Eurovolby začaly: V Nizozemsku a Británii už se hlasuje, Češi budou hlasy odevzdat v pátek a v sobotu

V Nizozemsku a v Británii dnes jako v prvních dvou z osmadvaceti členských zemí Evropské unie začaly volby do Evropského parlamentu. Nizozemci vybírají 26 poslanců, Britové 73. Podle původních plánů měla být Británie touto dobou již mimo EU, kvůli zdržení při jednání o podobě brexitu se ale nakonec eurovoleb účastnit musí. V následujících třech dnech své zástupce do Evropského parlamentu v různých termínech zvolí i zbylých 26 zemí EU včetně Česka.

Většina volebních místností se v Nizozemsku otevřela v 07:30 SELČ, první voliči ale svůj hlas mohli odevzdat již krátce po 05:00 SELČ, kdy se otevřela místnost na mezinárodním letišti Schiphol u Amsterodamu. V Británii se začalo hlasovat v 08:00 SELČ. V Nizozemsku mají voliči možnost odevzdat svůj hlas do 21:00 SELČ, v Británii budou volební místnosti otevřené ještě o dvě hodiny déle.

V Nizozemsku se napjatě čeká, jak dopadne strana Fórum pro demokracii (FvD) novináře Thierryho Baudeta, která při předchozích eurovolbách ještě neexistovala. Podle posledního průzkumu veřejného mínění by uskupení, které prosazuje referendum o členství Nizozemska v EU a staví se proti imigraci, mohlo získat až 15 procent hlasů. Stejnou podporu by mohla mít také Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho. Na třetím místě by podle průzkumů měla skončit levicová Strana práce (PvdA).

Británie, která na základě rozhodnutí svých občanů v referendu z roku 2016 z Evropské unie odchází, měla původně evropský blok opustit letos 29. března. Později se ale termín brexitu posunul na 12. dubna a nyní je nejzazším termínem 31. říjen letošního roku. Protože tedy zatím Britové zůstávají plnoprávnými členy EU, musejí se v zemi konat také volby do Evropského parlamentu. Britští voliči dnes vybírají 73 poslanců.

Průzkumy veřejného mínění v posledních týdnech naznačovaly, že vítězem hlasování bude v Británii Strana pro brexit europoslance Nigela Farage. Získat by mohla přes 35 procent hlasů. Vládní Konzervativní strana naopak podle průzkumů utrpí drtivou porážku. Středeční anketa institutu YouGov jí přisoudila dokonce až páté místo - za Stranou pro brexit, liberálními demokraty, labouristy a zelenými.

Nizozemsko a Británie jsou jediné dvě země, kde se volby do europarlamentu konají dnes. Volební místnosti v dalších unijních zemích se otevřou v různých termínech v následujících třech dnech. Nejvíce zemí bude hlasovat v neděli. V Česku se o 21 zástupcích v europarlamentu bude rozhodovat v pátek a v sobotu. Česko je jediným státem EU, kde jsou eurovolby dvoudenní.

Nové složení jediné přímo volené instituce Evropské unie bude jasné až v neděli večer poté, co skončí hlasování v poslední z 28 zemí evropského bloku. Europarlament bude mít až do britského odchodu z unie stále 751 členů. Po případném brexitu by se měl počet poslanců snížit na 705. Dnes hlasující Nizozemci by v tomto případě získali další tři křesla, počet českých poslanců by zůstal stejný.

Češi rozhodnou o přeobsazení 21 křesel v Evropském parlamentu

Češi v nadcházejících dvou dnech rozhodnou o přeobsazení 21 křesel ve více než sedmisethlavém Evropském parlamentu. Svými hlasy ovlivní nejen výběr nového předsedy Evropské komise, ale také podobu budoucích evropských předpisů, které budou muset být přetaveny v české zákony. Volby budou zároveň testem spokojenosti občanů s politikou parlamentních, zejména vládních stran.

Evropské volby se v Česku uskuteční počtvrté v jeho historii. Kandiduje v nich rekordních 39 uskupení, které mají ve hře aktuálně 842 kandidátů. Na jedno obsazované křeslo tak připadá zhruba 40 uchazečů. Podle odhadů i sázkových kurzů mají ve volbách největší naději na úspěch sněmovní strany a hnutí. Jejich výsledek ale podle analytiků ovlivní účast, která by neměla být pravděpodobně vyšší než čtvrtinová, což by mohlo nahrávat spíše nevládním stranám.

Lidé se podle politologů budou u eurovoleb rozhodovat primárně podle stranických preferencí. Preferenčními hlasy ale asi ovlivní pořadí na kandidátkách a tím i to, kdo se nakonec stane europoslancem.

Vítězství v eurovolbách bude obhajovat vládní hnutí ANO, které před pěti lety získalo zhruba 16 procent hlasů a těsně předstihlo koalici TOP 09 a STAN, která si letos přizvala na pomoc Zelené. Třetí byli se 14 procenty sociální demokraté, kteří tento výsledek a umístění zřejmě nezopakují.

Výrazně posílit by naopak mohli Piráti, kteří v minulých volbách skončili těsně pod pětiprocentní hranicí pro vstup do europarlamentu, a také ODS. Obhajoba europoslaneckých křesel se očekává od lidovců i komunistů. Uspět při své premiéře asi dokáže také hnutí SPD Tomia Okamury jako jedno z desítky protiunijních uskupení.

Před pěti lety získaly ANO, ČSSD a TOP 09 se STAN po čtyřech europoslancích, KDU-ČSL a KSČM po třech europoslancích, ODS dva a Svobodní jednoho. Rozhodlo o tom 18,2 procenta voličů, kteří se hlasování zúčastnili.

Kampaň před evropskými volbami byla podle expertů nevýrazná. Strany spíše sázely na vymezování se vůči bruselské byrokracii na jedné straně, nebo na nutnost zachovat funkční evropské společenství mimo jiné jako protiváhu velmocím typu Ruska, USA a Číny. V kampani se opětovně objevily témata migrace, terorismu, bezpečnosti, dotací nebo dvojí kvality potravin.

Kampaň byla podle protikorupční organizace Transparency International až na výjimky netransparentní. Většina stran prý zveřejnila údaje o finančních a personálních otázkách laxně a zákonnou povinnost vést transparentní volební účty splnila jen formálně.

První Češi, k nimž budou patřit mnozí politici včetně premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana, budou volit už v pátek po 14:00. První den hlasování skončí tradičně ve 22:00. Po noční přestávce budou volební místnosti znovu otevřeny od 08:00 do 14:00. Na výsledky si Češi budou muset počkat na nedělní noc kvůli tomu, že ve většině zemí EU se v eurovolbách hlasuje až poslední den v týdnu.

Na organizaci evropských voleb v Česku je podle ministerstva financí ve státním rozpočtu vyčleněno 628 milionů korun. Minulé eurovolby stály 450 milionů korun. Stranám, které v evropských volbách získají alespoň jedno procento platných hlasů, stát vyplácí 30 korun za hlas na úhradu volebních nákladů. V roce 2014 takto 11 uskupení dostalo celkem 42,5 milionu korun.

Evropský parlament bude mít do odkládaného odchodu Velké Británie z EU 751 členů, v případě dokončeného brexitu dohodnutých 705 členů.

Související

Volby, ilustrační foto

Za dvojí hlasování v eurovolbách má hrozit sankce, novela prošla Sněmovnou

Případné vícenásobné hlasování při volbách do Evropského parlamentu se má stát přestupkem, za který bude hrozit pokuta až 10.000 korun. Změnu má v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady přinést novela o volbách do Evropského parlamentu, kterou dnes Sněmovna schválila. Změna začne platit od příštího roku, pokud s ní bude souhlasit také Senát.
Ilustrační foto

Kolik dostaly od státu politické strany? Jde o stovky milionů

Stát vyplatil loni na příspěvcích politickým stranám a hnutím přes 624 milionů korun. Částka je o více než 60 milionů korun vyšší než předloni. Některé strany dostaly minulý rok navíc příspěvek na úhradu nákladů za volby do Evropského parlamentu. Nejvíce peněz získalo loni vládní hnutí ANO, a to zejména díky počtu poslanců i krajských zastupitelů. Stát vyplatil příspěvek 36 uskupením. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo financí.

Více souvisejících

Eurovolby Nizozemí Česká republika EU Velká Británie

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Policie ČR, ilustrační foto

Ze schvalování a podpory ruské invaze česká policie obvinila 49 lidí

Ze schvalování a podpory ruské invaze na Ukrajinu česká policie obvinila zatím 49 lidí. Celkem eviduje 86 takových případů. Serveru iROZHLAS.cz to dnes sdělil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Z policejních statistik vyplývá, že jde o další nárůst počtu podobných případů. V říjnu policie evidovala 83 případů schvalování ruské invaze a obvinění sdělila 44 lidem.

před 24 minutami

Letadla, ilustrační foto

Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných pandemií přibývá

Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných pandemií covid-19 přibývá. Pražské letiště v období od června do konce října odbavilo dvě třetiny počtu cestujících v porovnání se stejným obdobím roku 2019, tedy posledním předcovidovým. Letiště Leoše Janáčka v Ostravě je na 87 procentech provozu a poslednímu předcovidovému roku se přibližuje i brněnské letiště. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Evropské pojišťovny, kterou má ČTK k dispozici.

před 50 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Ilustrační foto

Británie přišla kvůli brexitu o tisíce lékařů

V Británii v důsledku brexitu ubylo zhruba 4000 lékařů. V systému je nedostatek zejména anesteziologů, pediatrů, psychiatrů či kardiologů a plicních lékařů, informovala odborná společnost Nuffield Trust. Podle ní pracovalo v roce 2021 ve Spojeném království na 37.000 lékařek a lékařů z jiných evropských zemi. Odchod země z Evropské unie však vedl k pomalejšímu náboru lékařského personálu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Rusko na poslední chvíli odložilo jednání s USA o jaderných zbraních

Rusko odložilo jednání s USA o strategických jaderných zbraních, která měla začít v úterý v Káhiře, informoval ruský deník Kommersant s odvoláním na vyjádření americké ambasády v Rusku. Podle amerického ministerstva zahraničí šlo o jednostranné rozhodnutí. Moskva podle ambasády uvedla, že navrhne nový termín jednání.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Ruské matky sbírají podpisy pod petici za ukončení války a návrat synů z Ukrajiny

Skupina ruských matek sbírá podpisy pod petici, v níž požaduje ukončit válku proti Ukrajině a vrátit vojáky domů. Kreml se k této internetové petici dnes odmítl vyjádřit, informovala agentura Interfax. Petice je podle médií dílem skupiny matek z hnutí Feministický protiválečný odpor a skupiny matek mobilizovaných vojáků a branců povolaných k povinné vojenské službě v ruské armádě. Zveřejněna byla neděli.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Kyjev

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od minulého týdne stále bez elektřiny

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od rozsáhlých ruských útoků na energetickou infrastrukturu z minulého týdne stále bez elektrického proudu. Podle agentury Unian to dnes řekl šéf oblastní správy Oleksij Kuleba. Provozovatel ukrajinské přenosové soustavy kromě toho kvůli nedostatku elektřiny v síti přistoupil k havarijním odstávkám proudu po celé Ukrajině, což je v poslední době v napadené zemi obvyklé.

Aktualizováno před 3 hodinami

Miloš Zeman

Zeman podepsal daň z neočekávaných zisků a odvody z prodeje elektřiny

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad.

před 4 hodinami

Petr Pavel

Volby prezidenta 2023: Mezi kandidáty je sázkovým favoritem Pavel, po něm Nerudová

Petr Pavel je z prezidentských kandidátů největším sázkovým favoritem na post hlavy státu. Na druhé místo se u některých sázkových kanceláří dostala poprvé od začátku října Danuše Nerudová těsně před Andreje Babiše. Ten je ale favoritem na výhru hned v prvním kole voleb. Vyplývá to z dat sázkových kanceláří zveřejněných na webech.

před 4 hodinami

Vánoce

Češi nemají na vánoční dárky peníze. Desetina lidí žádný nekoupí

Přibližně desetina Čechů letos kvůli nedostatku peněz nebude kupovat žádné vánoční dárky. Nejčastěji jde o lidi v důchodovém věku a bez zaměstnání, kterým finance mnohdy nestačí ani na nejlevnější jídlo a oblečení. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který si mezi tisícovkou respondentů nechala v říjnu vypracovat společnost KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

před 4 hodinami

Všeobecná zdravotní pojišťovna

VZP bude letos hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to dnes řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). 

před 5 hodinami

Daně, ilustrační fotografie

Jak velké má mít Česko daně a lze z nich zalepit chyby levicových vlád?

Ta shakespearovská otázka je tu snad pořád. Má mít země vysoké anebo nízké daně? Jedni říkají, že když byl svět ještě normální, rozumějte milí čtenáři, pro lidi‒voliče, kteří se rozhodovali podle „levice“ či „pravice“, byla odpověď většinou jasná. Pro levici, která si vždy jaksi mimoděk „nárokovala“ vítězství v politické soutěži za to, že se dokáže o lidi lépe postarat, když prosadí vyšší daně, větší stát a o to míň prý starosti lidem, kdežto pravice většinou vždy zastávala pravý opak. Jenže, jak se zase s určitým zjednodušením, ukázalo, když do souboje nejen o přízeň voličů, ale hlavně o daně, přišli populisté, extrémisté či jiní byznysoví politici a místo jasné volby tu tak z nabídek nejen daní máme pěkný guláš, je všechno jinak. A nejen zdánlivě. Jenže ta původní otázka zůstává pořád stejná. A pořád na ní, aspoň v Česku, chybí jasná politická odpověď.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů ESA na 62 milionů eur

Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů evropské vesmírné agentury ESA na 62 milionů eur (asi 1,6 miliardy Kč) ročně. Příspěvek, který se oproti současnosti zvýší asi o 60 milionů Kč, by měl posílit postavení českých firem v oboru a tím i vesmírné aktivity v zemi. Na tiskové konferenci k zahájení festivalu kosmických aktivit Czech Space Week v Praze to dnes uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pátý ročník festivalu se koná ode dneška do 2. prosince.

před 6 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU zařadila obcházení sankcí mezi trestné činy

 Státy Evropské unie dnes ve snaze zlepšit účinnost unijních sankcí proti ruskému režimu zařadily jejich obcházení na seznam evropských zločinů. Oznámila to Rada EU. Krok může v budoucnu otevřít cestu k zabavování majetku ruských bank či oligarchů, k němuž vyzývají některé evropské země. EU se však nejprve musí shodnout na podrobných pravidlech stanovujících konkrétní provinění a možné tresty.

před 6 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský se zúčastní zasedání ministrů zahraničí zemí NATO a OBSE

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se tento týden zúčastní zasedání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance (NATO) v Bukurešti. Hlavním tématem dvoudenního jednání, které se uskuteční v úterý a ve středu, bude ruská agrese vůči Ukrajině. Ve čtvrtek a v pátek se pak Lipavský zúčastní zasedání ministrů zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v polské Lodži.

před 7 hodinami

Německo, ilustrační fotografie.

Německo chce být připraveno, chystá celostátní zkoušku varovného systému

Německo připravuje na 8. prosince celostátní zkoušku varovného systému, vůbec poprvé chce otestovat i vysílání přes základnové stanice mobilních sítí. Dnes o tom informovalo spolkové ministerstvo vnitra. Pro Německo to bude druhá celostátní zkouška za více než 30 let, tu první země uskutečnila se rozporuplným výsledkem v roce 2020.

před 7 hodinami

Vatikán nabídl, že zprostředkuje ukrajinsko-ruská jednání. Peskov děkuje

Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov dnes poděkoval Vatikánu za jeho nabídku hostit rusko-ukrajinská jednání. Obvinil ale zároveň Kyjev, že o rozhovory nestojí. Informovala o tom ruská agentura TASS.

Zdroj: ČTK

Další zprávy