Přestože jejich země měla být už skoro dva měsíce mimo Evropskou unii, Britové budou ve čtvrtek znovu volit svých 73 zástupců v Evropském parlamentu. Hlavním a v podstatě jediným tématem voleb, které se neměly konat, je pochopitelně brexit, ačkoli europoslanci do procesu britského odcházení prakticky vůbec nezasahují. Průzkumy předpovídají výrazné ztráty pro vládní konzervativce, o něco menší pak i pro druhou tradiční hlavní politickou stranu v zemi - opoziční labouristy.
Po pěti letech bude pravděpodobně opět slavit dlouholetý europoslanec a jeden z nejznámějších britských protiunijních politiků Nigel Farage, který v minulých eurovolbách dovedl k vítězství Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP). Podle volebních odhadů by mohla jeho nová Strana pro brexit dokonce předčít tehdejší zisk 24 křesel. Naopak podpora UKIP je nyní takřka mizivá a vzhledem k očekávanému debaklu pro konzervativce tak paradoxně web Politico předpovídá, že celkové zastoupení "euroskeptiků" v delegaci britských europoslanců se sníží.
Zatímco Farage si získává voliče slibem prosadit brexit bez dohody, v nadcházejících volbách si pravděpodobně polepší i strany zastupující opačný tábor. Zelená strana by mohla poskočit ze tří křesel v EP na pět, a Liberální demokraté mají šanci k jedinému současnému mandátu přidat až deset nových. Předvolební slogany těchto stran zní "Ne brexitu. Ano Evropě" a "Volte Liberální demokraty. Zastavte brexit."
Britská vláda konání eurovoleb potvrdila až 7. května, ačkoli podle novinářů byl tento vývoj nevyhnutelný už od 10. dubna, kdy byl odložen termín brexitu o další půlrok. Svou kampaň nakonec zahájila i vládní Konzervativní strana, ovšem velice rozpačitým způsobem.
"Byl to snad nejbizarnější volební mítink, jaký jsem kdy viděl," popsal událost reportér BBC Chris Mason. Britská premiérka Mayová pouhých šest dní před samotným hlasováním vyslala své kandidáty do voleb jen před kamery bez novinářů či aktivistů. "Takováhle scéna je normálně k vidění před koncem prohrané války, když zlomený generál připíná vojákům medaile ve snaze oživit morálku," hodnotil komentátor listu The Daily Telegraph Tim Stanley.
Konzervativci mají teď v EP 19 zástupců, po volbách jich bude asi jen deset. Agentura Reuters píše, že výsledek bude pravděpodobně pro premiérku Mayovou dalším hřebíčkem do rakve.
Ministerské předsedkyni by se ještě teoreticky mohlo podařit očekávanou prohru zmírnit, pokud by britský parlament v červnu ratifikoval podmínky brexitu a nově zvolení britští europoslanci by se nakonec svých funkcí nemuseli ujmout. Mayová se bude v nadcházejících týdnech pokoušet prosadit prováděcí zákon k již třikrát odmítnuté "rozvodové dohodě", avšak úspěch této strategie je velmi nepravděpodobný.
Předseda Evropské rady Donald Tusk v dubnu prohlásil, že britští europoslanci i přes dění kolem brexitu musí být po volbách bráni jako plnohodnotní členové EP. Při realizaci odchodu z Evropské unie by pak 46 aktuálně britských mandátů zaniklo a zbylých 27 by se rozdělilo mezi 14 zemí. Pět křesel by získaly Španělsko a Francie.
Co se týče politických frakcí, odchod britských europoslanců by nejvíce oslabil uskupení Evropa svobody a přímé demokracie kolem italského Hnutí pěti hvězd (M5S), k němuž by se mohlo po volbách přidat kolem 25 poslanců Strany pro brexit. Hlasy by také ubyly frakcím evropských konzervativců a sociálních demokratů, s nimiž zasedají britští konzervativci, resp. labouristé.
Po nedávných místních volbách v Anglii zřejmě volby do EP přinesou další důkaz nespokojenosti voličů s oběma hlavními politickými stranami. Zda je to donutí k větší snaze společně prosadit nějakou podobu brexitu, však zdaleka není zaručené. Jak podotýká Reuters, výsledky nejspíše opět poslouží jako argument pro zastánce brexitu i pro jeho odpůrce.
Pro Farageovu Stranu pro brexit by nicméně mohly volby být do EP odrazovým můstkem do parlamentu britského. Už dva týdny po nich by tam mohla mít svého prvního člena, a to díky doplňovacím volbám ve východoanglickém Peterborough. Před třemi lety tu v referendu podpořilo odchod z EU 61 procent hlasujících.
Související
Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce
Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili
Evropské volby 2019 , Brexit , EU (Evropská unie) , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem
před 3 hodinami
Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu
před 4 hodinami
Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby
před 5 hodinami
Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy
před 6 hodinami
Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5
před 8 hodinami
Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv
před 9 hodinami
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
před 10 hodinami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 11 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 12 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 13 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 15 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 16 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
Ruský prezident Vladimir Putin se v reakci na tenčící se zdroje státní pokladny obrátil na domácí oligarchy s výzvou, aby finančně podpořili obranný rozpočet země. Podle informací deníku Financial Times hodlá Moskva pokračovat v invazi na Ukrajinu minimálně do doby, než její síly plně ovládnou zbývající části východního Donbasu.
Zdroj: Libor Novák