Eurovolby začaly: V Nizozemsku a Británii už se hlasuje, Češi budou hlasy odevzdat v pátek a v sobotu

Většina volebních místností se v Nizozemsku otevřela v 07:30 SELČ, první voliči ale svůj hlas mohli odevzdat již krátce po 05:00 SELČ, kdy se otevřela místnost na mezinárodním letišti Schiphol u Amsterodamu. V Británii se začalo hlasovat v 08:00 SELČ. V Nizozemsku mají voliči možnost odevzdat svůj hlas do 21:00 SELČ, v Británii budou volební místnosti otevřené ještě o dvě hodiny déle.

V Nizozemsku se napjatě čeká, jak dopadne strana Fórum pro demokracii (FvD) novináře Thierryho Baudeta, která při předchozích eurovolbách ještě neexistovala. Podle posledního průzkumu veřejného mínění by uskupení, které prosazuje referendum o členství Nizozemska v EU a staví se proti imigraci, mohlo získat až 15 procent hlasů. Stejnou podporu by mohla mít také Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho. Na třetím místě by podle průzkumů měla skončit levicová Strana práce (PvdA).

Británie, která na základě rozhodnutí svých občanů v referendu z roku 2016 z Evropské unie odchází, měla původně evropský blok opustit letos 29. března. Později se ale termín brexitu posunul na 12. dubna a nyní je nejzazším termínem 31. říjen letošního roku. Protože tedy zatím Britové zůstávají plnoprávnými členy EU, musejí se v zemi konat také volby do Evropského parlamentu. Britští voliči dnes vybírají 73 poslanců.

Průzkumy veřejného mínění v posledních týdnech naznačovaly, že vítězem hlasování bude v Británii Strana pro brexit europoslance Nigela Farage. Získat by mohla přes 35 procent hlasů. Vládní Konzervativní strana naopak podle průzkumů utrpí drtivou porážku. Středeční anketa institutu YouGov jí přisoudila dokonce až páté místo - za Stranou pro brexit, liberálními demokraty, labouristy a zelenými.

Nizozemsko a Británie jsou jediné dvě země, kde se volby do europarlamentu konají dnes. Volební místnosti v dalších unijních zemích se otevřou v různých termínech v následujících třech dnech. Nejvíce zemí bude hlasovat v neděli. V Česku se o 21 zástupcích v europarlamentu bude rozhodovat v pátek a v sobotu. Česko je jediným státem EU, kde jsou eurovolby dvoudenní.

Nové složení jediné přímo volené instituce Evropské unie bude jasné až v neděli večer poté, co skončí hlasování v poslední z 28 zemí evropského bloku. Europarlament bude mít až do britského odchodu z unie stále 751 členů. Po případném brexitu by se měl počet poslanců snížit na 705. Dnes hlasující Nizozemci by v tomto případě získali další tři křesla, počet českých poslanců by zůstal stejný.

Češi rozhodnou o přeobsazení 21 křesel v Evropském parlamentu

Češi v nadcházejících dvou dnech rozhodnou o přeobsazení 21 křesel ve více než sedmisethlavém Evropském parlamentu. Svými hlasy ovlivní nejen výběr nového předsedy Evropské komise, ale také podobu budoucích evropských předpisů, které budou muset být přetaveny v české zákony. Volby budou zároveň testem spokojenosti občanů s politikou parlamentních, zejména vládních stran.

Evropské volby se v Česku uskuteční počtvrté v jeho historii. Kandiduje v nich rekordních 39 uskupení, které mají ve hře aktuálně 842 kandidátů. Na jedno obsazované křeslo tak připadá zhruba 40 uchazečů. Podle odhadů i sázkových kurzů mají ve volbách největší naději na úspěch sněmovní strany a hnutí. Jejich výsledek ale podle analytiků ovlivní účast, která by neměla být pravděpodobně vyšší než čtvrtinová, což by mohlo nahrávat spíše nevládním stranám.

Lidé se podle politologů budou u eurovoleb rozhodovat primárně podle stranických preferencí. Preferenčními hlasy ale asi ovlivní pořadí na kandidátkách a tím i to, kdo se nakonec stane europoslancem.

Vítězství v eurovolbách bude obhajovat vládní hnutí ANO, které před pěti lety získalo zhruba 16 procent hlasů a těsně předstihlo koalici TOP 09 a STAN, která si letos přizvala na pomoc Zelené. Třetí byli se 14 procenty sociální demokraté, kteří tento výsledek a umístění zřejmě nezopakují.

Výrazně posílit by naopak mohli Piráti, kteří v minulých volbách skončili těsně pod pětiprocentní hranicí pro vstup do europarlamentu, a také ODS. Obhajoba europoslaneckých křesel se očekává od lidovců i komunistů. Uspět při své premiéře asi dokáže také hnutí SPD Tomia Okamury jako jedno z desítky protiunijních uskupení.

Před pěti lety získaly ANO, ČSSD a TOP 09 se STAN po čtyřech europoslancích, KDU-ČSL a KSČM po třech europoslancích, ODS dva a Svobodní jednoho. Rozhodlo o tom 18,2 procenta voličů, kteří se hlasování zúčastnili.

Kampaň před evropskými volbami byla podle expertů nevýrazná. Strany spíše sázely na vymezování se vůči bruselské byrokracii na jedné straně, nebo na nutnost zachovat funkční evropské společenství mimo jiné jako protiváhu velmocím typu Ruska, USA a Číny. V kampani se opětovně objevily témata migrace, terorismu, bezpečnosti, dotací nebo dvojí kvality potravin.

Kampaň byla podle protikorupční organizace Transparency International až na výjimky netransparentní. Většina stran prý zveřejnila údaje o finančních a personálních otázkách laxně a zákonnou povinnost vést transparentní volební účty splnila jen formálně.

První Češi, k nimž budou patřit mnozí politici včetně premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana, budou volit už v pátek po 14:00. První den hlasování skončí tradičně ve 22:00. Po noční přestávce budou volební místnosti znovu otevřeny od 08:00 do 14:00. Na výsledky si Češi budou muset počkat na nedělní noc kvůli tomu, že ve většině zemí EU se v eurovolbách hlasuje až poslední den v týdnu.

Na organizaci evropských voleb v Česku je podle ministerstva financí ve státním rozpočtu vyčleněno 628 milionů korun. Minulé eurovolby stály 450 milionů korun. Stranám, které v evropských volbách získají alespoň jedno procento platných hlasů, stát vyplácí 30 korun za hlas na úhradu volebních nákladů. V roce 2014 takto 11 uskupení dostalo celkem 42,5 milionu korun.

Evropský parlament bude mít do odkládaného odchodu Velké Británie z EU 751 členů, v případě dokončeného brexitu dohodnutých 705 členů.