Německá AfD letos opět nemá na sudetském sjezdu stánek

AfD na sjezdu, který se koná v řezenské sportovní hale Donau-Arena, chtěla mít zastoupení. "O povolení požádali, ale nebylo jim uděleno," řekl předák sudetských Němců Bernd Posselt. Dodal, že prostory má SL pronajaté, proto rozhoduje o tom, komu umožní informační stánek zřídit.

Ještě před začátkem sjezdu Posselt vyjádřil obavy z opětovného růstu nacionalismu a nového rozdělování Evropy, ke kterému dochází 30 let po pádu železné opony. Zdůraznil, že sudetští Němci si nepřejí Evropu rozdělenou na názorové a mocenské bloky, žádají naopak společné budování demokratického kontinentu. Dnes tyto obavy opět zmínil.

"Nacionalismus zničil naši vlast," zdůraznil Posselt. S připomenutím projevu bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla v Evropském parlamentu o tom, že Evropa je vlast vlastí, uvedl, že Evropa musí jednat společně a ne se stát vlastmi nacionalistů.

V loňském roce Posselt k AfD uvedl, že jako problematické u ní vidí její radikální a protiimigrační postoje a také fakt, že má blízký vztah s někdejším českým prezidentem Václavem Klausem. K němu tehdy poznamenal, že chtěl zakotvit do evropského právního řádu dekrety čs. prezidenta Edvarda Beneše. Vůči těmto právním normám, na jejichž základě Němci byli po druhé světové válce zbaveni v Československu občanských práv a majetku, se vysídlenci dlouhodobě vymezují.

Pokud jde o Klause, Posselt tak narážel na situaci před podpisem lisabonské smlouvy o reformě institucí EU, jejíž ratifikaci Klaus v době, kdy byl prezidentem, podmínil výjimkou z Listiny základních práv EU. Klaus vznesl požadavek na výjimku v říjnu 2009 proto, že se obával možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců. Výjimku nakonec Česko získalo, ale vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se v roce 2014 usnesla, že ji uplatňovat nebude.