Španělsko se dlouhou dobu úspěšně bránilo vlivu krajně pravicových a populistických stran, které v něm od pádu Francova režimu neměly téměř žádný vliv. Nyní se ale začínají opět hlásit o slovo. Politology zaskočil slušný volební výsledek pravicově extremistické strany Vox do parlamentu. Ačkoliv bude její vliv slabý, nelze vyloučit její další posilování. Informoval o tom server Politico.eu.
Sociologové si španělský fenomén, kdy populismu a krajní pravici takříkajíc nekvetla pšenka, vysvětlovali tím, že většina Španělů ještě pochází z generace, která pamatuje režim fašistického diktátora Francesca Franca. Ten způsobil masový odliv tamního obyvatelstva do demokratických zemí Evropy a Latinské Ameriky. Díky tomu jsou také Španělé velmi vstřícní k nově příchozím, neboť si sami na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké to je začínat v jiné zemi a kultuře.
Španělsko je taktéž na rozdíl od Velké Británie, která měla vždy "zaječí úmysly", silně proevropské. Své impérium ztratilo už v 19. století a tudíž usoudilo, že se mu politika izolacionalismu může silně nevyplatit. Většina Španělů se proto držela doktríny filozofa Josého Ortegy y Gasseta - "Španělsko je problém a Evropa jeho řešením".
Tuto výjimečnost ale Španělsko vzhledem k výsledku nedávných voleb zřejmě ztratilo. Jak se tedy bude vyvíjet dál? Dříve by bylo naprosto nemyslitelné, aby se krajně pravicová Vox dostala do parlamentu. Nyní se neuvěřitelné stalo skutkem. Dříve irelevantní strana postoupila z dřívějších 0,2 % na 10,3 %, což jí zajistilo 24 křesel v dolní komoře a 1 křeslo v horní komoře Generálních kortes (název španělského parlamentu). Nemalého úspěchu dosáhla také v prosinci, kdy se v Andalusii volil nový regionální parlament. Obhájila celkem 12 mandátů.
Na základě čeho Vox posílila?
Na otázku, co dříve slabou a irelevantní Vox v zemi, která byla vždy imunní vůči extremismu a populismu, posílilo, není vůbec snadné odpovědět. Můžeme pouze spekulovat. Prvním a zřejmě nejdůležitějším faktorem je Katalánsko. Většina Španělů si jednostranný pokus katalánské vlády o získání nezávislosti, včetně vypsání nelegálního referenda v roce 2017, vyložila jako útok vůči národním zájmům. I proto se zvýšila poptávka po identitě a sebeurčení.
Ačkoliv byl bývalý španělský premiér Mariano Rajoy kritizován za možná příliš tvrdý postup vůči Kataláncům, někteří Španělé, u nichž se z důvodu obav o budoucnost země začalo čím dál víc hlásit o slovo vlastenectví, jej naopak vyhodnotili jako umírněný. Nesmíme zapomínat, že Katalánsko je ekonomickým tahounem španělské ekonomiky, a jeho odtržení by mohlo mít nedozírné následky na hospodářství. Patrioté se proto domnívali, že by si Rajoy neměl brát servítky, a víc si kleknout na katalánskou vládu.
Dále je důležité vzít v potaz, že ve Španělsku dorůstá generace lidí, která se už se necítí zatížená stíny minulosti. Vox nabízela distanc od Ortegoy doktríny a větší důraz na španělskou identitu a kulturu, zejména v době, kdy je v Evropě jedním z nejdiskutovanějších témat migrace. Nezapomínejme, že si Španělsko v dávné minulosti prošlo obdobím chalífátu, kdy jej ovládali muslimové. I dnes má problémy s Maročany.
Tak jako tak je ale třeba připomenout, že ve volbách zvítězili socialisté, u nichž lze v ostatních evropských zemích, zejména ve Francii, kde se dříve těšili silné podpoře, vypozorovat, že jim spíše hrozí zánik. Španělsko je tedy spíše výjimkou z tohoto pravidla, protože se v něm po neúspěšné Zapaterově vládě těšili podpoře lidovci, které ale kromě Katalánska oslabily taktéž korupční skandály.
Pablo Sanchéz bude mít sice komplikované sestavování vlády, protože se bude muset spoléhat na podporu více stran, ale Vox každopádně zůstane v opozici. Otázkou však zůstává, zda se k ní nebude postupem času hlásit čím dál víc voličů. I v Itálii by v době přijímání eura nikdo nevěřil, že se protestní Hnutí pěti hvězd Beppe Grilla bude podílet na vládě a v loňských volbách se stalo stranou, která jako jednotlivec získala nejvíc hlasů.
Související
Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
Španělsko , extremismus , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem
před 3 hodinami
Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu
před 4 hodinami
Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby
před 5 hodinami
Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy
před 6 hodinami
Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5
před 8 hodinami
Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv
před 9 hodinami
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
před 10 hodinami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 11 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 12 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 13 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 15 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 16 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
Ruský prezident Vladimir Putin se v reakci na tenčící se zdroje státní pokladny obrátil na domácí oligarchy s výzvou, aby finančně podpořili obranný rozpočet země. Podle informací deníku Financial Times hodlá Moskva pokračovat v invazi na Ukrajinu minimálně do doby, než její síly plně ovládnou zbývající části východního Donbasu.
Zdroj: Libor Novák