EU drtí migrace a populisté. Prestižní magazín jí vystavil vysvědčení

Komunikace s občany

Bratislavská deklarace slíbila, že zlepší komunikaci s občany a bude čelit „zjednodušujícím řešením extrémních či populistických politických sil.“ Podle Politica však výsledky voleb v některých členských státech ukazují, že EU se příliš nepodařilo dosáhnout těchto cílů. Tzv. populistické strany získaly poměrně silné politické postavení v řadě zemí včetně Německa či Nizozemska a v Itálii dokonce jsou nejsilnějšími, vládními stranami. Politico tak dává EU v této oblasti skóre 5/10.

Důvěra v EU

Podle průzkumu Eurobarometru z dubna 33% respondentů si EU spojuje především s“pochybami“. 28% respondentů si ji však spojuje s „nadějí“. Podpora pro EU stoupá napříč kontinentem, je nejvyšší za posledních 25 let. Většina Evropanů (51%) uvádí, že jejich hlas je v EU slyšet – v roce 2016, předtím než Británie zvolila Brexit, to tvrdilo jen 37% Evropanů. Avšak jen 42% Evropanů důvěřuje v EU, podle listopadového průzkumu Eurobarometru. Politico tak dává EU skóre 7/10.

Zahraniční politika

Politico uvádí, že zahraniční politika EU je považována za nemotornou a neefektivní, což je dáno do značné míry tím, že jednotlivé státy mají na řadu věcí odlišná stanoviska a je těžké dosáhnout konzensu. Pokud se to povede, i tak EU tahá v zápase mocností za ten kratší konec. EU nedokáže účinně řešit řadu mezinárodních záležitostí jako je krize ve Venezuele, na Ukrajině, v Sýrii či nyní v Íránu, kde v mnoha případech má jiné stanovisko než klíčoví hráči jako je USA či Rusko, kteří v nich dominují. Proto jí Politico v této oblasti dává pět bodů z deseti.

Migrace

Migrační krize v roce 2015 byla pro mnoho evropských občanů událostí, která změnila jejich pohled na EU – a to v mnoha případech značně k horšímu. EU se v Bratislavské deklaraci zavázala, že ochrání hranice a zamezí tomu, aby se migrační vlna opakovala. Ačkoliv se EU podařilo dohodami s Libyí a Tureckem snížit počet migrantů cestujících do Evropy, nepodařilo se jí prosadit zřízení detenčních center mimo její hranice v severoafrických státech, odkud migranti do Evropy putují.

Migrace stále je tématem, které využívají populisté k svému posílení a k podkopávání pověsti EU. Zemím jako je Itálie, Řecko či Španělsko, které jsou hlavními příjemci migrantů, se nedaří přesvědčit další, zvláště pak země Visegrádu, aby si je solidárně rozebraly. EU tedy nemá prakticky žádnou jednolitou politiku ohledně migrace a s problematikou je spojen značný chaos, napětí a nedůvěra. Proto Politico dává EU v této oblasti skóre 3/10.

Obrana a bezpečnost.

Politico však chválí EU jako celek za to, že vlády takřka všech členských států souhlasily s zvýšením výdajů na obranu EU a schválily iniciativu Stálé strukturované spolupráce (PESCO) v obraně, která usiluje o větší integraci evropské obranné spolupráce. Podle Politica od oznámení odchodu Británie z EU v této oblasti udělala EU skutečný pokrok a proto si zaslouží skóre 8/10.

Ekonomika a zaměstnanost

Od vyhlášení Bratislavské deklarace průměrná nezaměstnanost mladých lidí v EU klesla z 18,7% na 14,9%. Jedná se o velký posun od 58% nezaměstnanosti mladých lidí v Řecku v roce 2013, avšak stále to je velmi daleko od deklarované „ záruky pro mladé“, že každý ve věku 15 až 24 let bude mít zaměstnání či vzdělání.

Hospodářský růst je i nadále zklamáním. Zatímco míra růstu HDP v roce 2018 v osmi zemích překročila 4%, pouze dvě (Malta a Polsko) budou mít tuto procentní úspěšnost i tento rok, podle prognóz Evropské komise. Růst v Německu, Velké Británii, Francii a Itálii, které dohromady tvoří dvě třetiny hospodářství EU, bude 1,3% nebo méně. Pro srovnání, americká ekonomika rostla v prvním čtvrtletí 2019 tempem 3,2% a Světová banka předpovídá tempo růstu ve výši 2,9%. Politico tak dává EU za ekonomiku 6 bodů z 10.