Vzestup nacionalismu: Co stojí za úspěchem estonské krajní pravice?

Skutečné vítězství strana EKRE zaznamenala pár týdnu po zmíněných celostátních volbách, když se stala součástí nové koaliční vlády. EKRE následně obsadila pět klíčových ministerstev, mezi nimi například i ministerstvo hospodářských záležitostí.

Estonská lidová konzervativní strana, v jejímž čele od roku 2013 stojí současný ministr vnitra Mart Helme, se rázně staví vůči Evropské unii a jejímu současnému nastavení, dále odmítá například partnerství stejnopohlavních párů či feminismus. EKRE bychom mohli označit za protestní až populistickou stranu, řadí se tak k bloku evropských anti-systémových extremistických stran, jejichž popularita a veřejná podpora především před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu napříč kontinentem sílí.

EKRE byla nicméně estonským politickým vedením upozorněna, aby zmírnila svoji „buřičskou“ rétoriku, která narušuje politický diskurz země a nabádá k nacionalismu. Vedení strany toto ale odmítá, vyplývá to z rozhovoru jejího předsedy Helmeho pro server Politico. Helme v rozhovoru na konci dubna uvedl: „Nikdo nám nebude říkat, jaká slova můžeme říkat nebo jaké symboly můžeme používat.“

Strana EKRE ve své rétorice mimo jiné vyzdvihuje současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterého lídr strany nejednou označil za „naprostou inspiraci“.

Ve prospěch strany hrálo především skvělé načasování. EKRE získala své první mandáty tři roky po svém vzniknu – na jaře roku 2015. V tom samém roce, jen o dva měsíce později – v květnu, došlo ke zvolení Donalda Trumpa novým prezidentem Spojených států amerických. O rok později se ve Spojením království konalo referendum o členství země v Evropské unii, v němž se téměř 52 % britských občanů rozhodla pro odchod země z bloku. Všechny tyto a následující události vedly k tomu, čemu Evropa čelí dnes – rostoucímu tlaku protestních, extremistických a proti-unijních stran. Tato atmosféra tedy nenechala ani estonské voliče klidnými.

Strana pro zvýšení svého profilu využila především migrační tématiku, obdobně jako ji již několik let využívají mnohé populistické strany napříč Evropou, a udělala z ní primární bod své kampaně letošních voleb. A Estonci na to slyšeli. Země se totiž řadí na úplně první příčku v žebříčku evropských zemí, které považují imigraci za největší riziko pro nynější EU.

Dalším faktorem, který napomohl k vzestupu strany, bylo úspěšné získání venkovských voličů. Ti totiž ani přes konstantně rostoucí ekonomiku Estonska nepociťují benefity, které růst zemi přináší. V důsledku této skutečnost poté obyvatelstvo odlehlejších a vesnických oblastí podporuje strany, které se staví proti nastavení současného systému.

V uplynulém měsíci strana EKRE zveřejnila, že pro nadcházející evropské volby připojí k euroskeptickému krajně-pravicovému bloku, který vede italskou Liga Mattea Salviniho.