V Německu schválili přísnější pravidla pro deportace migrantů

Němečtí poslanci dnes schválili přísnější pravidla pro deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Norma, která vyvolala ostrou kritiku levicové opozice, je součástí balíčku sedmi migračních zákonů, které dnes Spolkový sněm též schválil. Vláda Angely Merkelové (CDU) chce kromě zvýšení počtu vyhoštěných migrantů rozšířit pravomoci policie a cizineckých úřadů, ale i usnadnit přístup kvalifikovaných pracovních sil ze zemí mimo EU na německý trh. Ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) dnes balík zákonů označil za průlom v migrační politice.

Koaliční vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), která se v posledních dnech potýkala s problémy kvůli odchodu Andrey Nahlesové z funkce předsedkyně SPD, chce novým balíčkem zákonů "kontrolovat a omezit" migraci. Agentura DPA uvedla, že vláda tak podle průzkumů vychází vstříc přání většiny obyvatel Německa.

První ze schválených zákonů se týká odmítnutých žadatelů o azyl. Loni podle DPA každý druhý pokus o deportaci neúspěšného žadatele selhal. Nově bude jednodušší uvalit na migranta, který nezískal azyl, deportační vazbu, aby nemohl těsně před termínem vyhoštění zmizet. Podle DPA ale není jasné, zda zákon skutečně zvýší počet deportovaných, neboť často je problémem především to, že země původu nejsou ochotny při deportaci spolupracovat.

Právě zákon o deportaci si vysloužil z celého balíčku největší kritiku levicové části opozice i humanitárních organizací. Podle nich porušuje základní lidská práva. Například krajně levicová strana Levice a Zelení vytkly SPD, že zákon podpořila kvůli mocenskému kalkulu. Poslankyně za Zelené Filiz Polatová hovořila o "černém dni pro demokracii". Pro opatření hlasovalo 372 poslanců, 159 hlasovalo proti a 111 se jich zdrželo.

Další zákon z balíčku, který dnes Spolkový sněm schválil, má na německý pracovní trh usnadnit přístup kvalifikovaným pracovníkům ze zemí mimo EU. Dosud mohli do Německa přicházet za prací v jednodušším režimu hlavně vysoce vzdělaní odborníci, kvůli nedostatku pracovních sil to nyní budou například i instalatéři či pečovatelé. Nejsnazší situaci budou mít při příchodu do Německa odborníci na IT. Zaměstnavatelé nebudou muset navíc na základě nového zákona za určitých podmínek prokazovat, že na místo, které dostane člověk ze státu mimo EU, nesehnal Němce ani jiného občana EU.

Pro zákon hlasovalo 369 poslanců, proti jich bylo 257. "Ze všech zákonů migračního balíku je zákon o odborných silách z mého pohledu tím nejnutnějším," řekl Seehofer. Podle něj se ale ještě musí zkrátit často i několikaměsíční čekací doby na udělení víza.

Nová pravidla budou nyní platit také pro odmítnuté žadatele o azyl, kteří si v Německu našli práci. Pokud se dokázali po určitou dobu sami uživit a mluví německy, budou moci zůstat. Aby tento zákon nelákal do Německa nekvalifikované migranty, je omezen jen na případy lidí, kteří se do země dostali před prvním srpnem loňského roku.

Na konci června čeká německé poslance ještě hlasování o osmém migračním zákonu. Němcům, kteří mají ještě státní občanství jiného státu a přidali se k teroristické organizaci, budou moci úřady německé občanství odebrat. Německým občanem se podle této normy nebude moci stát někdo, kdo má více manželek či manželů. Pokud se v prvních deseti letech od získání občanství zjistí, že žadatel o něj lhal, bude moci o občanství přijít.

Už ve čtvrtek se německá vláda s jednotlivými spolkovými zeměmi dohodla na rozdělení nákladů, které vznikají v souvislosti s migrací. Ústřední vláda příští rok přispěje 3,4 miliardy eur, v roce 2021 3,2 miliardy eur. Letos přitom spolková vláda zemím pošle ještě 4,7 miliardy eur.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto

Britská vláda chce vystěhovat tisíce afghánských uprchlíků z hotelů

V Británii se mají v příštích měsících vystěhovat tisícovky afghánských uprchlíků z hotelů, které jim Londýn na státní útraty nabídl jako dočasné útočiště. Konzervativní vláda premiéra Rishiho Sunaka dnes podle deníku The Times oznámila, že dotyční obdrží na konci dubna dopis s příslušnou výzvou.
Ilustrační fotografie.

Česko udělilo přes 500 tisíc víz uprchlíkům z Ukrajiny

Více než půl milionu víz dočasné ochrany udělilo Česko lidem z Ukrajiny prchajícím před válkou. V poslední době se vydávalo týdně přes 2100 víz, v únoru a na začátku března to bylo více než 2400 víz týdně. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo na twitteru ministerstvo vnitra. 

Více souvisejících

uprchlíci Německo deportace

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Petr Pavel

Pavel na návštěvě Moravskoslezského kraje napodobí Havla. Sfárá do dolu

Prezident Petr Pavel zahájil na Dole Darkov v Karviné druhý den návštěvy Moravskoslezského kraje. Sfárá do desátého patra šachty 900 metrů pod povrch. Mluvčí Diama Jana Dronská ČTK řekla, že Pavel je po více než 30 letech prvním prezidentem, který fárá do některého z dolů v Ostravsko-karvinském revíru. Naposledy fáral v lednu 1990 Václav Havel na Dole Paskov. 

před 18 minutami

před 40 minutami

před 57 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj pozval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou AP řekl, že pozval svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga na Ukrajinu. Prezident Číny, která je považovaná za spojence Ruska, minulý týden absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v minulých týdnech představil mírový plán pro Ukrajinu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

včera

dron MQ-9 Reaper

Americké drony létají po incidentu s ruskou stíhačkou dále od Krymu, mají ale méně informací

Americká průzkumná bezpilotní letadla začala po nedávném incidentu se zapojením ruské stíhačky a amerického dronu MQ-9 Reaper létat dále od ukrajinského poloostrova Krym, který v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko. Rozhodnutí létat jižněji nad Černým mořem přitom omezuje schopnost Američanů shromažďovat zpravodajské informace o ruské invazi na Ukrajinu, napsala dnes stanice CNN s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj z americké armády.

včera

Íránský dron Šáhid-136

Součástky dronů, kterými Rusko útočí na Ukrajinu, lze sehnat i na AliExpressu

Řada vnitřních součástek íránských dronů Šáhed je natolik jednoduchá, že je lze běžně zakoupit i v internetových obchodech, uvedl v reportáži Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nejmenovaný představitel ukrajinské rozvědky. Právě těmito drony ve vlnách útočí Rusko na ukrajinská města, naposledy během noci na dnešek.

včera

včera

Donald Trump a Mike Pence

Soud přikázal Penceovi vypovídat v kauze Trumpovy snahy zvrátit volby

Federální soudce nařídil bývalému viceprezidentovi Spojených států Mikeu Penceovi předstoupit před velkou porotu v rámci vyšetřování snahy někdejšího prezidenta Donalda Trumpa zablokovat výsledky prezidentské volby roku 2020. S odvoláním na své zdroje to uvádí televize CNN a další americká média. Pence se obsílce od zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe bránil s tím, že vzhledem k jeho dřívější dvojí funkci viceprezidenta a předsedy Senátu ho vláda nemůže nutit svědčit.

včera

Sisyfův balvan valili střídající se dobrovolníci v čele protestního pochodu Prahou směrem na Hrad.

"Vysoká škola, nízká mzda? Nejsme socky! Protestující studenti a učitelé se vydali na Hrad

Vysokoškolští pedagogové i studenti dnes v celém Česku protestovali proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) médiím řekl, že rozčarování pedagogů chápe, ale zatím čeká na informace o systémových krocích škol, které má dostat do 21. dubna. Zástupci škol, zapojených do dnešní protestní akce Hodina pravdy, označili podfinancování veřejných vysokých škol a nízké platy vyučujících za ostudu, hanebnost a katastrofu. V Praze se akademici z několika fakult Univerzity Karlovy vydali na pochod před úřad vlády, kde přečetli otevřený dopis pro premiéra Petra Fialu (ODS), a poté pokračovali k Pražskému hradu.

Aktualizováno včera

Olympijské hry, ilustrační foto

Spor o ruské a běloruské sportovce: MOV nedodržuje doporučení OSN, z Česka zaznívá kritika

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálních ruských a běloruských sportovců do soutěží. Na tiskové konferenci po dnešním jednání výkonné rady MOV to uvedl prezident MOV Thomas Bach. Ve všech sportech by měly být respektovány jasně dané podmínky pro neutralitu. MOV zatím nerozhodl, zda povolí účast sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách 2024 v Paříži a zimních olympijských hrách 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo.

Aktualizováno včera

Francie pokračuje ve stávkách proti penzijní reformě, v ulicích je 13 tisíc policistů

V Paříži a dalších francouzských městech dnes znovu vypukly střety mezi demonstranty a policií při už desátém kole protestů proti nepopulární penzijní reformě, která mimo jiné zvyšuje věkovou hranici pro nárok na plný důchod. V ulicích je podle ministerstva vnitra 13.000 policistů, z toho 5500 v Paříži, kde krátce po začátku odpolední manifestace skončilo ve vazbě 22 lidí. Ráno byla ve Francii narušená železniční doprava, protestující také zablokovali silnice v okolí měst Rennes a Nantes, uvedla agentura AFP.

Zdroj: ČTK

Další zprávy