Vyhrotí se kyperská krize? Turci vyzvali Řecko ke spolupráci, EU přitom zvažuje sankce

Turecko bude pokračovat v průzkumných vrtech kvůli možné těžbě ropy a plynu v moři u Kypru i přes odpor Atén a Evropské unie, prohlásil to v neděli turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Dnes mají přitom ministři EU jednat o případných sankcích vůči Ankaře kvůli vrtům, které považuje EU za protiprávní. Çavuşoglu nicméně v neděli také vyzval vládu řecké části Kypru, aby přistoupila na plán spolupráce, který jí navrhlo vedení turecké části tohoto ostrova.

Turecko bude pokračovat v průzkumné činnosti v oblastech, kde má licenci od úřadů Severokyperské turecké republiky, řekl v neděli kyperským novinám turecký ministr zahraničí. Vyzval zároveň vedení řecké části Kypru, aby přijalo plán prezidenta Severního Kypru Mustafy Akinciho na spolupráci při hledání a využití nerostného bohatství ve vodách u tohoto ostrova.

Plán předpokládá vytvoření společného výboru složeného ze zástupců řecké a turecké části Kypru, který by fungoval pod dohledem OSN a na jehož práci by mohla EU dohlížet jako pozorovatel. Akinci už dříve vyzval k podobné spolupráci při průzkumných vrtech a jeho předchůdce v úřadu prezidenta Derviş Eroglu podobný návrh předložil již v roce 2011.

Kyperský prezident Nikos Anastasiadis v neděli Akinciho návrh na vytvoření společného výboru převzal a svolal kvůli němu na úterý schůzku politických lídrů řecké části Kypru.

V minulosti řeckokyperská vláda uváděla, že podobné diskuse o energetické spolupráci by měly být součástí rozhovorů o sjednocení Kypru. Ty se vlečou bez výsledku už řadu let. Po uzavření mírové dohody by mohly obě strany nerostná bohatství sdílet, napsala o víkendu agentura Reuters.

Ankara tvrdí, že je jako "garantská země" povinna hájit zájmy lidu Severokyperské turecké republiky. Ta vznikla na severu ostrova v roce 1983 poté, co tam v roce 1974 Turecko vyslalo vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. V jižní části ostrova funguje mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko.

Turecko je ve sporu s Aténami a řeckou částí Kypru kvůli těžbě několik let. Ankara tvrdí, že z těžby v okolí Kypru by měli profitovat i obyvatelé Severního Kypru. U jižního pobřeží Kypru provádí již déle průzkumné vrty s licencí od řeckokyperské vlády mimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern Exxon Mobil.

Nejnovější napětí vyvolala Ankara, když letos v květnu poslala do vod západně od Kypru loď Fatih s vrtnou plošinou, která tam už zahájila průzkumnou činnost. Minulý týden zakotvila východně od Kypru druhá turecká vrtná loď Yavuz, která se tam rovněž chystá provádět průzkumné vrty.

Související

Více souvisejících

Kypr Turecko Řecko EU (Evropská unie) Mevlüt Çavuşoglu

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy