Nizozemské eurovolby vyhrála levice, v Irsku bodují vládní konzervativci

V Nizozemsku podle prvních odhadů nečekaně vyhrála volby do Evropského parlamentu levicová Strana práce s 18 procenty hlasů. Uspěla i nová populistická formace Fórum pro demokracii (FvD), která však patrně část hlasů odebrala podobně laděné Straně pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Nejsilnější irskou stranou bude vládní Fine Gael, které odhady přisuzují 29 procent. V Dánsku vyhráli podle očekávání sociální demokraté, protiimigrační Dánská lidová strana skončila třetí za liberály. Vítězství si sociální demokraté připsali podle předpokladů i ve Švédsku, zatímco ve Finsku vyhráli konzervativci.

Předvolební průzkumy v Nizozemsku favorizovaly vládní Lidovou stranu pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, která je však s 15 procenty až druhá. FVD, kterou v roce 2016 založil novinář Thierry Baudet, získala 11 procent. Strana, která se staví proti přistěhovalectví i proti nizozemskému členství v EU, tak v EP zřejmě převezme úlohu Wildersovy formace, jež obdržela pouhá čtyři procenta hlasů a dosavadní čtyři křesla z nizozemských 26 určitě neobhájí.

V Irsku by konzervativní strana premiéra Lea Varadkara by měla získat čtyři z celkových 11 křesel připadajících zemi v EP. Úspěchem skončily volby i pro Stranu zelených, která v minulém období neměla v parlamentních lavicích zastoupení a nyní díky 15 procentům hlasů získá nejméně dva mandáty. Podobnou voličskou podporu si připsaly i strany Fianna Fáil a Sinn Féin.

Irové vybírali 13 europoslanců, dva z nich se však ujmou funkce až po odchodu Británie z Evropské unie.

Dánským sociálním demokratům předvolební průzkumy slibovaly až 27 procent hlasů, podle odhadů ale získali 22,9 procenta hlasů. Těsně druhá skončila Liberální strana Venstre premiéra Larse Rasmussena s 20,5 procentem hlasů a až na třetím místě s 13,2 procentem hlasů je protiimigrační Dánská lidová strana (DF), která v roce 2014 šokujícím způsobem porazila sociální demokraty.

Ve Švédsku podle odhadů zvítězila Švédská sociálnědemokratická dělnická strana premiéra Stefana Löfvena s 25,1 procentem hlasů. Na druhém místě neskončila protiimigrační strana Švédští demokraté, jak průzkumy očekávaly, ale Umírněná koaliční strana se 17,6 procentem hlasů. Krajně pravicovým Švédským demokratů pak připadlo třetí místo s 16,9 procentem hlasů. Odhady ve Švédsku ukazují, že do europarlamentu se dostali i centristé, zelení, křesťanští demokraté, socialisté a liberálové.

Ve Finsku podle televize YLE vyhrála s 20,8 procentem hlasů konzervativní Národní koaliční strana, druzí skončili zelení s 16 procenty a třetí Sociálnědemokratická strana Finska, která získala 14,6 procenta hlasů. Stanice uvedla, že pro protiimigrační Stranu Finů je čtvrté místo s 13,8 procentem zklamáním, neboť na základě předvolebních průzkumů očekávala lepší výsledek.

Související

Volby, ilustrační foto

Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce

Případné vícenásobné hlasování při volbách do Evropského parlamentu se stane přestupkem, za který bude hrozit pokuta až 10.000 korun. Změnu v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady přinese novela o volbách do Evropského parlamentu, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK to sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Novela začne platit od příštího roku.
Evropská Unie

Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili

Komentář - Do roku 2019 vstupovala Evropská unie s velkým očekáváním i odhodláním, bylo totiž zřejmé že se bude jednat o rok plných výzev a důležitých událostí, které ovlivní fungování a směřování unie v nadcházejících letech. Jakým výzvám evropský blok v uplynulém roce čelil a jak se s nimi vypořádal? Tento článek se zaměří na klíčové tři klíčové okamžiky první poloviny roku 2019.

Více souvisejících

Evropské volby 2019 Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) Nizozemí irsko Geert Wilders (PVV - Strana pro svobodu)

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Válka v Izraeli

Válečný zločin. Izrael se podle HRW dopouští etnické čistky

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ve čtvrteční zprávě uvedla, že opakované evakuační příkazy izraelských úřadů vůči obyvatelům Pásma Gazy představují "válečný zločin nuceného vysídlení" a mohou být v některých případech považovány za "etnické čistky".  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy