Evropské volby začaly i v Německu. Výsledky budou dnes večer

Německo dnes rozhoduje o obsazení 96 křesel v Evropském parlamentu, který má 751 poslanců. Favoritem hlasování je konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, která ale podle všeho stejně jako koaliční sociální demokracie (SPD) znatelně oslabí. Skutečným vítězem by se tak mohli stát opoziční Zelení. Na pokračování vlády velké koalice by podle většiny odborníků hlasování ale ani tak zásadní vliv mít nemělo. Začíná už se však spekulovat o změnách uvnitř SPD.

CDU/CSU, kterou do voleb stejně jako celou Evropskou lidovou stranu (EPP) vede bavorský rodák Manfred Weber (CSU), nejaktuálnější - páteční - průzkum veřejného mínění dával šanci na zisk 27 procent hlasů. Sociálním demokratům, jejichž lídryní je ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová, přisoudil 17 procent. Pro obě uskupení, která už loni propadla v některých německých zemských volbách, by to byl zatím nejhorší výsledek v evropském hlasování.

Pro předsedkyni SPD Andreu Nahlesovou by takový propad spolu s možnou ztrátou radnice v Brémách, kde sociální demokraté vládnou nepřetržitě od konce druhé světové války, mohl podle serveru Spiegel Online znamenat velký problém a možná dokonce ztrátu postu šéfky poslanců SPD ve Spolkovém sněmu. Této funkce by se rád ujal Martin Schulz, který sociální demokraty vedl před Nahlesovou, ale odstoupil v důsledku neúspěchu v parlamentních volbách ze září 2017.

Na rozdíl od koaličních stran mají šanci na svůj dosud nejlepší výsledek Zelení s podporou asi 18 procent obyvatel. Část z 96 křesel vyčleněných pro německé europoslance podle průzkumů získají i k Evropské unii velmi kritická Alternativa pro Německo (12 procent), Levice (sedm procent) a svobodní demokraté (FDP - šest procent).

Zastoupení v Evropském parlamentu, kde dosud Německo reprezentovalo 13 politických uskupení, podle všeho budou mít znovu i menší strany, včetně recesistické Strany, konzervativních Svobodných voličů (FW) nebo Pirátů. Je to dané tím, že pro volby pro EP není v Německu stanovena minimální procentní hranice, kterou by bylo potřeba překonat.

Hlasování, které následuje po kampani, jež se výrazně soustředila také na otázku klimatických změn, se ve spolkové republice může zúčastnit 64,8 milionu Němců a občanů ostatních zemí osmadvacítky. Volební účast je zatím o něco vyšší než před pěti lety. Do 14:00 SELČ svůj hlas odevzdalo 29,4 procenta oprávněných voličů. V roce 2014 ve stejnou dobu odvolilo 25,6 procenta lidí. Celkem tehdy volební účast čítala 48,1 procenta.

Volební místnosti se uzavřou v 18:00 SELČ a ihned poté budou známé odhady výsledků.

Že by mělo hlasování dramatické dopady na vládu, odborníci většinou nečekají. "Nemyslím, že výsledky vládních stran budou o tolik horší než průzkumy, a nemyslím proto, že kvůli nim vláda skončí," říká například politolog z Humboldtovy univerzity v Berlíně Aiko Wagner. Větší dopad na budoucnost již třetí velké koalice za poslední čtyři volební období by mohlo mít právě dnešní zemské hlasování v Brémách a především série podzimních voleb v zemích východního Německa, kde se čeká výrazné oslabení vládních stran.

Související

Volby, ilustrační foto

Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce

Případné vícenásobné hlasování při volbách do Evropského parlamentu se stane přestupkem, za který bude hrozit pokuta až 10.000 korun. Změnu v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady přinese novela o volbách do Evropského parlamentu, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK to sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Novela začne platit od příštího roku.
Evropská Unie

Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili

Komentář - Do roku 2019 vstupovala Evropská unie s velkým očekáváním i odhodláním, bylo totiž zřejmé že se bude jednat o rok plných výzev a důležitých událostí, které ovlivní fungování a směřování unie v nadcházejících letech. Jakým výzvám evropský blok v uplynulém roce čelil a jak se s nimi vypořádal? Tento článek se zaměří na klíčové tři klíčové okamžiky první poloviny roku 2019.

Více souvisejících

Evropské volby 2019 volby Německo

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy