Kiska rázně: Víc peněz na obranu, evropská část NATO musí být připravenější

"Jsem rád, že investujeme více do obrany a že víme, jakým hrozbám čelíme. Je důležité, abychom peníze vynakládali vhodně. Potřebujeme více spolupráce mezi NATO a Evropskou unií," uvedl Kiska.

Podle slovenského prezidenta se otázka nákladů na obranu stala ve veřejnosti nepopulární. "Naší povinností je vysvětlovat občanům, že když se chceme stát bezpečnějšími, tak Evropa si splní úlohu a bude investovat do našich sil. To znamená připravenější evropskou část NATO," dodal.

Kiska souhlasí s dřívějšími vyjádřeními prezidenta Trumpa, který evropské členy NATO vyzval ke zvyšování výdajů na obranu. "Vyslechli jsme si kritiku z druhého břehu Atlantiku, že Evropa neplní své povinnosti, jak by měla. Do velké míry je to pravda," řekl.

Podle hlavy slovenského státu se situace ohledně financování obrany evropskými státy zlepšuje, ale nadále zaostává za tím, co by bylo možné považovat za stejné sdílení břemene v rámci NATO. Řekl také, že státy aliance by také stejně jako Rusko měly být schopny nasadit své armádní jednotky v průběhu hodin či dnů.

Česká republika chce podle dřívějších informací v roce 2024 vynakládat na obranu částku odpovídající dvěma procentům výkonu ekonomiky, jak jí to vyplývá z členství v NATO.

Ke zvyšování obranných výdajů se dříve zavázalo i Slovensko. Místopředseda slovenské sněmovny Béla Bugár v projevu na zasedání Parlamentního shromáždění NATO potvrdil, že Bratislava chce zmíněné dvouprocentní úrovně dosáhnout už v roce 2022, proti původním předpokladům tedy o dva roky dříve.