V institucích EU má zmatek i Babiš. Náš průvodce Vám pomůže je rozeznat

V průzkumech veřejného mínění v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu se ukazuje, že Češi příliš o EU neví. Mnozí z nich např. neví, jaké jsou její všechny instituce, např. neznají Evropskou radu. Tento stručný průvodce by Vám měl pomoci rozeznat ty nejdůležitější evropské instituce a představit jejich účel.

Evropská rada

Evropská rada představuje jeden z hlavních politických orgánů EU. Jedná se o setkání nejvyšších představitelů členských států, tj. hlav států a předsedů vlád. Schází se čtyřikrát ročně, svolává ji stálý předseda Evropské rady a navštěvuje ji i předseda Evropské komise. Jejím účelem je předkládat strategické „určování směru vývoje evropské integrace“ a sloužit jako „fórum pro vrcholnou politickou diskuzi v krizových situacích".

Evropská rada obvykle dává podněty k úpravě zakládajících smluv. Sama však nemůže schvalovat právní předpisy. Její deklarace a směrnice nejsou pro členské státy formálně právně závazné. Tu získávají teprve až poté, co je schválena Evropským parlamentem a případně i členskými státy. Evropská rada musí Evropskému parlamentu povinně předložit zprávu o jednání. Její závěry jednání jsou považovány za důležitý návod pro činnost Evropské komise i Rady EU.

Český premiér Andrej Babiš si na poměrně malou moc Evropské rady dlouhodobě stěžuje a rád by její pravomoci rozšířil. Ústavní právník a kandidát do Evropského parlamentu za Pirátskou stranu, Lukáš Lev Červinka, naopak radí, aby se tento orgán opustil, protože dle něj slouží jako nástroj moci evropských premiérů. Namísto toho Červenka navrhuje posílit Evropský parlament.

Evropská rada bývá často zaměňována s Radou EU a Radou Evropy. Rada Evropy nemá s EU nic společného, jedná se o mezivládní organizaci, která usiluje o ochranu lidských práv a dosažení větší jednoty mezi státy Evropy. Evropskou radu za Radu Evropy zaměnil i premiér Babiš ještě jako ministr financí v roce 2015.

Rada EU

Rada EU je spolu s Evropským parlamentem hlavním rozhodovacím orgánem EU. Jedná se o setkání ministrů členských zemí EU, kteří schvalují jednotlivé právní předpisy a koordinují politiky jednotlivých zemí EU. Rada EU formuje zahraniční a bezpečností politiku EU a též uzavírá dohody mezi EU a dalšími státy či mezinárodními organizacemi.

Zasedání Rady EU není vždy ve stejném složení. Schází se v 10 různých složeních v závislosti na projednávaném tématu. Členské státy vždy vyšlou svého ministra či státního tajemníka, pod něhož daná probíraná problematika spadá. Rada může v kterémkoli ze svých 10 složení přijímat akty, které spadají do oblasti působnosti Rady v jiném složení. 

Zasedání Rady EU – dříve Rada ministrů – jsou veřejná. Zasedáním předsedá ministr z členského státu, který v Radě vykonává šestiměsíční předsednictví. Výjimkou je Rada pro zahraniční věci, které obvykle předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Rozhodnutí Rady jsou schvalována většinou kvalifikovanou většinou, tj. 55% členských států, tj. 16 států, které dohromady počtem obyvatel musí zastupovat minimálně 65 % všech obyvatel EU. K zablokování rozhodnutí jsou zapotřebí alespoň 4 země, které zároveň představují minimálně 35 % obyvatel EU.

Evropský parlament

Evropský parlament je zákonodárným orgánem EU. Na přijímání legislativy se podílí ve spolupráci s Radou EU. Pokud nedojde k shodě, může návrh odmítnout. Má též rozpočtovou pravomoc, tj. schvaluje návrh rozpočtu. V oblasti daní, práva hospodářské soutěže či společné zahraniční a bezpečnostní politiky je Evropský parlament pouze „konzultován“ a Rada EU nemá zákonnou povinnost řídit se jeho stanoviskem.

Evropský parlament má zastupovat občany EU. Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni v přímé volbě každých pět let. Parlament má 751 poslanců, Česko zastupuje 21 poslanců. Počet je odvozen od počtu obyvatel. Evropský parlament volí předsedu Evropské komise (na návrh členských států) a následně ji celou schvaluje. Parlament má právo odvolat Komisi, ještě nikdy to ale neudělal. Sídlem Evropského parlamentu je  Štrasburk, ale parlament zasedá také v Bruselu (výbory, schůze politických skupin) a Lucemburku (sekretariát).

Evropská komise

Evropská komise jako jediná může může navrhovat právní předpisy, které předkládá Evropskému parlamentu a Radě EU. Evropský parlament a Rada EU však se mohou chopit iniciativy a požádat Komisi, aby předložila legislativní návrh Zástupci Evropské komise se účastní jednání Parlamentu, kde musí obhajovat svá stanoviska a čelit interpelacím členů Parlamentu, pokud jsou k tomu vyzváni.

Komisi tvoří 28 komisařů, každý za jeden členský stát. Sbor komisařů je složen z předsedy Komise, šesti místopředsedů, včetně jednoho prvního místopředsedy, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a 21 komisařů odpovídajících za jednotlivá portfolia. Úkolem Komise je sloužit jako protiváha zájmům jednotlivých členských států a hájit zájmy EU jako celku. Sídlo má v Bruselu.

Související

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Nárůst krajní pravice podle experta nezmění směřování Evropské unie. Leyenová post zřejmě obhájí

Volby do Evropského parlamentu přinesly úspěch krajní pravice a jiných euroskeptických uskupení například v Německu, Francii nebo Itálii. „Nespokojenost se směřováním evropské politiky je patrná, ale to se netýká jen úrovně EU, ale hlavně jednotlivých členských států,“ vysvětlil expert na institucionální politiku a politický systém Evropské unie profesor Petr Kaniok z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) evropský parlament rada evropské unie evropská komise Evropská rada

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Petr Fiala

Fiala: Česko by mělo za 77 tanků Leopard zaplatit 52 miliard

Česko by mělo za 77 tanků Leopard 2A8 zaplatit 52 miliard korun, řekl dnes na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Vláda udělala další krok k jejich nákupu a rozhodla o přistoupení k dohodě o společném pořízení tanků s několika evropskými zeměmi, vedenými Německem.

před 6 hodinami

Indie, ilustrační foto

Rusko lže a podvádí Asiaty. Státy chtějí své občany zpět

Indie ve středu oznámila, že požádala Rusko o návrat svých občanů, kteří byli naverbováni do ruské armády. Toto rozhodnutí přišlo po nedávné smrti dvou Indů ve válce na Ukrajině, uvedla televize ABC News. Podobné kroky realizuje také Nepál nebo Srí Lanka.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Hasiči zasahují po srážce vlaku v Pardubicích, Česká republika, 5. června 2024. Prohlédněte si galerii

Strojvedoucí rychlíku si před srážkou uvědomil chybu a zastavil, vyplývá z šetření

Vyšetřování tragické srážky rychlíku a nákladního vlaku, která se na den přesně před týdnem stala v Pardubicích, pokračuje. Podle zjištění Drážní inspekce si strojvedoucí rychlíku uvědomil, že projel návěst, a zastavil. Personál protijedoucího vlaku ale nebyl nijak varován, takže nemohl včas zabrzdit. Podle posledních informací už není nikdo ze zraněných v nemocnici. 

před 8 hodinami

Petr Pavel a Zuzana Čaputová

Čaputová dorazila do Česka na svou poslední zahraniční cestu

Prezident Petr Pavel a jeho manželka Eva dnes odpoledne na Pražském hradě přivítali končící slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou s partnerem Jurajem Rizmanem. Čaputová touto dvoudenní návštěvou krátce před ukončením svého pětiletého mandátu zakončuje své rozlučkové zahraniční cesty.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Nebyla to ptačí chřipka. Lékaři popřeli tvrzení WHO o prvním úmrtí na světě

Muž z Mexika nakažený ptačí chřipkou zemřel v důsledku chronických chorob, ne na infekci tímto virem, uvedlo podle serveru The Economic Times tamní ministerstvo zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom minulou středu oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku, konkrétně na variantu H5N2. Mělo jít o první potvrzený případ úmrtí na nákazu touto nemocí u člověka. 

před 11 hodinami

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Vyšetřování odhalilo motiv střelce z FF UK. Chtěl se pomstít

Muž, který loni v prosinci střílel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a také dříve v Klánovickém lese a obci Hostouň, jednal samostatně. Podle závěrů vyšetřování, které zveřejnil server Seznam Zprávy s odvoláním na policejní zdroje, se nechtěl pomstít konkrétní osobě, ale celé společnosti.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Policie přijala kvůli hrozbě preventivní bezpečnostní opatření.

Cizinec podezřelý z terorismu měl přiznat, že za útok na autobusy dostal peníze

Jihoameričan, který je v souvislosti se žhářským útokem na autobusy pražské MHD podezřelý z terorismu, řekl po zadržení policistům, že byl k provedení činu najat za peníze. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Premiér Petr Fiala (ODS) už v pondělí po zasedání Bezpečnostní rady státu řekl, že muže pravděpodobně financovalo Rusko. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

V 80 letech zemřela nejlepší francouzská zpěvačka Francoise Hardyová

Ve věku 80 let zemřela francouzská zpěvačka Francoise Hardyová, kterou v 60. letech proslavil její křišťálově čistý hlas a melancholické balady. O úmrtí šansonierky, kterou Mick Jagger označil za svoji "ideální ženu" a Bob Dylan pro ni napsal báseň, informoval na sociálních sítích v úterý večer její syn.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy