Přestože jejich země měla být už skoro dva měsíce mimo Evropskou unii, Britové budou ve čtvrtek znovu volit svých 73 zástupců v Evropském parlamentu. Hlavním a v podstatě jediným tématem voleb, které se neměly konat, je pochopitelně brexit, ačkoli europoslanci do procesu britského odcházení prakticky vůbec nezasahují. Průzkumy předpovídají výrazné ztráty pro vládní konzervativce, o něco menší pak i pro druhou tradiční hlavní politickou stranu v zemi - opoziční labouristy.
Po pěti letech bude pravděpodobně opět slavit dlouholetý europoslanec a jeden z nejznámějších britských protiunijních politiků Nigel Farage, který v minulých eurovolbách dovedl k vítězství Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP). Podle volebních odhadů by mohla jeho nová Strana pro brexit dokonce předčít tehdejší zisk 24 křesel. Naopak podpora UKIP je nyní takřka mizivá a vzhledem k očekávanému debaklu pro konzervativce tak paradoxně web Politico předpovídá, že celkové zastoupení "euroskeptiků" v delegaci britských europoslanců se sníží.
Zatímco Farage si získává voliče slibem prosadit brexit bez dohody, v nadcházejících volbách si pravděpodobně polepší i strany zastupující opačný tábor. Zelená strana by mohla poskočit ze tří křesel v EP na pět, a Liberální demokraté mají šanci k jedinému současnému mandátu přidat až deset nových. Předvolební slogany těchto stran zní "Ne brexitu. Ano Evropě" a "Volte Liberální demokraty. Zastavte brexit."
Britská vláda konání eurovoleb potvrdila až 7. května, ačkoli podle novinářů byl tento vývoj nevyhnutelný už od 10. dubna, kdy byl odložen termín brexitu o další půlrok. Svou kampaň nakonec zahájila i vládní Konzervativní strana, ovšem velice rozpačitým způsobem.
"Byl to snad nejbizarnější volební mítink, jaký jsem kdy viděl," popsal událost reportér BBC Chris Mason. Britská premiérka Mayová pouhých šest dní před samotným hlasováním vyslala své kandidáty do voleb jen před kamery bez novinářů či aktivistů. "Takováhle scéna je normálně k vidění před koncem prohrané války, když zlomený generál připíná vojákům medaile ve snaze oživit morálku," hodnotil komentátor listu The Daily Telegraph Tim Stanley.
Konzervativci mají teď v EP 19 zástupců, po volbách jich bude asi jen deset. Agentura Reuters píše, že výsledek bude pravděpodobně pro premiérku Mayovou dalším hřebíčkem do rakve.
Ministerské předsedkyni by se ještě teoreticky mohlo podařit očekávanou prohru zmírnit, pokud by britský parlament v červnu ratifikoval podmínky brexitu a nově zvolení britští europoslanci by se nakonec svých funkcí nemuseli ujmout. Mayová se bude v nadcházejících týdnech pokoušet prosadit prováděcí zákon k již třikrát odmítnuté "rozvodové dohodě", avšak úspěch této strategie je velmi nepravděpodobný.
Předseda Evropské rady Donald Tusk v dubnu prohlásil, že britští europoslanci i přes dění kolem brexitu musí být po volbách bráni jako plnohodnotní členové EP. Při realizaci odchodu z Evropské unie by pak 46 aktuálně britských mandátů zaniklo a zbylých 27 by se rozdělilo mezi 14 zemí. Pět křesel by získaly Španělsko a Francie.
Co se týče politických frakcí, odchod britských europoslanců by nejvíce oslabil uskupení Evropa svobody a přímé demokracie kolem italského Hnutí pěti hvězd (M5S), k němuž by se mohlo po volbách přidat kolem 25 poslanců Strany pro brexit. Hlasy by také ubyly frakcím evropských konzervativců a sociálních demokratů, s nimiž zasedají britští konzervativci, resp. labouristé.
Po nedávných místních volbách v Anglii zřejmě volby do EP přinesou další důkaz nespokojenosti voličů s oběma hlavními politickými stranami. Zda je to donutí k větší snaze společně prosadit nějakou podobu brexitu, však zdaleka není zaručené. Jak podotýká Reuters, výsledky nejspíše opět poslouží jako argument pro zastánce brexitu i pro jeho odpůrce.
Pro Farageovu Stranu pro brexit by nicméně mohly volby být do EP odrazovým můstkem do parlamentu britského. Už dva týdny po nich by tam mohla mít svého prvního člena, a to díky doplňovacím volbám ve východoanglickém Peterborough. Před třemi lety tu v referendu podpořilo odchod z EU 61 procent hlasujících.
Související
Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce
Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili
Evropské volby 2019 , Brexit , EU (Evropská unie) , Velká Británie
Aktuálně se děje
včera
Pošta od dubna mění ceník. Platby zákazníků budou vyšší
včera
Slovensko stupňuje tlak. Fico oznámil ukončení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu
včera
Počasí v Česku: Uplynulá zima očima meteorologů. Možná vás překvapí, jaká byla
včera
Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci
včera
Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem
včera
Izraelské letectvo zničilo připravené íránské odpalovací zařízení balistických raket
včera
Hegseth: Írán se pokusil zavraždit Trumpa, íránský režim je vyřízený. Amerika vítězí rozhodně, ničivě a bez milosti
včera
Hegseth: Operace v Íránu je stále v počátcích. Začneme útočit silněji a hlouběji ve vnitrozemí
včera
Vražda dítěte na Lounsku. Policie přiznala, že zadržela příbuzného oběti
včera
Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka
včera
CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN
včera
Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii
včera
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
včera
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
včera
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
včera
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
včera
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
včera
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
3. března 2026 22:00
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
3. března 2026 20:49
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.
Zdroj: Libor Novák