V Pobaltí chtějí do europarlamentu pravicoví radikálové i basketbalista

EKRE, která v březnových parlamentních volbách v Estonsku získala třetí příčku a 19 křesel ve sněmovně, stála vůdkyni francouzské krajní pravice Marine Le Penové za cestu do Pobaltí, aby podpořila potenciální spojence v novém EP. "Putinova velká kamarádka poprvé vyrazila do Estonska - za Putinovými nepřáteli," upozornila na paradox ruská redakce BBC.

Šéf EKRE a ministr vnitra Mart Helme i při této příležitosti požadoval, aby Rusko vrátilo Estonsku předválečné území. "Názory Le Penové na Rusko nesdílíme! Stejně jako na registrované partnerství, to se nám nelíbí," dodal jeho syn a ministr financí Martin Helme. Tyto výhrady ale nemají překazit spojenectví proti společnému nepříteli: evropské byrokracii a liberální ideologii.

EKRE je i na pobaltské poměry považováno za tvrdě protiruskou stranu, na rozdíl od většiny partnerů v případné koalici evropských pravicových populistů. V té tón udávají uskupení, jako je italská Liga Mattea Salviniho či Le Penové Národní sdružení. Ve spolku se počítá s rakouskými Svobodnými, Alternativou pro Německo (AfD) či českou stranou Svoboda a přímá demokracie. Podle analytiků ze střediska Europe Elects by se v tomto klubu v EP mohlo objevit 85 europoslanců, oproti dosavadním 36.

Estonsko bude v novém EP zastoupeno sedmi europoslanci, namísto dosavadních šesti, ale ten sedmý nastoupí až po odchodu Británie z EU.

V průzkumech se o první příčky přetahují středopravá Reformní strana, jejíž předsedkyně Kaja Kallasová po vítězství v domácích parlamentních volbách nedokázala sestavit vládu, opoziční sociální demokraté a Estonská strana středu premiéra Ratase, s odstupem následuje EKRE.

V Lotyšsku o každé z osmi křesel v EP zápolí tři desítky kandidátů. Výsledkem může podle expertů být "velice pestré", tedy nesoudržné, lotyšské zastoupení. Sotva se tak změní situace, kdy Lotyšsko patří mezi nejméně vlivné členské státy, usoudil politolog Normund Grostinš. To se podle něj projevilo i na množství peněz z unijních fondů na jednoho obyvatele v porovnání s Polskem. Vinu přičítá neschopnosti lotyšských politiků nalézt si v unii spojence, hlavně ve visegrádské čtyřce (ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko).

V předvolebních průzkumech o prvenství zápolí sociálnědemokratické Centrum shody (SC), které tradičně volí etničtí Rusové žijící v Lotyšsku, následované středopravou Jednotou premiéra Krišjánise Kariňše a uskupení Pro rozvoj/Ano!, která je součástí vládní koalice. Populární exstarosta Rigy Nils Ušakovs, který minulý měsíc přišel o křeslo na radnici kvůli kauze údajných úplatků při nákupu českých tramvají, si tak podle politologa Filinna Rajevského už může balit kufry do Bruselu.

"Až na vzácné výjimky o litevská křesla v EP zápolí veteráni domácí politiky a drtivá většina kandidátů jsou politické nuly," poznamenal server Baltnews o situaci v nejlidnatější pobaltské zemi, zastupované dosud ve Štrasburku 12 europoslanci (11 po brexitu). "Bez přehánění se lze obávat, že se budoucnost Litvy dostane do neschopných rukou," dodal.

Volby by podle průzkumů měla vyhrát vládní Unie rolníků a zelených (LVŽS), kteří by měli s více než čtvrtinou hlasů obdržet pět mandátů. Následovat by měli konzervativci, sociální demokraté a zástupci dalších středolevých a středopravých stran. Šanci má i basketbalová legenda Šarunas Marčiulionis.