Španělsko postupuje do nové éry: Krajní pravice a populismus už pro něj nejsou tabu

Španělsko se dlouhou dobu úspěšně bránilo vlivu krajně pravicových a populistických stran, které v něm od pádu Francova režimu neměly téměř žádný vliv. Nyní se ale začínají opět hlásit o slovo. Politology zaskočil slušný volební výsledek pravicově extremistické strany Vox do parlamentu. Ačkoliv bude její vliv slabý, nelze vyloučit její další posilování. Informoval o tom server Politico.eu.

Sociologové si španělský fenomén, kdy populismu a krajní pravici takříkajíc nekvetla pšenka, vysvětlovali tím, že většina Španělů ještě pochází z generace, která pamatuje režim fašistického diktátora Francesca Franca. Ten způsobil masový odliv tamního obyvatelstva do demokratických zemí Evropy a Latinské Ameriky. Díky tomu jsou také Španělé velmi vstřícní k nově příchozím, neboť si sami na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké to je začínat v jiné zemi a kultuře.

Španělsko je taktéž na rozdíl od Velké Británie, která měla vždy "zaječí úmysly", silně proevropské. Své impérium ztratilo už v 19. století a tudíž usoudilo, že se mu politika izolacionalismu může silně nevyplatit. Většina Španělů se proto držela doktríny filozofa Josého Ortegy y Gasseta - "Španělsko je problém a Evropa jeho řešením".

Tuto výjimečnost ale Španělsko vzhledem k výsledku nedávných voleb zřejmě ztratilo. Jak se tedy bude vyvíjet dál? Dříve by bylo naprosto nemyslitelné, aby se krajně pravicová Vox dostala do parlamentu. Nyní se neuvěřitelné stalo skutkem. Dříve irelevantní strana postoupila z dřívějších 0,2 % na 10,3 %, což jí zajistilo 24 křesel v dolní komoře a 1 křeslo v horní komoře Generálních kortes (název španělského parlamentu). Nemalého úspěchu dosáhla také v prosinci, kdy se v Andalusii volil nový regionální parlament. Obhájila celkem 12 mandátů.

Na základě čeho Vox posílila?

Na otázku, co dříve slabou a irelevantní Vox v zemi, která byla vždy imunní vůči extremismu a populismu, posílilo, není vůbec snadné odpovědět. Můžeme pouze spekulovat. Prvním a zřejmě nejdůležitějším faktorem je Katalánsko. Většina Španělů si jednostranný pokus katalánské vlády o získání nezávislosti, včetně vypsání nelegálního referenda v roce 2017, vyložila jako útok vůči národním zájmům. I proto se zvýšila poptávka po identitě a sebeurčení.

Ačkoliv byl bývalý španělský premiér Mariano Rajoy kritizován za možná příliš tvrdý postup vůči Kataláncům, někteří Španělé, u nichž se z důvodu obav o budoucnost země začalo čím dál víc hlásit o slovo vlastenectví, jej naopak vyhodnotili jako umírněný. Nesmíme zapomínat, že Katalánsko je ekonomickým tahounem španělské ekonomiky, a jeho odtržení by mohlo mít nedozírné následky na hospodářství. Patrioté se proto domnívali, že by si Rajoy neměl brát servítky, a víc si kleknout na katalánskou vládu.

Dále je důležité vzít v potaz, že ve Španělsku dorůstá generace lidí, která se už se necítí zatížená stíny minulosti. Vox nabízela distanc od Ortegoy doktríny a větší důraz na španělskou identitu a kulturu, zejména v době, kdy je v Evropě jedním z nejdiskutovanějších témat migrace. Nezapomínejme, že si Španělsko v dávné minulosti prošlo obdobím chalífátu, kdy jej ovládali muslimové. I dnes má problémy s Maročany. 

Tak jako tak je ale třeba připomenout, že ve volbách zvítězili socialisté, u nichž lze v ostatních evropských zemích, zejména ve Francii, kde se dříve těšili silné podpoře, vypozorovat, že jim spíše hrozí zánik. Španělsko je tedy spíše výjimkou z tohoto pravidla, protože se v něm po neúspěšné Zapaterově vládě těšili podpoře lidovci, které ale kromě Katalánska oslabily taktéž korupční skandály.

Pablo Sanchéz bude mít sice komplikované sestavování vlády, protože se bude muset spoléhat na podporu více stran, ale Vox každopádně zůstane v opozici. Otázkou však zůstává, zda se k ní nebude postupem času hlásit čím dál víc voličů. I v Itálii by v době přijímání eura nikdo nevěřil, že se protestní Hnutí pěti hvězd Beppe Grilla bude podílet na vládě a v loňských volbách se stalo stranou, která jako jednotlivec získala nejvíc hlasů.

Související

Pedro Sánchez

Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem

Evropská unie se pevně postavila za Španělsko poté, co mu americký prezident Donald Trump pohrozil „přerušením veškerých styků“. Důvodem amerického hněvu je kritika Madridu vůči probíhající válce v Íránu. Eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné v Bruselu prohlásil, že jakákoli hrozba namířená proti členskému státu je z definice hrozbou proti celé EU.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

Více souvisejících

Španělsko extremismus EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

před 3 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

před 4 hodinami

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

před 5 hodinami

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

před 6 hodinami

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 9 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 10 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 11 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 15 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 16 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země

Ruský prezident Vladimir Putin se v reakci na tenčící se zdroje státní pokladny obrátil na domácí oligarchy s výzvou, aby finančně podpořili obranný rozpočet země. Podle informací deníku Financial Times hodlá Moskva pokračovat v invazi na Ukrajinu minimálně do doby, než její síly plně ovládnou zbývající části východního Donbasu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy