Ursula von der Leyenová lanaří europoslance, představila svou vizi EU

Důrazem na boj s klimatickými změnami, ale i na posílení sociálního rozměru unie či respektem k názorům europarlamentu se dnes snažila získat hlasy potřebné většiny poslanců německá kandidátka do čela Evropské komise Ursula von der Leyenová. V přibližně půlhodinovém projevu také zdůrazňovala, že Evropská unie je prostor míru, jednoty a společných hodnot, které je třeba společně bránit.

"Evropa je jako dlouholeté manželství," prohlásila von der Leyenová v závěru svého vystoupení, "láska možná není tak velká jako v první dny. Ale je hlubší. Protože víme, že se na sebe můžeme spolehnout v dobrých i špatných časech. Protože víme, že se po hádkách zase usmíříme a nikdy nezapomínáme, proč jsme své spojenectví vytvořili".

Už v prvních sto dnech svého působení v čele Evropské komise slíbila von der Leyenová nový evropský klimatický zákon, v němž by bylo zakotveno, že k roku 2050 bude Evropa uhlíkově neutrálním světadílem. Vyšší mají odpovídajícím způsobem být i závazky pro bližší časová období a změny by měl financovat nový a rozsáhlý investiční plán pro udržitelnou Evropu, na klima chce orientovat i část práce Evropské investiční banky (EIB).

"Ne všechny naše regiony startují ze stejného místa, ale cíl máme společný. Proto navrhnu fond pro spravedlivý přechod, který bude pro ty nejvíce postižené. To je evropská cesta - máme své ambice, nikdo nezůstane opuštěn a nabízíme perspektivu," podotkla von der Leyenová. Zdůraznila i potřebu společného úsilí celého světa v této oblasti, EU se podle ní obecně bude vždy zasazovat o multilaterální a společná řešení.

Evropa podle ní musí být spravedlivá v sociální oblasti, kde by její komise chtěla přispět k tomu, že všechny státy zavedou svou minimální mzdu. "Každý, kdo pracuje na plný úvazek, by měl mít právo na minimální mzdu, která mu zajistí slušný život. Vytvoříme k tomu potřebný rámec, samozřejmě při respektu k rozdílným pracovním trhům," uvedla a vyslovila se také pro větší podporu mladých.

Honestly: hardly anyone voted in EP elections for any party because of any #spitzenkandidat. It was all fake - just institutional fight of @Europarl_EN with @EUCouncil in order to take over @EU_Commission chief nomination. To go away from this system is no betrayal of democracy.

— Jan Zahradil (@ZahradilJan) July 15, 2019

Svou komisi chce mít z poloviny obsazenou ženami a nebude prý váhat požádat státy o nová jména, pokud nebude žen nominováno dost. Evropská unie by podle ní měla účinněji potírat sexuální násilí a násilí na ženách.

Spravedlnost ale podle ní znamená i odpovídající zdanění například velkých internetových firem, které v EU výrazně vydělávají s využitím její infrastruktury i kvalifikovaných pracovníků.

Mezi dalšími tématy, která von der Leyenová zmínila, nechyběla ani migrace. Podle ní je třeba Evropskou pobřežní a pohraniční stráž výrazně navýšit na 10.000 lidí ne až k roku 2027, ale daleko dříve, nejpozději do roku 2024. V otázkách zahraniční politiky by podle dosavadní německé ministryně obrany měly členské země EU přejít k hlasování kvalifikovanou většinou, aby byla EU akceschopnější. Základním kamenem evropské obrany podle političky zůstává Severoatlantická aliance. "Transatlantickými zůstaneme. A musíme se stát více evropskými," uvedla.

Von der Leyenová také oznámila, že předloží nový návrh na reformu unijních pravidel, která se týkají migrace i azylové politiky, ačkoliv si je prý dobře vědoma, jak dalece podobné debaty členské země rozdělují. Je podle ní třeba zachraňovat lidi na moři a zlepšovat situaci uprchlíků, třeba ve spolupráci s OSN, ale také rozbíjet sítě převáděčů a bojovat s organizovaným zločinem. "Potřebujeme empatii i rozhodnou akci," řekla.

"Je třeba se podívat na to, jak můžeme překonat naše rozdílné pohledy," poznamenala s tím, že cílem je zachovat volný pohyb uvnitř unie.

Kandidátka se také opět vyslovila pro mechanismus, který by na celoevropské úrovni posuzoval stav právního státu ve všech zemích unie. "Tady nejsou možné kompromisy," prohlásila.

Von der Leyenová také zopakovala, že je připravena podpořit další odklad britského odchodu z EU, pokud k němu bude mít Londýn "dobré důvody".

Sliby, které dnes pronesla, do značné míry opakují její písemná prohlášení z uplynulých dnů. Do čela komise ji počátkem měsíce vybral summit EU. Zda ji dnes nadpoloviční většina europoslanců do funkce podpoří, se ukáže večer po tajné volbě, která začíná v 18:00.

Související

Ilustrační foto

Do 13 let vůbec, pak jen pod dohledem rodičů. EU oznámila zákaz sociálních sítí

Evropská unie chystá plošný zákaz používání sociálních sítí pro děti mladší třinácti let a zavádění výrazných omezení pro starší mladistvé napříč celým blokem. Tento záměr ve svém středečním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku oficiálně oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Krok přichází v době, kdy jednotlivé členské státy samy přijímají vlastní opatření v reakci na celosvětový tlak na omezení přístupu dětí k digitálním technologiím. Jako vůbec první země na světě zakázala sociální sítě mladším šestnácti let Austrálie v prosinci roku 2025.
Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem Evropské unie. Cílem tohoto dosud nevídaného kroku je posílit ekonomickou odolnost obou partnerů v reakci na rostoucí obchodní napětí se Spojenými státy. Šéfka komise přednesla svou nabídku během vystoupení v Evropském parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle jejích slov je v měnícím se světě nutné urychleně přehodnotit stávající partnerství a budovat globální koalice na podporu demokracie.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová ,  evropský parlament ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

před 9 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

před 9 hodinami

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

před 10 hodinami

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

před 11 hodinami

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

před 11 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

před 12 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

před 14 hodinami

včera

Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení

Kriminalisté z oddělení vražd se zabývají konfliktem z prvního říjnového dne, který skončil zraněním dvou osob, kdy jedna z obětí je mladší patnácti let. Policie ve snaze objasnit případ hledá další možné svědky incidentu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy