V institucích EU má zmatek i Babiš. Náš průvodce Vám pomůže je rozeznat

Evropská rada

Evropská rada představuje jeden z hlavních politických orgánů EU. Jedná se o setkání nejvyšších představitelů členských států, tj. hlav států a předsedů vlád. Schází se čtyřikrát ročně, svolává ji stálý předseda Evropské rady a navštěvuje ji i předseda Evropské komise. Jejím účelem je předkládat strategické „určování směru vývoje evropské integrace“ a sloužit jako „fórum pro vrcholnou politickou diskuzi v krizových situacích".

Evropská rada obvykle dává podněty k úpravě zakládajících smluv. Sama však nemůže schvalovat právní předpisy. Její deklarace a směrnice nejsou pro členské státy formálně právně závazné. Tu získávají teprve až poté, co je schválena Evropským parlamentem a případně i členskými státy. Evropská rada musí Evropskému parlamentu povinně předložit zprávu o jednání. Její závěry jednání jsou považovány za důležitý návod pro činnost Evropské komise i Rady EU.

Český premiér Andrej Babiš si na poměrně malou moc Evropské rady dlouhodobě stěžuje a rád by její pravomoci rozšířil. Ústavní právník a kandidát do Evropského parlamentu za Pirátskou stranu, Lukáš Lev Červinka, naopak radí, aby se tento orgán opustil, protože dle něj slouží jako nástroj moci evropských premiérů. Namísto toho Červenka navrhuje posílit Evropský parlament.

Evropská rada bývá často zaměňována s Radou EU a Radou Evropy. Rada Evropy nemá s EU nic společného, jedná se o mezivládní organizaci, která usiluje o ochranu lidských práv a dosažení větší jednoty mezi státy Evropy. Evropskou radu za Radu Evropy zaměnil i premiér Babiš ještě jako ministr financí v roce 2015.

Rada EU

Rada EU je spolu s Evropským parlamentem hlavním rozhodovacím orgánem EU. Jedná se o setkání ministrů členských zemí EU, kteří schvalují jednotlivé právní předpisy a koordinují politiky jednotlivých zemí EU. Rada EU formuje zahraniční a bezpečností politiku EU a též uzavírá dohody mezi EU a dalšími státy či mezinárodními organizacemi.

Zasedání Rady EU není vždy ve stejném složení. Schází se v 10 různých složeních v závislosti na projednávaném tématu. Členské státy vždy vyšlou svého ministra či státního tajemníka, pod něhož daná probíraná problematika spadá. Rada může v kterémkoli ze svých 10 složení přijímat akty, které spadají do oblasti působnosti Rady v jiném složení. 

Zasedání Rady EU – dříve Rada ministrů – jsou veřejná. Zasedáním předsedá ministr z členského státu, který v Radě vykonává šestiměsíční předsednictví. Výjimkou je Rada pro zahraniční věci, které obvykle předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Rozhodnutí Rady jsou schvalována většinou kvalifikovanou většinou, tj. 55% členských států, tj. 16 států, které dohromady počtem obyvatel musí zastupovat minimálně 65 % všech obyvatel EU. K zablokování rozhodnutí jsou zapotřebí alespoň 4 země, které zároveň představují minimálně 35 % obyvatel EU.

Evropský parlament

Evropský parlament je zákonodárným orgánem EU. Na přijímání legislativy se podílí ve spolupráci s Radou EU. Pokud nedojde k shodě, může návrh odmítnout. Má též rozpočtovou pravomoc, tj. schvaluje návrh rozpočtu. V oblasti daní, práva hospodářské soutěže či společné zahraniční a bezpečnostní politiky je Evropský parlament pouze „konzultován“ a Rada EU nemá zákonnou povinnost řídit se jeho stanoviskem.

Evropský parlament má zastupovat občany EU. Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni v přímé volbě každých pět let. Parlament má 751 poslanců, Česko zastupuje 21 poslanců. Počet je odvozen od počtu obyvatel. Evropský parlament volí předsedu Evropské komise (na návrh členských států) a následně ji celou schvaluje. Parlament má právo odvolat Komisi, ještě nikdy to ale neudělal. Sídlem Evropského parlamentu je  Štrasburk, ale parlament zasedá také v Bruselu (výbory, schůze politických skupin) a Lucemburku (sekretariát).

Evropská komise

Evropská komise jako jediná může může navrhovat právní předpisy, které předkládá Evropskému parlamentu a Radě EU. Evropský parlament a Rada EU však se mohou chopit iniciativy a požádat Komisi, aby předložila legislativní návrh Zástupci Evropské komise se účastní jednání Parlamentu, kde musí obhajovat svá stanoviska a čelit interpelacím členů Parlamentu, pokud jsou k tomu vyzváni.

Komisi tvoří 28 komisařů, každý za jeden členský stát. Sbor komisařů je složen z předsedy Komise, šesti místopředsedů, včetně jednoho prvního místopředsedy, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a 21 komisařů odpovídajících za jednotlivá portfolia. Úkolem Komise je sloužit jako protiváha zájmům jednotlivých členských států a hájit zájmy EU jako celku. Sídlo má v Bruselu.