Německo v nejistotě: SPD ve vládě zatím zůstává, na podzim může být všechno jinak

"Po vnitrostranickém referendu jsme se rozhodli jít do velké koalice a my smlouvy dodržujeme," zdůraznila Dreyerová. "A v této velké koaliční smlouvě je také pasáž o revizní klauzuli," poznamenala dále v narážce na ustanovení, které počítá s tím, že strany koalice v polovině funkčního období - tedy letos na podzim - přezkoumají své dosavadní vládní působení.

Řada pozorovatelů tento termín, který přijde po dvojici zemských voleb na východě Německa, v nichž SPD zřejmě znovu propadne, vidí jako možný začátek konce již třetí velké koalice za poslední čtyři volební období. SPD se o způsobu, jakým k přezkumu dosavadní činnosti vlády přistoupí, chce dohodnout 24. června.

Rücktritt von Andrea #Nahles: #SPD wird kommissarisch von Trio geführt werden // via @rponline // #Dreyer #Schwesig #SchaeferGuembel https://t.co/C4Xfh8Ra7a

Stejný den má být také jasno, jak a kdy zvolí nového předsedu. Zatím sociální demokraty povede trojice dosavadních místopředsedů - Dreyerová, ministerská předsedkyně Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová a šéf hesenské SPD Thorsten Schäfer-Gümbel. Podle Schwesigové proto, aby nynější složitou situaci zvládli. Žádný z trojice nebude kandidovat na řádného předsedu.

Výběr dlouhodobého lídra strany, která v posledních dvou celoněmeckých volbách zaznamenala dvojici svých nejhorších výsledků v dějinách spolkové republiky a nachází se v těžké krizi, i proto bude zřejmě poměrně složitý. Na post, který Nahlesová opustila po prohře v eurovolbách a tvrdé a podle mnohých často podpásové a vyloženě nepřátelské kritice od svých spolustraníků, se nikdo nehrne.

Místopředseda strany a ministr financí Olaf Scholz se už nechal slyšet, že o funkci nemá zájem. Totéž učinil dolnosaský ministerský předseda Stephan Weil a dnes i Dreyerová se Schwesigovou, jejíž jméno se skloňovalo vůbec nejčastěji.

Jako o možné kandidátce se tak nyní mluví především o dvaačtyřicetileté starostce severoněmeckého Flensburgu Simone Langeové, která loni v souboji o funkci šéfky SPD podlehla právě Nahlesové. Není také vyloučené, že stranu povede dvojice - žena a muž.

Sociální demokraté musí obsadit i post šéfa poslanecké frakce, kterého se Nahlesová kvůli propadu strany v evropských volbách, v nichž SPD získala jen 15,8 procenta hlasů, oficiálně vzdá v úterý. Dočasně ji zastoupí dosavadní místopředseda poslanců SPD Rolf Mützenich.

Pro budoucnost Německa je ale zcela nejdůležitější, aby si sociální demokraté vyjasnili svůj dlouhodobý postoj ke koaliční vládě. Nespokojenost s velkou koalicí je znát u veřejnosti i uvnitř SPD, kde po rozhodnutí Nahlesové místy přerůstá v otevřené volání po ukončení této spolupráce. Požadují ho například sociální demokraté v Sasku-Anhaltsku. Možná kandidátka na předsedkyni Langeová zase chce, aby o setrvání sociální demokracie ve vládě rozhodli straníci v referendu.

O zachování koalice zatím jednotně usilují CDU i CSU. Šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, jejíž strana se chce po propadu v eurovolbách více zaměřit na ochranu klimatu nebo digitalizaci, věří, že SPD nakonec učiní takové rozhodnutí, aby to bylo možné. Předseda CSU Markus Söder sociální demokraty zase vyzval, aby dali jasně najevo, jaký mají ke koalici postoj.

Pokud by SPD nakonec skutečně kabinet Merkelové opustila, čekaly by Německo podle všeho předčasné volby. Jedinou další realistickou vládní variantu - koalici CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených - už totiž vyloučili zástupci ekologické strany. Šéfka Zelených Annalena Baerbocková koaličním uskupením vzkázala, že její strana není žádným náhradním kolem. V případě rozpadu koalice je podle ní nutné se znovu zeptat voličů. Právě Zelení, kteří teď mají rekordní podporu veřejnosti kolem 20 procent, by z předčasného hlasování mohli těžit nejvíce.