Ursula von der Leyen v čele EU? Německá opozice už vytáhla skandál, protestuje i vládní SPD

S nominací německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové (CDU) do čela Evropské komise nesouhlasí koaliční sociální demokraté (SPD) a radost z ní nemá ani sesterská strana CDU - bavorská CSU. Velmi kriticky dnešní návrh prezidentů a premiérů zemí Evropské unie vidí opoziční Alternativa pro Německo (AfD) a Levice, které připomínají aféry na německém ministerstvu obrany.

Vedení SPD v tiskové zprávě uvedlo, že nominaci odmítá jako nepřesvědčivou; nepovede podle něj k větší demokratizaci unie. Sociálním demokratům vadí především to, že von der Leyenová vůbec nekandidovala ve volbách do Evropského parlamentu, natož aby stála v čele některé z kandidátek. Právě někdo z takzvaných spitzenkandidátů by přitom podle SPD měl stanout v čele Komise.

Velkou radost z nominace ženy, která ministerstvo obrany vede od roku 2013, nemá ani koaliční CSU. "Manfred Weber by byl legitimním šéfem Komise, byla by to také nejdemokratičtější cesta. Je hořké, že demokracie prohrála a zákulisí vyhrálo," uvedl předseda strany a bavorský premiér Markus Söder na adresu Webera (CSU), který do eurovoleb vedl lidovce. Političku sesterské CDU ale přesto CSU podpoří. Pro Německo je podle Södera dobré, že tento post obsadí Němka. "Ale jásat dnes nemůžeme. Je to bod pro Německo, ale porážka pro Evropu," poznamenal.

Tvrdá kritika se ozývá z řad opozice

"Slzy radosti po Evropě u všech poradních firem: nové lukrativní trhy se najednou otevírají i mimo bundeswehr," napsala na twitteru Alternativa pro Německo, která tak narážela na velkorysé odměny, které německé ministerstvo obrany za úřadování von der Leyenové platilo externím poradcům.

Einer Kassiererin kann nach 30 Jahren Arbeit fristlos gekündigt werden, wenn sie einen Pfandbon unterschlagen hat. Aber in der Politik befördern Totalversagen im Ministeramt und schwere Korruptionsvorwürfe offenbar die Karriere. https://t.co/VlOp52B6pB pic.twitter.com/QFw7xMlGXW

— Björn Höcke (@BjoernHoecke) 2. července 2019

Případ, kterým se zabývá vyšetřovací výbor německého parlamentu, připomněl i šéf Levice Bernd Riexinger, když na twitteru napsal, že se přinejmenším firma McKinsey i celá branže poradců mohou radovat.

Der Vorschlag #vonderLeyen als EU-Kommissionspräsidentin rundet die Farce um die #EU-SpitzenkandidatInnen ab. Der Vorschlag von Bundeskanzlerin #Merkel trifft nicht gerade einen Nerv, um es vorsichtig zu sagen. Zumindest #McKinsey und die Beraterbranche dürften sich aber freuen!

— Bernd Riexinger (@b_riexinger) 2. července 2019

Předseda AfD Jörg Meuthen‏ zase poukázal na kauzu lodi Gorch Fock, jejíž oprava se už mnohonásobně prodražila a která podle kritiků symbolizuje celkově neuspokojivých stav německé armády pod vedením šedesátileté političky.

Související

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Pád Evropské komise se nekoná. Ursula von der Leyenová přežila hlasování o nedůvěře s výraznou podporou

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přežila dvě po sobě jdoucí hlasování o nedůvěře. Centristické strany ji jednotně podpořily, čímž její Komise ustála útoky ze strany krajní pravice i krajní levice. Návrhy na vyslovení nedůvěry, které podaly frakce Patrioti pro Evropu a The Left, byly projednávány v pondělí večer a hlasovalo se o nich ve čtvrtek v poledne.
Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Klíčový den pro von der Leyenovou je tady. Proč jí jdou kritici po krku?

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí v tomto týdnu druhému kolu hlasování o nedůvěře za poslední tři měsíce. Její politická situace je komplikovaná, neboť se musí vypořádat s kritikou z mnoha stran. Potíže jí dělají různorodé skupiny lidí s odlišnými názory, přičemž někteří se ji dokonce snaží politicky zničit.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová Alternativa pro Německo (AfD) Markus Söder Levice (strana Německo) Manfred Weber (šéf EPP) Německo Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)

Aktuálně se děje

včera

Jejich Veličenstva jsou vyfocena v Trůnním sále v Buckinghamském paláci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

včera

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

včera

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

včera

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

včera

včera

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

včera

13. listopadu 2025 21:59

13. listopadu 2025 21:09

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

13. listopadu 2025 20:48

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

13. listopadu 2025 19:30

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy