Polovina západních Němců považuje islám za hrozbu, zjistila studie

Ve svém každoročním „Náboženském monitoru“ nadace zkoumá stupeň náboženské tolerance v zemi a postoj náboženských a nenáboženských skupin k demokracii. Podle výzkumu všechny tři v průzkumu definované skupiny považují demokracii za správné politické zřízení. Přízeň demokracii vyjadřovalo 93% křesťanů, 91% muslimů a 83% ateistů. Celkově se pro ní vyjádřilo 89% oslovených Němců.

87% oslovených Němců tvrdí, že je otevřeno ostatním náboženstvím a přibližně 70% si myslí, že jsou nábožensky tolerantní. Přesto sotva každý druhý Němec má za to, že náboženská tolerance obohacuje společnost.

Tento rozdíl lze vysvětlit převážně negativním vztahem Němců k islámu. Celkově 52% Němců jej vnímá spíše jako hrozbu než jako obohacení společnosti (38%). Ostatní náboženství, ať se jedná o křesťanství, buddhismus či hinduismus jsou naopak většinově vnímána jako obohacení společnosti.

Ačkoliv se ve východním Německu nachází méně muslimů, východní Němci vykazovali vůči nim větší podezřívavost. 57% respondentů z východního Německa si myslí, že je islám hrozba, zatímco v západním Německu si to myslí 50% respondentů.

Výraznější rozdíl je v náhledu obyvatel dvou částí Německa na to, zda islám představuje obohacení pro zemi. Zatímco v západním Německu si to myslí 38% respondentů, ve východním jen 29%.

Podle expertky Bertelsmannovi nadace na náboženství, Yasemin El-Menouarové, jsou Němci vůči islámu méně tolerantní, protože jej v zásadě vůbec nepovažují za náboženství, ale za politickou ideologii, na kterou zásady náboženské tolerance neplatí.

El-Menouarová nicméně zdůrazňuje, že rozšířený islámský skepticismus není nevyhnutelně totožný s islamofobií. Ti, kdo jsou skeptičtí k islámu, nebývají zároveň skeptičtí k demokracii a nechtějí muslimy ze země vyhnat či zabránit jejich přistěhovalectví.

Naopak ti, kteří vykazují silně protimuslimské názory, mají i méně příznivý pohled na demokracii. 68% Němců s protimuslimskými názory si myslí, že demokracie je dobrá forma vlády, což je o 20% než je to celkově v německé populaci.

Podíl lidí s protimuslimskými názory se nicméně dle studie snížil. Zatímco v roce 2017 tyto názory zastávalo 20% respondentů, v roce 2019 je to už 13% respondentů.

Podle studie též údaje ukazují, že kontakt s muslimy vede k menšímu vnímání islámu jako hrozby. 46% těch, kteří jsou v kontaktu s jinými náboženstvími, jej dokonce vnímají jako obohacení pro německou společnost. Naopak 64% těch, kteří jsou v minimálním kontaktu s jinými náboženstvími, jej jednoznačně identifikují jako hrozbu.

Aiman Mazyek z Ústřední rady muslimů v Německu řekl stanici Deutsche Welle, že za velký problém považuje „propagandu pravicových extremistů a populistů,“ která vykresluje islám jako nikoliv náboženství, ale politickou ideologii. Nicméně, Mazyek přiznává, že vzhledem k rozšířenosti této propagandy v politice a médiích očekával „horší výsledek“. Podle něho je pozitivní, že „50% (Němců) nevidí islám negativně.“

V Německu žije asi 5 milionů muslimů, z toho 1,5 milionu v západoněmeckém Severním Porýní-Vestfálsko. Negativní postoje Němců vůči muslimům se zvýšily poté, co německá kancléřka Angela Merkelová v roce 2015 otevřela hranice pro uprchlíky převážně z Blízkého východu, ale i Severní Afriky, kteří jsou často muslimského vyznání.