Německo dnes rozhoduje o obsazení 96 křesel v Evropském parlamentu, který má 751 poslanců. Favoritem hlasování je konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, která ale podle všeho stejně jako koaliční sociální demokracie (SPD) znatelně oslabí. Skutečným vítězem by se tak mohli stát opoziční Zelení. Na pokračování vlády velké koalice by podle většiny odborníků hlasování ale ani tak zásadní vliv mít nemělo. Začíná už se však spekulovat o změnách uvnitř SPD.
CDU/CSU, kterou do voleb stejně jako celou Evropskou lidovou stranu (EPP) vede bavorský rodák Manfred Weber (CSU), nejaktuálnější - páteční - průzkum veřejného mínění dával šanci na zisk 27 procent hlasů. Sociálním demokratům, jejichž lídryní je ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová, přisoudil 17 procent. Pro obě uskupení, která už loni propadla v některých německých zemských volbách, by to byl zatím nejhorší výsledek v evropském hlasování.
Pro předsedkyni SPD Andreu Nahlesovou by takový propad spolu s možnou ztrátou radnice v Brémách, kde sociální demokraté vládnou nepřetržitě od konce druhé světové války, mohl podle serveru Spiegel Online znamenat velký problém a možná dokonce ztrátu postu šéfky poslanců SPD ve Spolkovém sněmu. Této funkce by se rád ujal Martin Schulz, který sociální demokraty vedl před Nahlesovou, ale odstoupil v důsledku neúspěchu v parlamentních volbách ze září 2017.
Na rozdíl od koaličních stran mají šanci na svůj dosud nejlepší výsledek Zelení s podporou asi 18 procent obyvatel. Část z 96 křesel vyčleněných pro německé europoslance podle průzkumů získají i k Evropské unii velmi kritická Alternativa pro Německo (12 procent), Levice (sedm procent) a svobodní demokraté (FDP - šest procent).
Zastoupení v Evropském parlamentu, kde dosud Německo reprezentovalo 13 politických uskupení, podle všeho budou mít znovu i menší strany, včetně recesistické Strany, konzervativních Svobodných voličů (FW) nebo Pirátů. Je to dané tím, že pro volby pro EP není v Německu stanovena minimální procentní hranice, kterou by bylo potřeba překonat.
Hlasování, které následuje po kampani, jež se výrazně soustředila také na otázku klimatických změn, se ve spolkové republice může zúčastnit 64,8 milionu Němců a občanů ostatních zemí osmadvacítky. Volební účast je zatím o něco vyšší než před pěti lety. Do 14:00 SELČ svůj hlas odevzdalo 29,4 procenta oprávněných voličů. V roce 2014 ve stejnou dobu odvolilo 25,6 procenta lidí. Celkem tehdy volební účast čítala 48,1 procenta.
Volební místnosti se uzavřou v 18:00 SELČ a ihned poté budou známé odhady výsledků.
Že by mělo hlasování dramatické dopady na vládu, odborníci většinou nečekají. "Nemyslím, že výsledky vládních stran budou o tolik horší než průzkumy, a nemyslím proto, že kvůli nim vláda skončí," říká například politolog z Humboldtovy univerzity v Berlíně Aiko Wagner. Větší dopad na budoucnost již třetí velké koalice za poslední čtyři volební období by mohlo mít právě dnešní zemské hlasování v Brémách a především série podzimních voleb v zemích východního Německa, kde se čeká výrazné oslabení vládních stran.
Související
Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce
Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili
Evropské volby 2019 , volby , Německo
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 1 hodinou
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 2 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 2 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 3 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 4 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 5 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 6 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 7 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 8 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 9 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 10 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 11 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 12 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 12 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 14 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Zdroj: Libor Novák