Kypr a Řecko žádají Brusel o pomoc. EU by měla zaujmout tvrdší postoj k Turecku

Nikósie tvrdí, že Turecko nerespektuje výlučnou ekonomickou zónu Kyperské republiky. Podle Ankary mají na nerostné bohatství nárok Turecko i Turci ze severní části ostrova.

"Jsem přesvědčen, že Evropská unie se bude (k věci) příště stavět důrazněji, a právě toho jsme chtěli dosáhnout," řekl Anastasiadis novinářům v Nikósii.

Turecká loď Fatih s vrtnou soupravou kotví od počátku května na západ od Kypru a už začala s průzkumnými vrty. Ankara oblast označuje za turecký pevninský práh.

"Nyní jsme v hloubce zhruba 3000 metrů. Chceme se dostat do 5000 až 5500 metrů pod hladinou moře," řekl agentuře Anadolu turecký ministr energetiky Fatih Dönmez. "Pro tento úkol jsme si vymezili 100 až 120 dní. Cíle bychom měli dosáhnout na konci července," dodal.

Tento týden má další podobná turecká loď jménem Yavuz vyplout k místu západně od ostrova, do oblasti, kterou si nárokují turečtí Kypřané.

O zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií jednají ministři zahraničí unijních zemí v Lucemburku. "Nechte nás to vyřešit s ohledem na vývoj. Cílů se nedosahuje prohlášeními, které zavání tureckou rétorikou," odpověděl Anastasiadis na otázku, zda bude Kypr závěry schůzky blokovat.

Ankara tradičně hájí zájmy Severokyperské turecké republiky, která vznikla na severu ostrova v roce 1974, kdy tam Turecko vyslalo vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. V jižní části ostrova se nachází mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko.

Turecko je už několik let ve sporu s Aténami a řeckou částí Kypru kvůli těžbě v moři u jižního pobřeží Kypru, kde už provádí průzkumné vrtymimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern Exxon Mobil. Ankara tvrdí, že z těžby plynu v této oblasti by měli profitovat rovněž obyvatelé Severního Kypru.