Ursula von der Leyenová lanaří europoslance, představila svou vizi EU

Důrazem na boj s klimatickými změnami, ale i na posílení sociálního rozměru unie či respektem k názorům europarlamentu se dnes snažila získat hlasy potřebné většiny poslanců německá kandidátka do čela Evropské komise Ursula von der Leyenová. V přibližně půlhodinovém projevu také zdůrazňovala, že Evropská unie je prostor míru, jednoty a společných hodnot, které je třeba společně bránit.

"Evropa je jako dlouholeté manželství," prohlásila von der Leyenová v závěru svého vystoupení, "láska možná není tak velká jako v první dny. Ale je hlubší. Protože víme, že se na sebe můžeme spolehnout v dobrých i špatných časech. Protože víme, že se po hádkách zase usmíříme a nikdy nezapomínáme, proč jsme své spojenectví vytvořili".

Už v prvních sto dnech svého působení v čele Evropské komise slíbila von der Leyenová nový evropský klimatický zákon, v němž by bylo zakotveno, že k roku 2050 bude Evropa uhlíkově neutrálním světadílem. Vyšší mají odpovídajícím způsobem být i závazky pro bližší časová období a změny by měl financovat nový a rozsáhlý investiční plán pro udržitelnou Evropu, na klima chce orientovat i část práce Evropské investiční banky (EIB).

"Ne všechny naše regiony startují ze stejného místa, ale cíl máme společný. Proto navrhnu fond pro spravedlivý přechod, který bude pro ty nejvíce postižené. To je evropská cesta - máme své ambice, nikdo nezůstane opuštěn a nabízíme perspektivu," podotkla von der Leyenová. Zdůraznila i potřebu společného úsilí celého světa v této oblasti, EU se podle ní obecně bude vždy zasazovat o multilaterální a společná řešení.

Evropa podle ní musí být spravedlivá v sociální oblasti, kde by její komise chtěla přispět k tomu, že všechny státy zavedou svou minimální mzdu. "Každý, kdo pracuje na plný úvazek, by měl mít právo na minimální mzdu, která mu zajistí slušný život. Vytvoříme k tomu potřebný rámec, samozřejmě při respektu k rozdílným pracovním trhům," uvedla a vyslovila se také pro větší podporu mladých.

Honestly: hardly anyone voted in EP elections for any party because of any #spitzenkandidat. It was all fake - just institutional fight of @Europarl_EN with @EUCouncil in order to take over @EU_Commission chief nomination. To go away from this system is no betrayal of democracy.

— Jan Zahradil (@ZahradilJan) July 15, 2019

Svou komisi chce mít z poloviny obsazenou ženami a nebude prý váhat požádat státy o nová jména, pokud nebude žen nominováno dost. Evropská unie by podle ní měla účinněji potírat sexuální násilí a násilí na ženách.

Spravedlnost ale podle ní znamená i odpovídající zdanění například velkých internetových firem, které v EU výrazně vydělávají s využitím její infrastruktury i kvalifikovaných pracovníků.

Mezi dalšími tématy, která von der Leyenová zmínila, nechyběla ani migrace. Podle ní je třeba Evropskou pobřežní a pohraniční stráž výrazně navýšit na 10.000 lidí ne až k roku 2027, ale daleko dříve, nejpozději do roku 2024. V otázkách zahraniční politiky by podle dosavadní německé ministryně obrany měly členské země EU přejít k hlasování kvalifikovanou většinou, aby byla EU akceschopnější. Základním kamenem evropské obrany podle političky zůstává Severoatlantická aliance. "Transatlantickými zůstaneme. A musíme se stát více evropskými," uvedla.

Von der Leyenová také oznámila, že předloží nový návrh na reformu unijních pravidel, která se týkají migrace i azylové politiky, ačkoliv si je prý dobře vědoma, jak dalece podobné debaty členské země rozdělují. Je podle ní třeba zachraňovat lidi na moři a zlepšovat situaci uprchlíků, třeba ve spolupráci s OSN, ale také rozbíjet sítě převáděčů a bojovat s organizovaným zločinem. "Potřebujeme empatii i rozhodnou akci," řekla.

"Je třeba se podívat na to, jak můžeme překonat naše rozdílné pohledy," poznamenala s tím, že cílem je zachovat volný pohyb uvnitř unie.

Kandidátka se také opět vyslovila pro mechanismus, který by na celoevropské úrovni posuzoval stav právního státu ve všech zemích unie. "Tady nejsou možné kompromisy," prohlásila.

Von der Leyenová také zopakovala, že je připravena podpořit další odklad britského odchodu z EU, pokud k němu bude mít Londýn "dobré důvody".

Sliby, které dnes pronesla, do značné míry opakují její písemná prohlášení z uplynulých dnů. Do čela komise ji počátkem měsíce vybral summit EU. Zda ji dnes nadpoloviční většina europoslanců do funkce podpoří, se ukáže večer po tajné volbě, která začíná v 18:00.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě

Evropská unie plánuje v rámci nového balíčku sankcí zakázat vstup na své území všem ruským vojákům, kteří od začátku války sloužili v tamních ozbrojených silách. Návrh jednadvacátého souboru opatření od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová evropský parlament EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

včera

včera

včera

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

včera

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

včera

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

včera

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

včera

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

včera

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

včera

Ukrajinská armáda

Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci

Ukrajinští vojáci ze sboru Azov, kteří se na květnovém cvičení NATO Aurora 2026 ve Švédsku zhostili úlohy protivníka, odjížděli s otevřenou a tvrdou kritikou západních armád. Své dojmy z průběhu manévrů popsali pro německý deník Welt jako výrazný kulturní šok. Zaskočil je především pomalý rytmus výcviku, četné přestávky i striktní byrokratická omezení týkající se nasazení bezpilotních prostředků.

včera

včera

Apple Store

Souboj titánů: Jak se liší přístup nejdražších firem světa k AI?

Dva z nejhodnotnějších technologických gigantů světového trhu, společnosti Apple a Nvidia, zvolily v probíhajícím rozmachu umělé inteligence zcela odlišné strategie. Zatímco Nvidia pohání samotný rozvoj této technologie vývojem klíčových čipů, Apple staví svou pozici především na koncových zařízeních, jako jsou chytré telefony a počítače, skrze něž miliardy lidí k AI přistupují.

včera

Petr Macinka

Macinka odvolal šéfku Českých center Pánek Jurkovou

Ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka oznámil zásadní organizační změny v fungování Českých center, které mají podle něj lépe sloužit českým zájmům v zahraničí. Na tiskové konferenci kritizoval dosavadní hospodaření organizace a uvedl, že instituce každoročně vykazuje vysoké finanční ztráty a mění se ve státní neziskový sektor. V reakci na to odvolal dosavadní ředitelku Jitku Pánek Jurkovou.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Do španělské enklávy dorazilo za jediný den na 50 tisíc migrantů. Zdravotnictví zkolabovalo

Španělská severoafrická enkláva Ceuta se potýká s nevídaným náorem migrantů, když během pouhých čtyřiadvaceti hodin proniklo z Maroka na její území přibližně 49 tisíc lidí. Lidé překonávali hranici po pevnině i mořem, přičemž mnozí z nich obeplouvali hraniční vlnolamy. Tento masivní příchod okamžitě zahltil kapacity města a vyvolal vážnou bezpečnostní i humanitární krizi.

včera

Ilustrační foto

Masivní lesní požáry dál spalují Evropu. Podle vědců budou stále častější

Změna klimatu způsobená lidskou činností dvakrát zvýšila pravděpodobnost výskytu extrémního počasí, které způsobuje lesní požáry v jihozápadní Francii, a v případě středního Španělska učinila tyto podmínky dokonce dvacetkrát pravděpodobnějšími. K tomuto závěru dospěla ve své nejnovější studii mezinárodní skupina vědců World Weather Attribution. Pokračující požáry v obou zemích si již vyžádaly evakuaci stovek tisíc lidí a sežehly obrovské rozlohy krajiny.

včera

Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?

Teherán ukončil několik dní relativního klidu na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok, který zásadně proměnil dosavadní dynamiku bojů. Místo běžné reakce na předchozí americký úder se Írán rozhodl obnovit konflikt z vlastní iniciativy. Tímto krokem dal jasně najevo svou rostoucí ochotu využívat vojenskou sílu k utváření dalšího průběhu války podle vlastních podmínek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy