Probíhající volby do Evropského parlamentu přinesou i konec funkčních období několika vrchních představitelů klíčových institucí EU. Týká se to předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera i i předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Pode informací německého listu Die Spiegel měli představitelé evropských států tlačit na to, aby posledně jmenovaného nahradila ve funkci německá kancléřka Angela Merkelová. Zvláště za to měli lobovat představitelé zemí Visegrádu včetně maďarského premiéra Viktora Orbána a českého premiéra Andreje Babiše.
Evropská rada sestává z hlav států a předsedů vlád. Navrhuje strategické směřování EU. Její hlas je však pouze poradní a ačkoliv se Evropská rada může vyjadřovat k právním návrhům, nemůže je na rozdíl od Rady EU a Evropského parlamentu schvalovat a ani, na rozdíl od Evropské komise, navrhovat.
Tenhle poměrně omezený vliv Evropské rady je nepříliš překvapivě trnem v oku mnoha hlavních představitelů členských států EU, který by výkonnost Evropské rady rádi rozšířili. Platí to např. o francouzském prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, který se již dříve vyjádřil kriticky na adresu výběru evropských komisařů.
Marcon měl dle Spiegelu lobovat za to, aby Tuska na pozici šéfa Evropské rady nahradila Merkelová. Nebyl sám. Podle Spiegelu Merkelovou o to zvláště žádali představitelé zemí Visegrádu. Jedná se přitom o země, které v mnoha ohledech se vůči Merkelové vyjadřovaly kriticky, zvláště co se týče její migrační politiky.
Podle Spiegelu však jejich lobování není až tak překvapivé. Ještě kritičtější než k Merkelové jsou k fungování Evropské komise. Od Merkelové, zkušené političky s nezanedbatelným vlivem, si slibovali, že naopak vliv Evropské komise dokáže oslabit.
Český premiér Andrej Babiš dlouhodobě prosazuje myšlenku posílení Evropské rady a zeslabení Evropské komise. V pátečním rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že Evropská rada by měla fungovat jako „koaliční vláda Evropy“, zatímco Evropská komise by se měla „odpolitizovat“ a jen dohlížet na vykonávání smluv. „ Politický směr má určovat Evropská rada, Komise to má pak vykonávat,“ řekl Babiš.
V souvislosti s Evropskou radou se pozitivně vyjádřil o návrhu Merkelové, aby se Evropská rada scházela častěji. Evropská rada se schází čtyřikrát ročně, pokud předseda Evropské rady nesvolá naléhavé setkání. Právě on je odpovědný za svolávání Evropské rady obecně.
Podle britského listu The Times Merkelová sama dala prostor k spekulacím, že by mohla usilovat o nějakou vysokou funkci v EU, když v rozhovoru pro noviny Süddeutsche Zeitung dva týdny zpátky uvedla, že „ mnozí lidí se strachují o Evropu, včetně mě. To znamená, že se cítím dokonce ještě více svázána povinností, abych pomohla ostatním učinit jistým, že Evropa má budoucnost.“
Merkelová oficiálně odmítla, že by měla zájem o další politickou funkci poté, co skončí v úřadu kancléřky. „ Nejsem k dispozici pro žádnou další politickou funkci, bez ohledu na to, kde se nachází, dokonce ani v Evropě, “řekla minulý týden.
The Times však uvádí nejmenovaný vysoce postavený diplomatický zdroj, podle něhož se v této fázi, kdy ještě nejsou jisté výsledky voleb, žádný vysoce postavený politik nehlásí k takto důležitému kroku. Podle něj by jména o tom, kdo bude novým předsedou Evropské rady, mohla začít obíhat v červnu, avšak říjen je pravděpodobnější.
Související
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Angela Merkelová , Andrej Babiš , Evropská rada , EU (Evropská unie) , visegradská čtyřka
Aktuálně se děje
před 18 minutami
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
před 1 hodinou
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
před 3 hodinami
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
před 4 hodinami
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
před 5 hodinami
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
před 6 hodinami
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
před 8 hodinami
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
před 9 hodinami
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
před 10 hodinami
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
před 11 hodinami
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
před 12 hodinami
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
před 14 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Poslední dny zlepšily situaci
včera
Novinky v případu nálezu části těla na Sokolovsku. Padlo obvinění z vraždy
včera
Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti
včera
Audit odhalil podivné výdělky bývalého prince Andrewa. Exministr ho zepsul
včera
Konec Knihovny Václava Havla ještě nemusí být definitivní, naznačil člen správní rady
včera
Policie má podezřelého z vraždy cizince. Dopadla ho elitní pražská mordparta
včera
Češi před MS zvládli americkou generálku s Guatemalou. Přes počáteční chyby vyhráli 3:1
včera
Tragické úmrtí dítěte na Příbramsku. Zasáhl ho elektrický proud
včera
Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí
Válečný konflikt v Íránu má drtivé dopady na globální zásobování potravinami a miliony lidí kvůli němu čelí akutnímu hladu. Světový potravinový program (WFP) Organizace spojených národů oznámil, že naplno nastává krizový scénář, před kterým organizace varovala již v březnu. Tehdy analytici odhadovali, že pokud blízkovýchodní konflikt povede k prudkému růstu cen ropy, může do stavu akutního nedostatku jídla upadnout až 45 milionů obyvatel planety.
Zdroj: Libor Novák