Eurovolby v Německu zřejmě vyhrála silně oslabená CDU/CSU, doplatili na vládu

Dosavadním minimem CDU/CSU ve volbách do europarlamentu bylo 35,4 procenta před pěti lety, v případě SPD to bylo 20,8 procenta v roce 2009. Jejich letošní výsledky jsou tedy ještě hluboko pod těmito hodnotami. Navíc jde pro obě uskupení o nejnižší zisk v jakýchkoliv poválečných celoněmeckých volbách.

Zejména v sociální demokracii, která navíc po více než 70 letech může ztratit radnici v severoněmeckých Brémách, se proto diskutuje o tom, co dál. Objevují se dokonce hlasy, že je ohrožena samotná existence této nejstarší německé demokratické strany. Spokojenost ale rozhodně nepanuje ani v konzervativní unii, jejíž výsledek podle představitelů sesterských stran neodpovídá jejich nárokům.

Strany velké koalice podle průzkumů veřejného mínění doplatily mimo jiné na nespokojenost voličů s jejich vládou, kterou pociťuje 60 procent hlasujících. Více než 2,3 milionu voličů i díky tomu vládním stranám dokázali přetáhnout Zelení, kteří bodovali především u lidí mladších 30 let. Své dosavadní evropské maximum opoziční strana sázející na ekologické otázky a silnou podporu další integraci EU překonala o více než osm procentních bodů.

Do Evropského parlamentu směřují znovu zástupci protiimigrační a k unii velmi kritické Alternativy pro Německo (AfD), která bodovala hlavně na východě spolkové republiky a získala 10,8 procenta hlasů, a také dvojice dalších opozičních stran - Levice a svobodných demokratů (FDP). Levice si přišla na 5,4 procenta a FDP taktéž.

Část z 96 křesel vyčleněných pro německé europoslance získají i zástupci neparlamentních stran, a to díky tomu, že pro volby pro Evropského parlamentu není ve spolkové republice stanovena minimální procentní hranice, kterou by bylo potřeba překonat. S mandáty mohou počítat mimo jiné recesistická Strana, konzervativní Svobodní voliči (FW) nebo Piráti.

Křesla německých zástupců v europarlamentu by podle odhadů, které už berou v potaz i průběžné výsledky, měla být rozdělena takto: CDU/CSU - 29, Zelení - 21, SPD - 16, AfD - 11, FDP - pět a Levice - pět. O zbylých devět mandátů by se měly podělit menší strany.

V propadu stran německé koalice CDU/CSU a SPD v Evropských volbách hrála roli podle všeho i nespokojenost voličů s jejich vládou, kterou pociťuje 60 procent z nich. Ukazuje to průzkum veřejného mínění pro televizi ARD. Z dat televize ZDF zase vyplývá, Zelení v dnešních eurovolbách uspěli především díky tomu, že dominovali u mladých voličů.

Zatímco tři pětiny voličů jsou s již třetí velkou koalicí za poslední čtyři volební období nespokojeny, spokojenost s ní vyjadřuje jen 39 procent dotázaných. Při předchozích eurovolbách v roce 2014, kdy ve spolkové republice také vládly CDU/CSU a SPD, byl přitom poměr 53 ku 46 ve prospěch vlády, čemuž tehdy odpovídaly i výrazně lepší výsledky obou uskupení.