V Německu schválili přísnější pravidla pro deportace migrantů

Němečtí poslanci dnes schválili přísnější pravidla pro deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Norma, která vyvolala ostrou kritiku levicové opozice, je součástí balíčku sedmi migračních zákonů, které dnes Spolkový sněm též schválil. Vláda Angely Merkelové (CDU) chce kromě zvýšení počtu vyhoštěných migrantů rozšířit pravomoci policie a cizineckých úřadů, ale i usnadnit přístup kvalifikovaných pracovních sil ze zemí mimo EU na německý trh. Ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) dnes balík zákonů označil za průlom v migrační politice.

Koaliční vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), která se v posledních dnech potýkala s problémy kvůli odchodu Andrey Nahlesové z funkce předsedkyně SPD, chce novým balíčkem zákonů "kontrolovat a omezit" migraci. Agentura DPA uvedla, že vláda tak podle průzkumů vychází vstříc přání většiny obyvatel Německa.

První ze schválených zákonů se týká odmítnutých žadatelů o azyl. Loni podle DPA každý druhý pokus o deportaci neúspěšného žadatele selhal. Nově bude jednodušší uvalit na migranta, který nezískal azyl, deportační vazbu, aby nemohl těsně před termínem vyhoštění zmizet. Podle DPA ale není jasné, zda zákon skutečně zvýší počet deportovaných, neboť často je problémem především to, že země původu nejsou ochotny při deportaci spolupracovat.

Právě zákon o deportaci si vysloužil z celého balíčku největší kritiku levicové části opozice i humanitárních organizací. Podle nich porušuje základní lidská práva. Například krajně levicová strana Levice a Zelení vytkly SPD, že zákon podpořila kvůli mocenskému kalkulu. Poslankyně za Zelené Filiz Polatová hovořila o "černém dni pro demokracii". Pro opatření hlasovalo 372 poslanců, 159 hlasovalo proti a 111 se jich zdrželo.

Další zákon z balíčku, který dnes Spolkový sněm schválil, má na německý pracovní trh usnadnit přístup kvalifikovaným pracovníkům ze zemí mimo EU. Dosud mohli do Německa přicházet za prací v jednodušším režimu hlavně vysoce vzdělaní odborníci, kvůli nedostatku pracovních sil to nyní budou například i instalatéři či pečovatelé. Nejsnazší situaci budou mít při příchodu do Německa odborníci na IT. Zaměstnavatelé nebudou muset navíc na základě nového zákona za určitých podmínek prokazovat, že na místo, které dostane člověk ze státu mimo EU, nesehnal Němce ani jiného občana EU.

Pro zákon hlasovalo 369 poslanců, proti jich bylo 257. "Ze všech zákonů migračního balíku je zákon o odborných silách z mého pohledu tím nejnutnějším," řekl Seehofer. Podle něj se ale ještě musí zkrátit často i několikaměsíční čekací doby na udělení víza.

Nová pravidla budou nyní platit také pro odmítnuté žadatele o azyl, kteří si v Německu našli práci. Pokud se dokázali po určitou dobu sami uživit a mluví německy, budou moci zůstat. Aby tento zákon nelákal do Německa nekvalifikované migranty, je omezen jen na případy lidí, kteří se do země dostali před prvním srpnem loňského roku.

Na konci června čeká německé poslance ještě hlasování o osmém migračním zákonu. Němcům, kteří mají ještě státní občanství jiného státu a přidali se k teroristické organizaci, budou moci úřady německé občanství odebrat. Německým občanem se podle této normy nebude moci stát někdo, kdo má více manželek či manželů. Pokud se v prvních deseti letech od získání občanství zjistí, že žadatel o něj lhal, bude moci o občanství přijít.

Už ve čtvrtek se německá vláda s jednotlivými spolkovými zeměmi dohodla na rozdělení nákladů, které vznikají v souvislosti s migrací. Ústřední vláda příští rok přispěje 3,4 miliardy eur, v roce 2021 3,2 miliardy eur. Letos přitom spolková vláda zemím pošle ještě 4,7 miliardy eur.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci Německo deportace

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 42 minutami

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy