Řeší se nové obsazení funkcí v EU, jména zatím nepadla

Tusk totiž potvrdil, že šéfy států a vlád unijních zemí pozval na večeři do Bruselu na 28. května, krátce po klíčových volbách do Evropského parlamentu (EP). Lídři by na ní měli zhodnotit, jak jsou nově rozdány karty a začít konkrétní debatu. Tu chce mít Tusk ukončenou rychle. "Pokud se dosažení konsensu ukáže jako složité, nebudu váhat a předložím v červnu tato rozhodnutí k hlasování," upozornil.

Členské státy přitom už dříve odmítly, že by letos hodlaly automaticky akceptovat systém vedoucích kandidátů, takzvaných "spitzenkandidátů", jehož prostřednictvím se v roce 2014 europarlamentním frakcím podařilo výrazným způsobem zasáhnout do výběru nového šéfa Evropské komise (EK). Stal se jím nakonec Jean-Claude Juncker, který byl nominován ve volbách vítěznou Evropskou lidovou stranou (EPP).

Dvě největší frakce v europarlamentu, tedy EPP a socialisté, které tehdy společně disponovaly většinou, už před volbami voličům slíbily, že při potřebném hlasování neschválí žádného jiného předsedu příští Evropské komise než právě šéfa té strany, která v eurovolbách uspěje.

Jak dnes upozornil vysoce postavený unijní diplomat, europarlament tímto přístupem ohnul unijní smlouvy, podle nichž osobu budoucího předsedy EK navrhuje Evropská rada, tedy premiéři a prezidenti, a europarlament jej může schválit, či odmítnout. O věci se také v létě 2014 rozhodovalo hlasováním, proti Junckerovi - ale ještě spíše proti nátlaku ze strany europarlamentu - se vyslovili tehdejší britský premiér David Cameron a maďarský premiér Viktor Orbán.

V současnosti ale předvolební průzkumy neukazují na jednoznačné vítězství určitých frakcí, které by tak mohly už dopředu klást podmínky ohledně toho, koho jako budoucího předsedu komise podpoří. Vyloučeno navíc není ani to, že se po volbách frakce výrazně přeskupí a třeba vzniknou i některá zcela nová uskupení.

Stávající komisi končí mandát na konci října. Do té doby musí europarlament v hlasování potvrdit jméno nového předsedy EK, ten se musí společně s hlavními městy domluvit na komisařích nominovaných jednotlivými státy. Ti pak musejí před schválením komise jako celku absolvovat slyšení v příslušných výborech europarlamentu a bývá pravidlem, že přinejmenším jeden z nominovaných neuspěje.

Například francouzský prezident Emmanuel Macron systém "spitzenkandidátů" zcela odmítá. Na tiskové konferenci po summitu řekl, že nový předseda komise by měl být vybrán rychle. "Myslím, že v první řadě bude třeba zajistit, že vybraní lidé budou podporovat silnou a ambiciózní Evropu a budou k evropskému projektu moci něčím přispět," poznamenal. Je podle něj potřeba vyhnout se snaze hledat kompromis jen kvůli kompromisu samotnému.

Summit, který bude v červnu konkrétní jméno nového šéfa komise vybírat, tak bude stát před složitou skládačkou. Kromě potřeby zohlednit politické rozložení sil v europarlamentu a v širším evropském politickém dění budou muset šéfové států a vlád brát v potaz otázku odpovídajícího zastoupení velkých a malých zemí, států ze západu a východu EU, ale třeba i snahu uchovat ve vrcholných pozicích odpovídající zastoupení mužů i žen.

V úvahách politiků a diplomatů tak nefiguruje jen pozice nového předsedy či předsedkyně Evropské komise, ale i funkce šéfa nebo šéfky evropské diplomacie, pozice ve vedení europarlamentu a v neposlední řadě také obsazení křesla v čele Evropské rady po Donaldu Tuskovi.

V Bruselu už ale diplomaté různých zemí sondují půdu pro možné nominace osoby, která Junckera v čele komise nahradí. Kromě "spitzenkandidátů", kterými nyní jsou Manfred Weber za EPP a nynější místopředseda, nizozemský socialista Frans Timmermans, znějí v kuloárech například i jména unijního brexitového vyjednavače Michela Barniera či výrazné komisařky pro hospodářskou soutěž, Dánky Margrethe Vestagerové.

Zda se země ze střední a východní části Evropy, včetně České republiky, shodnou na tom, že do některé z vlivných unijních funkcí podpoří místopředsedu komise a nedávného prezidentského kandidáta na Slovensku Maroše Šefčoviče, není zatím podle informací ČTK zcela uzavřená otázka.

Český premiér Andrej Babiš nechtěl možná konkrétní jména v Sibiu komentovat, už ráno ale novinářům řekl, že podle Prahy by se měl změnit poměr sil mezi unijními institucemi. Evropská komise a její členové by neměli vystupovat politicky. Institucí s největším vlivem v EU by se měla opět stát Evropská rada, tedy orgán, v němž zasedají premiéři nebo prezidenti zemí bloku.