V průzkumech veřejného mínění v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu se ukazuje, že Češi příliš o EU neví. Mnozí z nich např. neví, jaké jsou její všechny instituce, např. neznají Evropskou radu. Tento stručný průvodce by Vám měl pomoci rozeznat ty nejdůležitější evropské instituce a představit jejich účel.
Evropská rada
Evropská rada představuje jeden z hlavních politických orgánů EU. Jedná se o setkání nejvyšších představitelů členských států, tj. hlav států a předsedů vlád. Schází se čtyřikrát ročně, svolává ji stálý předseda Evropské rady a navštěvuje ji i předseda Evropské komise. Jejím účelem je předkládat strategické „určování směru vývoje evropské integrace“ a sloužit jako „fórum pro vrcholnou politickou diskuzi v krizových situacích".
Evropská rada obvykle dává podněty k úpravě zakládajících smluv. Sama však nemůže schvalovat právní předpisy. Její deklarace a směrnice nejsou pro členské státy formálně právně závazné. Tu získávají teprve až poté, co je schválena Evropským parlamentem a případně i členskými státy. Evropská rada musí Evropskému parlamentu povinně předložit zprávu o jednání. Její závěry jednání jsou považovány za důležitý návod pro činnost Evropské komise i Rady EU.
Český premiér Andrej Babiš si na poměrně malou moc Evropské rady dlouhodobě stěžuje a rád by její pravomoci rozšířil. Ústavní právník a kandidát do Evropského parlamentu za Pirátskou stranu, Lukáš Lev Červinka, naopak radí, aby se tento orgán opustil, protože dle něj slouží jako nástroj moci evropských premiérů. Namísto toho Červenka navrhuje posílit Evropský parlament.
Evropská rada bývá často zaměňována s Radou EU a Radou Evropy. Rada Evropy nemá s EU nic společného, jedná se o mezivládní organizaci, která usiluje o ochranu lidských práv a dosažení větší jednoty mezi státy Evropy. Evropskou radu za Radu Evropy zaměnil i premiér Babiš ještě jako ministr financí v roce 2015.
Rada EU
Rada EU je spolu s Evropským parlamentem hlavním rozhodovacím orgánem EU. Jedná se o setkání ministrů členských zemí EU, kteří schvalují jednotlivé právní předpisy a koordinují politiky jednotlivých zemí EU. Rada EU formuje zahraniční a bezpečností politiku EU a též uzavírá dohody mezi EU a dalšími státy či mezinárodními organizacemi.
Zasedání Rady EU není vždy ve stejném složení. Schází se v 10 různých složeních v závislosti na projednávaném tématu. Členské státy vždy vyšlou svého ministra či státního tajemníka, pod něhož daná probíraná problematika spadá. Rada může v kterémkoli ze svých 10 složení přijímat akty, které spadají do oblasti působnosti Rady v jiném složení.
Zasedání Rady EU – dříve Rada ministrů – jsou veřejná. Zasedáním předsedá ministr z členského státu, který v Radě vykonává šestiměsíční předsednictví. Výjimkou je Rada pro zahraniční věci, které obvykle předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Rozhodnutí Rady jsou schvalována většinou kvalifikovanou většinou, tj. 55% členských států, tj. 16 států, které dohromady počtem obyvatel musí zastupovat minimálně 65 % všech obyvatel EU. K zablokování rozhodnutí jsou zapotřebí alespoň 4 země, které zároveň představují minimálně 35 % obyvatel EU.
Evropský parlament
Evropský parlament je zákonodárným orgánem EU. Na přijímání legislativy se podílí ve spolupráci s Radou EU. Pokud nedojde k shodě, může návrh odmítnout. Má též rozpočtovou pravomoc, tj. schvaluje návrh rozpočtu. V oblasti daní, práva hospodářské soutěže či společné zahraniční a bezpečnostní politiky je Evropský parlament pouze „konzultován“ a Rada EU nemá zákonnou povinnost řídit se jeho stanoviskem.
Evropský parlament má zastupovat občany EU. Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni v přímé volbě každých pět let. Parlament má 751 poslanců, Česko zastupuje 21 poslanců. Počet je odvozen od počtu obyvatel. Evropský parlament volí předsedu Evropské komise (na návrh členských států) a následně ji celou schvaluje. Parlament má právo odvolat Komisi, ještě nikdy to ale neudělal. Sídlem Evropského parlamentu je Štrasburk, ale parlament zasedá také v Bruselu (výbory, schůze politických skupin) a Lucemburku (sekretariát).
Evropská komise
Evropská komise jako jediná může může navrhovat právní předpisy, které předkládá Evropskému parlamentu a Radě EU. Evropský parlament a Rada EU však se mohou chopit iniciativy a požádat Komisi, aby předložila legislativní návrh Zástupci Evropské komise se účastní jednání Parlamentu, kde musí obhajovat svá stanoviska a čelit interpelacím členů Parlamentu, pokud jsou k tomu vyzváni.
Komisi tvoří 28 komisařů, každý za jeden členský stát. Sbor komisařů je složen z předsedy Komise, šesti místopředsedů, včetně jednoho prvního místopředsedy, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a 21 komisařů odpovídajících za jednotlivá portfolia. Úkolem Komise je sloužit jako protiváha zájmům jednotlivých členských států a hájit zájmy EU jako celku. Sídlo má v Bruselu.
Související
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
Je rozhodnuto. Evropa Rusku utáhne kohoutky, dovoz zemního plynu utne do konce roku 2027
EU (Evropská unie) , evropský parlament , rada evropské unie , evropská komise , Evropská rada
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák