Přestože jejich země měla být už skoro dva měsíce mimo Evropskou unii, Britové budou ve čtvrtek znovu volit svých 73 zástupců v Evropském parlamentu. Hlavním a v podstatě jediným tématem voleb, které se neměly konat, je pochopitelně brexit, ačkoli europoslanci do procesu britského odcházení prakticky vůbec nezasahují. Průzkumy předpovídají výrazné ztráty pro vládní konzervativce, o něco menší pak i pro druhou tradiční hlavní politickou stranu v zemi - opoziční labouristy.
Po pěti letech bude pravděpodobně opět slavit dlouholetý europoslanec a jeden z nejznámějších britských protiunijních politiků Nigel Farage, který v minulých eurovolbách dovedl k vítězství Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP). Podle volebních odhadů by mohla jeho nová Strana pro brexit dokonce předčít tehdejší zisk 24 křesel. Naopak podpora UKIP je nyní takřka mizivá a vzhledem k očekávanému debaklu pro konzervativce tak paradoxně web Politico předpovídá, že celkové zastoupení "euroskeptiků" v delegaci britských europoslanců se sníží.
Zatímco Farage si získává voliče slibem prosadit brexit bez dohody, v nadcházejících volbách si pravděpodobně polepší i strany zastupující opačný tábor. Zelená strana by mohla poskočit ze tří křesel v EP na pět, a Liberální demokraté mají šanci k jedinému současnému mandátu přidat až deset nových. Předvolební slogany těchto stran zní "Ne brexitu. Ano Evropě" a "Volte Liberální demokraty. Zastavte brexit."
Britská vláda konání eurovoleb potvrdila až 7. května, ačkoli podle novinářů byl tento vývoj nevyhnutelný už od 10. dubna, kdy byl odložen termín brexitu o další půlrok. Svou kampaň nakonec zahájila i vládní Konzervativní strana, ovšem velice rozpačitým způsobem.
"Byl to snad nejbizarnější volební mítink, jaký jsem kdy viděl," popsal událost reportér BBC Chris Mason. Britská premiérka Mayová pouhých šest dní před samotným hlasováním vyslala své kandidáty do voleb jen před kamery bez novinářů či aktivistů. "Takováhle scéna je normálně k vidění před koncem prohrané války, když zlomený generál připíná vojákům medaile ve snaze oživit morálku," hodnotil komentátor listu The Daily Telegraph Tim Stanley.
Konzervativci mají teď v EP 19 zástupců, po volbách jich bude asi jen deset. Agentura Reuters píše, že výsledek bude pravděpodobně pro premiérku Mayovou dalším hřebíčkem do rakve.
Ministerské předsedkyni by se ještě teoreticky mohlo podařit očekávanou prohru zmírnit, pokud by britský parlament v červnu ratifikoval podmínky brexitu a nově zvolení britští europoslanci by se nakonec svých funkcí nemuseli ujmout. Mayová se bude v nadcházejících týdnech pokoušet prosadit prováděcí zákon k již třikrát odmítnuté "rozvodové dohodě", avšak úspěch této strategie je velmi nepravděpodobný.
Předseda Evropské rady Donald Tusk v dubnu prohlásil, že britští europoslanci i přes dění kolem brexitu musí být po volbách bráni jako plnohodnotní členové EP. Při realizaci odchodu z Evropské unie by pak 46 aktuálně britských mandátů zaniklo a zbylých 27 by se rozdělilo mezi 14 zemí. Pět křesel by získaly Španělsko a Francie.
Co se týče politických frakcí, odchod britských europoslanců by nejvíce oslabil uskupení Evropa svobody a přímé demokracie kolem italského Hnutí pěti hvězd (M5S), k němuž by se mohlo po volbách přidat kolem 25 poslanců Strany pro brexit. Hlasy by také ubyly frakcím evropských konzervativců a sociálních demokratů, s nimiž zasedají britští konzervativci, resp. labouristé.
Po nedávných místních volbách v Anglii zřejmě volby do EP přinesou další důkaz nespokojenosti voličů s oběma hlavními politickými stranami. Zda je to donutí k větší snaze společně prosadit nějakou podobu brexitu, však zdaleka není zaručené. Jak podotýká Reuters, výsledky nejspíše opět poslouží jako argument pro zastánce brexitu i pro jeho odpůrce.
Pro Farageovu Stranu pro brexit by nicméně mohly volby být do EP odrazovým můstkem do parlamentu britského. Už dva týdny po nich by tam mohla mít svého prvního člena, a to díky doplňovacím volbám ve východoanglickém Peterborough. Před třemi lety tu v referendu podpořilo odchod z EU 61 procent hlasujících.
Související
Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce
Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili
Evropské volby 2019 , Brexit , EU (Evropská unie) , Velká Británie
Aktuálně se děje
včera
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
včera
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
včera
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
včera
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
včera
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
včera
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
včera
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
včera
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
včera
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
včera
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
včera
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
včera
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
včera
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
včera
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
31. července 2026 21:57
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
31. července 2026 21:11
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
31. července 2026 20:34
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
31. července 2026 19:52
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
31. července 2026 19:03
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
31. července 2026 18:15
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.
Zdroj: Lucie Žáková