Probíhající volby do Evropského parlamentu přinesou i konec funkčních období několika vrchních představitelů klíčových institucí EU. Týká se to předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera i i předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Pode informací německého listu Die Spiegel měli představitelé evropských států tlačit na to, aby posledně jmenovaného nahradila ve funkci německá kancléřka Angela Merkelová. Zvláště za to měli lobovat představitelé zemí Visegrádu včetně maďarského premiéra Viktora Orbána a českého premiéra Andreje Babiše.
Evropská rada sestává z hlav států a předsedů vlád. Navrhuje strategické směřování EU. Její hlas je však pouze poradní a ačkoliv se Evropská rada může vyjadřovat k právním návrhům, nemůže je na rozdíl od Rady EU a Evropského parlamentu schvalovat a ani, na rozdíl od Evropské komise, navrhovat.
Tenhle poměrně omezený vliv Evropské rady je nepříliš překvapivě trnem v oku mnoha hlavních představitelů členských států EU, který by výkonnost Evropské rady rádi rozšířili. Platí to např. o francouzském prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, který se již dříve vyjádřil kriticky na adresu výběru evropských komisařů.
Marcon měl dle Spiegelu lobovat za to, aby Tuska na pozici šéfa Evropské rady nahradila Merkelová. Nebyl sám. Podle Spiegelu Merkelovou o to zvláště žádali představitelé zemí Visegrádu. Jedná se přitom o země, které v mnoha ohledech se vůči Merkelové vyjadřovaly kriticky, zvláště co se týče její migrační politiky.
Podle Spiegelu však jejich lobování není až tak překvapivé. Ještě kritičtější než k Merkelové jsou k fungování Evropské komise. Od Merkelové, zkušené političky s nezanedbatelným vlivem, si slibovali, že naopak vliv Evropské komise dokáže oslabit.
Český premiér Andrej Babiš dlouhodobě prosazuje myšlenku posílení Evropské rady a zeslabení Evropské komise. V pátečním rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že Evropská rada by měla fungovat jako „koaliční vláda Evropy“, zatímco Evropská komise by se měla „odpolitizovat“ a jen dohlížet na vykonávání smluv. „ Politický směr má určovat Evropská rada, Komise to má pak vykonávat,“ řekl Babiš.
V souvislosti s Evropskou radou se pozitivně vyjádřil o návrhu Merkelové, aby se Evropská rada scházela častěji. Evropská rada se schází čtyřikrát ročně, pokud předseda Evropské rady nesvolá naléhavé setkání. Právě on je odpovědný za svolávání Evropské rady obecně.
Podle britského listu The Times Merkelová sama dala prostor k spekulacím, že by mohla usilovat o nějakou vysokou funkci v EU, když v rozhovoru pro noviny Süddeutsche Zeitung dva týdny zpátky uvedla, že „ mnozí lidí se strachují o Evropu, včetně mě. To znamená, že se cítím dokonce ještě více svázána povinností, abych pomohla ostatním učinit jistým, že Evropa má budoucnost.“
Merkelová oficiálně odmítla, že by měla zájem o další politickou funkci poté, co skončí v úřadu kancléřky. „ Nejsem k dispozici pro žádnou další politickou funkci, bez ohledu na to, kde se nachází, dokonce ani v Evropě, “řekla minulý týden.
The Times však uvádí nejmenovaný vysoce postavený diplomatický zdroj, podle něhož se v této fázi, kdy ještě nejsou jisté výsledky voleb, žádný vysoce postavený politik nehlásí k takto důležitému kroku. Podle něj by jména o tom, kdo bude novým předsedou Evropské rady, mohla začít obíhat v červnu, avšak říjen je pravděpodobnější.
Související
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Boj o migraci v Německu pokračuje. Merkelová se tvrdě opřela do Merze, spor trvá dekády
Angela Merkelová , Andrej Babiš , Evropská rada , EU (Evropská unie) , visegradská čtyřka
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák