Do Itálie se začíná vracet více migrantů než do ní přichází. Může za to EU

Podle dat z italského ministerstva vnitra během ledna 2013 a listopadu 2018 bylo do Itálie vráceno 24 000 lidí z jiných koutů Evropy. Podle údajů z databáze spravované Evropskou radou pro uprchlíky a exulanty (ERCE) bylo v roce 2018 vráceno přibližně 6 500 osob, v roce 2014 to bylo necelých 2 500 osob. 

Počet navracejících se migrantů by mohl být ještě větší. Podle italského nejstaršího politického think-tanku ISPI od roku 2013 existuje 188 000 žádostí o přesun migrantů do Itálie z evropských zemí. Jedná se především o Německo (35% žádostí z celkového počtu), Švýcarsko (21%), Francii (19%) a Rakousko (8%).

Itálii se přitom daří snižovat počet migrantů, kteří se přes Středozemní moře dostávají do země. Podíl na tom má přísná protimigrační politika současného ministra vnitra, Matteo Salviniho. Podle odborníků nicméně Salvini sklízí plody dohody, kterou jeho předchůdce v úřadu uzavřel s Libyí a která zajišťuje, že libyjská pohraniční stráž kontroluje a zabraňuje plavbám migrantů.  

Zatímco v roce se do Itálie dostalo 199 369 migrantů, v roce 2018 to už bylo jen 23 370 osob.Počet lidí, kteří se vrátili do Itálie, by tak mohl brzy překročit počet lidí přicházejících přes Středozemní moře z Libye, podotýká The Guardian. 

Podle humanitárních organizací Francie či Německo vrací žadatele o azyl do Itálie nelegálně, přičemž postupují i násilnými způsoby. V únoru německá vláda zveřejnila údaje, které ukazují téměř desetinásobný nárůst od roku 2015 v opatřeních, jejichž cílem je násilné omezení návratu žadatelů o azyl. V roce 2018 se policie uchýlila  k „pomůckám fyzického násilí“, jako jsou pouta, v 1 231 případech, zatímco v roce 2015 to bylo jen v 255 případech. Tyto násilná opatření měla údajně zahrnovat i sedativa.

Podle dublinských dohod, které stanovují principy udělování azylu a přidělování mezinárodní ochrany v EU, může členský stát EU poslat migranty zpět do země, kde poprvé vstoupili od bloku. Itálie si dlouhodobě stěžuje, že to pro ni vytváří velké břemeno, kdy musí díky své poloze přijímat více migrantů než jiné země.

Salvini požaduje po EU, aby přijala opatření, které by zajistili rovnoměrnější rozdělení migrantů. Takovým opatřením by mohl být tzv. Dublin IV, proti kterému však ostře vystupují země Visegrádu včetně ČR, které se obávají, že se jedná o jinou podobu jimi odmítaných migračních kvót.

The Guardian upozorňuje, že Salvini sice požaduje změnu, sám se však o ní příliš nezasazuje. Během posledních dvou let se nezúčastnil žádného z 22 jednání o této otázce.