.

Od 30. let minulého století prosazují USA - nejprve doma a posléze celosvětově - průmyslový model dotovaného zemědělství, které se zaměřuje především na produkty, z nichž se staly krmné plodiny pro dobytek - kukuřici, čirok, oves, žito a ječmen, vysvětluje Selwyn. Připomíná, že v reakci na velkou hospodářskou krizi a masové bankroty zemědělských firem Spojené státy garantují farmářům cenu za jejich produkty, což má nezamýšlený efekt v podobě systematické nadprodukce, přičemž podobný dotační management po druhé světové válce přijala většina světa.

Zelený nový úděl  

Nezamýšleným důsledkem této politiky bylo zlevňování krmných plodin, což zase vedlo k velkému nárůstu živočišné výroby, konstatuje odborník. Světový potravinový systém tak podle něj není formován chování spotřebitelů, ale silnými státy a korporacemi, a tak ani situace, kdy se miliony lidí stanou přes noc vegany, nebude mít vliv na boj s klimatickou změnou.

"Změnit potravinový systém a přispět k boji za zvrat klimatické změny mohou podobně velké státní zásahy progresivních politických stran," deklaruje expert. Deklaruje, že z tohoto důvodu je volání britských labouristů a části amerických demokratů po " zeleném novém údělu" velmi důležité, jelikož plán zahrnuje opatření k dekarbonizaci zemědělství.

V případě Británie má Selwyn pět doporučení. Předně poukazuje, že momentálně vlastní 50 % půdy v Anglii méně než 1 % obyvatel a "zelený nový úděl" se může stát skutečností pouze za situace, kdy labouristé "demokratizují" držbu půdy skrze masivní pozemkovou reformu, která umožní změnit podobu venkova, omezit uhlíkové emise a obnovit přirozené podmínky.

Druhým doporučením profesora je přesměrovat dotace pro produkci masa a krmných plodin k těm farmám, které produkují plodiny pro lidskou spotřebu. Jako třetí opatření pak akademik doporučuje posílit biodiverzitu skrze opětovné zdivočení některých zemědělských oblastí. Čtvrtým krokem by mělo být uplatňování státní síly ve školách a nemocnicích s cílem změnit strukturu požadavků spotřebitelů směrem ke zdravější a udržitelnější produkci a konzumaci potravin, míní Selwyn. Jeho páté doporučení pak zní, že by měly vznikat rady producentů a spotřebitelů, které budou ovlivňovat, co se prodává v supermarketech.

"Volba, které lidstvo čelí, je mezi klimatickou změnou a systémovou změnou," varuje odborník. Připouští, že veganství je založené na dobrém záměru, ale jeho důraz na individuální spotřebitele zakrývá systémové síly, které podporují světový potravinářský průmysl. Změnu potřebnou k záchraně naší planety tak může nastolit pouze "zelený nový úděl" založený na demokratických principech, realizovaný všemi velkými ekonomikami, tvrdí Selwyn.