Budoucnost EU je v jednotě, bez ní Evropa nemá šanci, řekl Juncker

Lídři evropských zemí se podle návrhu společné deklarace hodlají zavázat k posilování jednoty a vzájemné solidarity unijních zemí či lepší ochraně bezpečí a svobody obyvatel členských států. Unie má také dbát o zachování demokracie, vlády práva a zajistit spravedlnost mimo jiné v otázkách pracovních či sociálních práv.

"Musíme rozhodovat o důležitých věcech, které opravdu můžeme řešit v celoevropském měřítku," prohlásil Juncker na dnešní tiskové konferenci. Zároveň zdůraznil, že nechápe, proč velká část unijních politiků hovoří o plánu výrazně omezit počet témat, která má Brusel řešit, když se to během jeho končícího pětiletého funkčního období již stalo.

Juncker zdůraznil, že během následujícího období by unie měla rozšířit okruh věcí, v nichž může rozhodovat kvalifikovaná většina místo jednomyslného konsenzu. Komise již dříve ve snaze posunout kupředu některá dlouhodobě zablokovaná témata navrhla, aby se místo současného jednohlasného schvalování v příštím období rozhodovalo většinově například o některých daňových či sociálních otázkách. Z členských zemí, které by tuto změnu musely schválit, se však ozvaly některé negativní ohlasy.

Jednotný postup členských států bude podle Junckera pro EU v budoucnu klíčový například vzhledem ke globálním obchodním otázkám. Předseda komise zmínil vyjednávání o možné obchodní dohodě se Spojenými státy, kvůli níž je Brusel v "takřka každodenním" kontaktu s Washingtonem. Od jeho loňské červencové schůzky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se nic zásadního nezměnilo, podotkl Juncker. Šéfovi Bílého domu, který na EU uvalil cla na dovoz oceli a hliníku a hrozí zavedením cel na automobily, může podle Junckera unie důvěřovat.

Unijní lídři budou ve čtvrtek v Rumunsku diskutovat rovněž o strategických prioritách na období 2019 až 2024, které vytyčil předseda Evropské rady Donald Tusk. Tyto priority se mnohdy s textem obecnější deklarace prolínají. Vedle příslibů ochrany vnějších hranic či reformy unijní azylové politiky hovoří třeba o rychlejším přechodu k "zelené" energii či posilování měnové unie.

Juncker se dnes vyjádřil také k volbám do Evropského parlamentu, v nichž mohou podle průzkumů posílit populistické a protievropsky laděné strany. V kampani by podle něho neměly zavedené strany používat agresivní styl, ale zdůraznit, co v EU dokázaly.

"S populisty a extremisty musíme bojovat, ale ne lacinými hesly a osobními útoky. Nebojovat s nimi slovy, ale činy," prohlásil Juncker.

V souvislosti s osobními ataky zmínil páteční zprávu polské státní televize TVP o předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi. Někdejšího polského premiéra, který kritizuje současné vedení své země za ohrožování vlády práva, přirovnalo médium kontrolované politiky konzervativně nacionalistické vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) k Hitlerovi a Stalinovi, což Juncker označil za "zcela nepřijatelné".