Zeman ocenil Maďarsko. Brání Evropu v otázce uprchlíků

Na podpoře jaderné energetiky, potřebě reformovat Evropskou unii či nutnosti dalšího rozvíjení hospodářské spolupráce se dnes na jednání v Budapešti shodli český prezident Miloš Zeman a jeho maďarský protějšek János Áder. Zeman Maďarsko po jednání označil za "obránce evropské kultury" a migrační vlnu minulých let přirovnal k historické invazi Osmanské říše do jihovýchodní a střední Evropy. Po Áderovi se Zeman setkal také s premiérem Viktorem Orbánem. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček na twitteru tuto schůzku označil za "setkání statečných státníků".

Setkáním s prezidentem Áderem Zeman zahájil oficiální část své třídenní návštěvy Maďarska. Před Sándorovým palácem, sídlem hlavy maďarského státu, ho s manželkou Ivanou přijali s vojenskými poctami.

Hlavy států jednaly především o hospodářské spolupráci obou zemí, dotkly se ale také spolupráce v energetice, boje proti nelegální migraci, boje proti terorismu či další součinnosti v rámci visegrádské skupiny. Jejími členy je kromě Česka a Maďarska také Slovensko a Polsko.

Prezident Áder upozornil, že Česko je šestým nejvýznamnějším obchodním partnerem Maďarska a Češi jsou důležití i pro maďarský cestovní ruch. Loni jich do Maďarska přijelo téměř 300.000. Podle maďarského prezidenta se hlavy států shodly také na tom, že používání jaderné energie je z hlediska energetické bezpečnosti obou států nezbytné. Český prezident navštíví ve čtvrtek v rámci své návštěvy jadernou elektrárnu Paks jižně od Budapešti.

Zeman s Áderem hovořili také o nutnosti reformovat Evropskou unii. Podle českého prezidenta by si například Evropská komise "neměla hrát" na evropskou vládu a měla by být jen "obslužným aparátem". O užití zdrojů z rozpočtu EU by podle něj měli rozhodovat národní státy a v oblasti migrace by se podle Zemana měla posílit ochrana vnějších hranic.

Miloš Zeman zopakoval, že Maďarsko považuje za "čestného souseda", a skutečnost, že český prezident zemi navštívil naposledy před sedmi lety, označil za chybu, kterou nyní napravil.

Na státní návštěvě Maďarska byl naposledy v prosinci 2012 prezident Václav Klaus. Zeman je od března 2013, kdy se ujal funkce prezidenta, v Maďarsku na dvoustranném jednání poprvé, byl tam však v minulých letech jako hlava státu třikrát u příležitosti mnohostranných akcí.

Po setkání s Áderem se Zeman sešel i s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Čeští novináři na místo konání schůzky přístup neměli. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na twitteru schůzku označil za "setkání statečných státníků". Odkázal zároveň na vyjádření prezidenta USA Donalda Trumpa, který při pondělním setkání v Bílém domě Orbána ocenil za to, že odvádí "skvělou práci" v mnoha směrech, "respektovanou v celé Evropě". Mimo jiné Trump vyzdvihl maďarský postup při řešení nelegální migrace.

Orbánův mluvčí Bertalan Havasi agentuře MTI řekl, že maďarský premiér s českým prezidentem jednal o prohloubení spolupráce v rámci visegrádské čtyřky a v hospodářství především v jaderné energetice a cestovním ruchu. Mezivládní spolupráci Maďarska s Českem Orbán podle mluvčího označil za vynikající ve všech oblastech.

Po Orbánovi se český prezident setkal s předsedou parlamentu Lászlóem Kövérem. Počátku této schůzky novináři přítomni být mohli.

Zeman se už v úterý, kdy do Budapešti dorazil, setkal s českými a maďarskými podnikateli. Při této příležitosti se označil za lobbistu za jakoukoli českou firmu, která chce proniknout do zahraničí. Hlavu státu na návštěvu Maďarska doprovodily tři desítky zástupců českých firem, především z oblasti energetiky či strojírenství.

Zeman po loňských prezidentských volbách řekl, že by chtěl během svého druhého mandátu navštívit všechny sousední státy a "čestného souseda" Maďarsko. V Bratislavě, Varšavě a Berlíně byl již loni, do Vídně zavítal letos v dubnu. Návštěva Budapešti, kam přiletěl v úterý odpoledne, tak byla poslední na tomto seznamu.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Maďarsko János Áder

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy