Eurovolby na Slovensku pokračují. Zřejmě uspěje Kotleba

Obyvatelé Slovenska dnes volí svých 14 poslanců Evropského parlamentu (EP). Očekává se úspěch také protiunijní krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). Hlasování se podle politologů a sociologů zúčastní více voličů než před pěti lety, kdy byla účast z celé EU nejnižší právě na Slovensku. Konečné výsledky hlasování na Slovensku budou zveřejněny po ukončení voleb v celé EU, tedy v neděli pozdě večer.

Volby na Slovensku, které začaly ráno, skončí dvě hodiny před půlnocí. O přízeň zhruba 4,5 milionu voličů se uchází 31 politických stran, hnutí a koalic. Na rozdíl od Česka, kde hlasování začalo v pátek a skončilo dnes odpoledne, se eurovolby na Slovensku a v dalších státech unie konají pouze jeden den.

"Volby jsou důležité kvůli tomu, že stojíme na křižovatce z hlediska budoucnosti podoby Evropské unie - zda bude Evropa silnější a integrovanější nebo naopak nastane proces oslabování," řekla novinářům zvolená slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která se úřadu ujme za tři týdny.

Podle Čaputové se v těchto eurovolbách staly silným prvkem protievropské síly. Za důležité označila, aby se lidé zúčastnili hlasování, a vyjádřila přesvědčení, že tentokrát Slovensko nebude z hlediska účasti na chvostu unijních zemí. Vrcholní slovenští politici - prezident, šéf parlamentu i premiér - již ve středu v televizních projevech vybídli obyvatele země, aby volby do EP neignorovali. Podobně tak učinili i dnes.

Slovenská volební komise dílčí odhad účasti nezveřejnila. Média z některých volebních místností hlásila malý zájem lidí o eurovolby. Naopak například v obci Kúty na slovensko-českém pomezí, kam tradičně jezdí hlasovat i Slováci žijící a pracující v Česku, se před volební místností dopoledne vytvořila fronta. V jedné z bratislavských volebních místností se zase podle medií dožadovala Američanka, která nemá dvojí občanství, práva volit s takovou vervou, že místní úřad musel přivolat policii.

Jeden ze zvolených slovenských zástupců v EP se ujme mandátu až po vystoupení Británie z unie. V současnosti má Slovensko 13 europoslanců, jeden mandát navíc mu připadne právě v souvislosti s brexitem.

Evropské volby na Slovensku tradičně provází malý zájem voličů. V roce 2014 volební účast dosáhla jen 13 procent. Tentokrát politologové i sociologové předpokládají mírně vyšší účast, a to proto, že evropské téma se stalo součástí politické soutěže.

Zavedené agentury v posledních týdnech průzkumy k eurovolbám nezveřejnily. Důvodem je jich špatná spolehlivost při nízké účasti a také dvoutýdenní moratorium na zveřejňování výsledků sondáží. V dřívějším průzkumu se k účasti v eurovolbách přihlásili hlavně sympatizanti koalice proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko a Spolu, jakož i LSNS. Obě seskupení skončila v dubnovém průzkumu agentury Focus mezi první trojici nejpopulárnějších stran. Žebříček vedla nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica, která patrně i v evropských volbách zaznamená ústup ze svých dřívějších pozic.

Kromě Česka a Slovenska se dnes hlasuje také v Lotyšsku a na Maltě. Volby se již ve čtvrtek konaly v Británii a v Nizozemsku, v pátek zase hlasovali Irové. Ve většině státech evropské osmadvacítky se hlasování uskuteční v neděli.

Od 7:00 do 20:00 místního času (od 06:00 do 19:00 SELČ) mají možnost zvolit si svých osm zástupců v EP Lotyši, a to nejen ve vlasti, ale i v zahraničí. Předběžné výsledky se očekávají o půlnoci, poznamenala agentura TASS. Připomněla, že z 1,9 milionu obyvatel pobaltské země má právo hlasovat přibližně 1,4 milionu občanů, zatímco eurovoleb se opět nemůže účastnit skoro 230.000 lidí, kteří po vyhlášení nezávislosti nezískali lotyšské občanství a přišli o většinu politických práv, včetně práva volit a být volen a účastnit se celostátních referend.

Související

Volby, ilustrační foto

Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce

Případné vícenásobné hlasování při volbách do Evropského parlamentu se stane přestupkem, za který bude hrozit pokuta až 10.000 korun. Změnu v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady přinese novela o volbách do Evropského parlamentu, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK to sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Novela začne platit od příštího roku.
Evropská Unie

Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili

Komentář - Do roku 2019 vstupovala Evropská unie s velkým očekáváním i odhodláním, bylo totiž zřejmé že se bude jednat o rok plných výzev a důležitých událostí, které ovlivní fungování a směřování unie v nadcházejících letech. Jakým výzvám evropský blok v uplynulém roce čelil a jak se s nimi vypořádal? Tento článek se zaměří na klíčové tři klíčové okamžiky první poloviny roku 2019.

Více souvisejících

Evropské volby 2019 Slovensko Marián Kotleba

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Hormuzský průliv

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla

Česká vláda na svém pondělním zasedání jasně vymezila, kdo bude zemi reprezentovat na klíčovém červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle schváleného usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů se s účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Vládní speciál má do Turecka dopravit pouze delegaci vedenou premiérem Andrejem Babišem.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu

Vojenský poradce íránského nejvyššího vůdce vyslal Washingtonu ostré varování, v němž pohrozil potopením amerických lodí v Hormuzském průlivu. Teherán takto reaguje na snahy Spojených států o námořní kontrolu nad touto strategickou vodní cestou. Tato eskalace přichází v době, kdy v oblasti platí křehké příměří, jehož platnost má vypršet příští týden.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu

Evropská unie se chystá v nejbližších týdnech spustit nový systém pro ověřování věku na internetu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že největší technologické platformy už nemají žádné výmluvy, proč neprověřovat věk uživatelů předtím, než jim umožní přístup k omezenému obsahu. Tato iniciativa míří především na ochranu dětí před rizikovými službami, jako je pornografie, hazard nebo v budoucnu i sociální sítě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku

Strategie prezidenta Donalda Trumpa v konfliktu s Íránem prochází zásadní proměnou, když se těžiště operací přesouvá od přímých vojenských úderů k ekonomické válce. Hlavním nástrojem tohoto postupu se stala námořní blokáda íránských přístavů a lodí. Cílem Washingtonu je ukončit vleklý spor bez nutnosti zahajovat další vlnu masivních americko-izraelských útoků.

před 7 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico

Evropská komise vysílá do Budapešti delegaci vysokých úředníků, aby zahájili jednání s nově zvoleným maďarským premiérem Péterem Magyarem o uvolnění zmrazených unijních miliard. Podle mluvčí komise Pauly Pinhoové se zástupci Bruselu setkají s představiteli vítězné strany Tisza již tento pátek. Schůzka se uskuteční jen několik dní po drtivém vítězství Magyara v nedělních parlamentních volbách, které ukončilo šestnáctiletou éru Viktora Orbána.

včera

Írán, ilustrační foto

Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se v posledních dnech příměří dostaly do bodu, kdy ani jedna ze stran nemá jinou reálnou možnost než dospět k dohodě. Pro Donalda Trumpa je uzavření míru naprostou prioritou, protože rostoucí inflace a drahé pohonné hmoty vyvolávají nepokoje i mezi jeho nejvěrnějšími příznivci. Přestože se jeho vyjednávací taktika může zdát zmatečná, jeho cílem je prezentovat výsledek jako mnohem úspěšnější ujednání, než byla dohoda Baracka Obamy z roku 2015.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se nechal vyobrazit jako Ježíš. Teď tvrdí, že to bylo jinak

Americký prezident Donald Trump dělá v posledních dnech všechno možné, aby proti sobě poštval katolíky. Po slovním výpadu vůči papeži Lvovi XIV. dokonce zveřejnil obrázek, na němž se připodobnil ke Kristovi. Později ho smazal a přišel s poměrně nevěrohodným vysvětlením. 

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop

České řidiče čeká ve čtvrtek mírné zlevnění u čerpacích stanic. Ministerstvo financí totiž ve svém pravidelném cenovém věstníku zveřejnilo nové cenové stropy, které jsou oproti těm středečním nižší. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,59 koruny za litr, zatímco u nafty byla horní hranice stanovena na 43,50 koruny za litr.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě

Podle analýzy, kterou zveřejnil deník Guardian, generuje současný válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem astronomické zisky pro největší světové ropné a plynárenské společnosti. Sto nejvýznamnějších firem v tomto sektoru vydělávalo během prvního měsíce války v průměru více než 30 milionů dolarů každou hodinu v podobě nezasloužených mimořádných zisků. Mezi hlavními vítězi této situace figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.

včera

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy