Favoritem voleb v Dánsku je sociální demokracie, populisté padají. Proti muslimům jsou všichni

V průzkumu institutu Megafon zveřejněném 2. června vyjádřilo podporu sociálním demokratům v čele s Mette Frederiksenovou 25,2 procenta dotázaných, Liberální straně Venstre 20,9 procenta respondentů a třetí skončila Dánská lidová strana s podporou 11,2 procenta, což je o téměř deset procentních bodů méně, než DF získala ve volbách v roce 2015.

Podle průzkumu ústavu Voxmeter opoziční blok středolevých a levicových stran, kam se řadí i Socialistická lidová strana, Radikální strana Venstre a Červeno-zelené spojenectví, má šanci získat 59,2 procenta hlasů.

Se den seneste meningsmåling foretaget af Voxmeter her: https://t.co/LbN2zPM5hE #dkpol pic.twitter.com/hS4SOXkt3B

Kampani před parlamentními volbami dominovala témata migrace, sociálního zabezpečení a klimatických změn. Sociální demokraté si přízeň voličů získali sliby zvýšit veřejné výdaje a omezit přistěhovalectví s cílem ochránit sociální systém země a integrovat ty migranty, kteří do Dánska přišli v minulých letech.

V rámci opatření zaměřených na omezení přílivu uprchlíků většina velkých dánských politických stran, včetně sociálních demokratů, podpořila v roce 2016 i kontroverzní zákon o konfiskaci majetku migrantů za účelem financování jejich pobytu, který list The Washington Post přirovnal k olupování Židů nacisty za druhé světové války.

Podobně tradiční strany schválily zákaz zahalování obličeje na veřejnosti, který je spojován především s ženskými muslimskými oděvy jako burka a nikáb, či návrh zdvojnásobit tresty za činy, jako jsou krádeže či vandalismus, v oblastech s vysokou nezaměstnaností a kriminalitou obývaných převážně přistěhovalci a jejich potomky.

Dánsko v roce 2015 patřilo s 21.000 žadateli o azyl k zemím, kam přišlo nejvíc uprchlíků v přepočtu na obyvatele. V důsledku zpřísnění dánských přistěhovaleckých zákonů počet žadatelů o azyl v zemi od té doby výrazně klesl a v roce 2017 dosáhl pouhých 3500. Obě velké strany - sociální demokracie i liberálové - zdůraznily, že budou pokračovat v tvrdém postoji k imigraci, který očividně nachází odezvu u řady voličů.

"Pokud budou o problémech spojených s migrací mluvit jen ultrapravicové strany, pak budou občané hledat řešení u krajní pravice," řekl v rozhovoru s listem Financial Times Mattias Tesfaye, který je mluvčím Sociálnědemokratické strany pro migraci. "Kdybych byl příslušník liberální pravice nebo žil v nějaké anglosaské zemi, pak by otevřené hranice nepředstavovaly problém. Ve skandinávském sociálním státě ale musí být imigrace kontrolovaná," dodal.

Dánsko se svým štědrým sociálním systémem a dobře fungující ekonomikou bylo zastánci sociálního státu vždy dáváno za ukázkový příklad. Pravicové vlády ale v poslední době snižovaly výdaje na školství a zdravotnictví, což během deseti let vedlo k uzavření pětiny státních škol a čtvrtiny státních nemocnic, uvedla agentura Reuters. Výdaje na služby pro seniory starší 65 let, jako jsou například pečovatelské domy či rehabilitace po nemoci, klesly o 25 procent.

Předchozí vlády rovněž v reakci na stárnutí dánské populace prosadily nepopulární opatření v podobě postupného zvýšení důchodového věku ze stávajících 65 na celosvětově rekordních 73 let a zkrátily dobu vyplácení podpory v nezaměstnanosti ze čtyř na dva roky. Sociálnědemokratická strana slibuje, že tento trend zastaví, přičemž chce například lidem, kteří pracovali více než 40 let, umožnit dřívější odchod do důchodu.

Vize Frederiksenové, která by se ve svých 41 letech mohla stát nejmladším dánským premiérem, považuje vůdce liberálů Rasmussen za nerealistické. "Buď budou její voliči nesmírně zklamaní, nebo zanechá obrovskou díru ve státním rozpočtu," prohlásil Rasmussen o své soupeřce.