Evropské volby začaly i v Německu. Výsledky budou dnes večer

Německo dnes rozhoduje o obsazení 96 křesel v Evropském parlamentu, který má 751 poslanců. Favoritem hlasování je konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, která ale podle všeho stejně jako koaliční sociální demokracie (SPD) znatelně oslabí. Skutečným vítězem by se tak mohli stát opoziční Zelení. Na pokračování vlády velké koalice by podle většiny odborníků hlasování ale ani tak zásadní vliv mít nemělo. Začíná už se však spekulovat o změnách uvnitř SPD.

CDU/CSU, kterou do voleb stejně jako celou Evropskou lidovou stranu (EPP) vede bavorský rodák Manfred Weber (CSU), nejaktuálnější - páteční - průzkum veřejného mínění dával šanci na zisk 27 procent hlasů. Sociálním demokratům, jejichž lídryní je ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová, přisoudil 17 procent. Pro obě uskupení, která už loni propadla v některých německých zemských volbách, by to byl zatím nejhorší výsledek v evropském hlasování.

Pro předsedkyni SPD Andreu Nahlesovou by takový propad spolu s možnou ztrátou radnice v Brémách, kde sociální demokraté vládnou nepřetržitě od konce druhé světové války, mohl podle serveru Spiegel Online znamenat velký problém a možná dokonce ztrátu postu šéfky poslanců SPD ve Spolkovém sněmu. Této funkce by se rád ujal Martin Schulz, který sociální demokraty vedl před Nahlesovou, ale odstoupil v důsledku neúspěchu v parlamentních volbách ze září 2017.

Na rozdíl od koaličních stran mají šanci na svůj dosud nejlepší výsledek Zelení s podporou asi 18 procent obyvatel. Část z 96 křesel vyčleněných pro německé europoslance podle průzkumů získají i k Evropské unii velmi kritická Alternativa pro Německo (12 procent), Levice (sedm procent) a svobodní demokraté (FDP - šest procent).

Zastoupení v Evropském parlamentu, kde dosud Německo reprezentovalo 13 politických uskupení, podle všeho budou mít znovu i menší strany, včetně recesistické Strany, konzervativních Svobodných voličů (FW) nebo Pirátů. Je to dané tím, že pro volby pro EP není v Německu stanovena minimální procentní hranice, kterou by bylo potřeba překonat.

Hlasování, které následuje po kampani, jež se výrazně soustředila také na otázku klimatických změn, se ve spolkové republice může zúčastnit 64,8 milionu Němců a občanů ostatních zemí osmadvacítky. Volební účast je zatím o něco vyšší než před pěti lety. Do 14:00 SELČ svůj hlas odevzdalo 29,4 procenta oprávněných voličů. V roce 2014 ve stejnou dobu odvolilo 25,6 procenta lidí. Celkem tehdy volební účast čítala 48,1 procenta.

Volební místnosti se uzavřou v 18:00 SELČ a ihned poté budou známé odhady výsledků.

Že by mělo hlasování dramatické dopady na vládu, odborníci většinou nečekají. "Nemyslím, že výsledky vládních stran budou o tolik horší než průzkumy, a nemyslím proto, že kvůli nim vláda skončí," říká například politolog z Humboldtovy univerzity v Berlíně Aiko Wagner. Větší dopad na budoucnost již třetí velké koalice za poslední čtyři volební období by mohlo mít právě dnešní zemské hlasování v Brémách a především série podzimních voleb v zemích východního Německa, kde se čeká výrazné oslabení vládních stran.

Související

Volby, ilustrační foto

Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce

Případné vícenásobné hlasování při volbách do Evropského parlamentu se stane přestupkem, za který bude hrozit pokuta až 10.000 korun. Změnu v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady přinese novela o volbách do Evropského parlamentu, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK to sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Novela začne platit od příštího roku.
Evropská Unie

Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili

Komentář - Do roku 2019 vstupovala Evropská unie s velkým očekáváním i odhodláním, bylo totiž zřejmé že se bude jednat o rok plných výzev a důležitých událostí, které ovlivní fungování a směřování unie v nadcházejících letech. Jakým výzvám evropský blok v uplynulém roce čelil a jak se s nimi vypořádal? Tento článek se zaměří na klíčové tři klíčové okamžiky první poloviny roku 2019.

Více souvisejících

Evropské volby 2019 volby Německo

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla

Česká vláda na svém pondělním zasedání jasně vymezila, kdo bude zemi reprezentovat na klíčovém červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle schváleného usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů se s účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Vládní speciál má do Turecka dopravit pouze delegaci vedenou premiérem Andrejem Babišem.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu

Vojenský poradce íránského nejvyššího vůdce vyslal Washingtonu ostré varování, v němž pohrozil potopením amerických lodí v Hormuzském průlivu. Teherán takto reaguje na snahy Spojených států o námořní kontrolu nad touto strategickou vodní cestou. Tato eskalace přichází v době, kdy v oblasti platí křehké příměří, jehož platnost má vypršet příští týden.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu

Evropská unie se chystá v nejbližších týdnech spustit nový systém pro ověřování věku na internetu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že největší technologické platformy už nemají žádné výmluvy, proč neprověřovat věk uživatelů předtím, než jim umožní přístup k omezenému obsahu. Tato iniciativa míří především na ochranu dětí před rizikovými službami, jako je pornografie, hazard nebo v budoucnu i sociální sítě.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku

Strategie prezidenta Donalda Trumpa v konfliktu s Íránem prochází zásadní proměnou, když se těžiště operací přesouvá od přímých vojenských úderů k ekonomické válce. Hlavním nástrojem tohoto postupu se stala námořní blokáda íránských přístavů a lodí. Cílem Washingtonu je ukončit vleklý spor bez nutnosti zahajovat další vlnu masivních americko-izraelských útoků.

před 5 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico

Evropská komise vysílá do Budapešti delegaci vysokých úředníků, aby zahájili jednání s nově zvoleným maďarským premiérem Péterem Magyarem o uvolnění zmrazených unijních miliard. Podle mluvčí komise Pauly Pinhoové se zástupci Bruselu setkají s představiteli vítězné strany Tisza již tento pátek. Schůzka se uskuteční jen několik dní po drtivém vítězství Magyara v nedělních parlamentních volbách, které ukončilo šestnáctiletou éru Viktora Orbána.

včera

Írán, ilustrační foto

Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se v posledních dnech příměří dostaly do bodu, kdy ani jedna ze stran nemá jinou reálnou možnost než dospět k dohodě. Pro Donalda Trumpa je uzavření míru naprostou prioritou, protože rostoucí inflace a drahé pohonné hmoty vyvolávají nepokoje i mezi jeho nejvěrnějšími příznivci. Přestože se jeho vyjednávací taktika může zdát zmatečná, jeho cílem je prezentovat výsledek jako mnohem úspěšnější ujednání, než byla dohoda Baracka Obamy z roku 2015.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se nechal vyobrazit jako Ježíš. Teď tvrdí, že to bylo jinak

Americký prezident Donald Trump dělá v posledních dnech všechno možné, aby proti sobě poštval katolíky. Po slovním výpadu vůči papeži Lvovi XIV. dokonce zveřejnil obrázek, na němž se připodobnil ke Kristovi. Později ho smazal a přišel s poměrně nevěrohodným vysvětlením. 

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop

České řidiče čeká ve čtvrtek mírné zlevnění u čerpacích stanic. Ministerstvo financí totiž ve svém pravidelném cenovém věstníku zveřejnilo nové cenové stropy, které jsou oproti těm středečním nižší. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,59 koruny za litr, zatímco u nafty byla horní hranice stanovena na 43,50 koruny za litr.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě

Podle analýzy, kterou zveřejnil deník Guardian, generuje současný válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem astronomické zisky pro největší světové ropné a plynárenské společnosti. Sto nejvýznamnějších firem v tomto sektoru vydělávalo během prvního měsíce války v průměru více než 30 milionů dolarů každou hodinu v podobě nezasloužených mimořádných zisků. Mezi hlavními vítězi této situace figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

včera

včera

EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví

Evropská unie se sice připravuje na novou éru bez Viktora Orbána, ale jeden z jeho výrazných odkazů v Bruselu pravděpodobně zůstane. Maďarský eurokomisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi má podle všeho svou pozici jistou, a to i přes nedávnou drtivou porážku hnutí Fidesz v maďarských volbách. Přestože je Várhelyi považován za loajálního spojence odcházejícího premiéra, jeho profesionální pověst technokrata a zavedené unijní tradice mu v tuto chvíli poskytují silnou ochranu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy