Přijdou neposlušné země EU o peníze? Finský premiér vyhrožuje

O možnosti úžeji propojit přístup k unijním fondům s kvalitou právního státu v přijímajících zemích začala Evropská komise hovořit loni v souvislosti s přípravou nového víceletého finančního rámce EU pro roky 2021 až 2027. Plán letos v lednu podpořil Evropský parlament, diskuse mezi členskými státy je složitější.

V unii totiž nyní právě v souvislosti s vládou práva čelí problémům Polsko kvůli své reformě soudního systému a také Maďarsko. Situaci v obou zemích nyní už řadu měsíců řeší ministři členských států EU, ovšem zatím bez nějakého výsledku.

Finské předsednictví podle šéfa vlády Rinneho chce pokračující dialog zhodnotit "s cílem najít strukturovanější a více na výsledek orientovaný další směr".

"Respekt k vládě práva není jen otázkou ochrany práv našich občanů. Souvisí také s dobrým fungováním a věrohodností Evropské unie," upozornil dnes v europarlamentu finský premiér Rinne.

Za klíčovou prioritu finského předsednictví označil kroky směřující k ochraně klimatu s tím, že EU by měla vést svět a zavázat se být k roku 2050 klimaticky neutrální. "Naším cílem je dosáhnout dohody na hlavních prvcích plánu do konce roku 2019," oznámil Rinne.

Finsko unii vede už potřetí, nyní ovšem v době, kdy se po květnových eurovolbách změnilo složení Evropského parlamentu a na podzim by měla začít pracovat nová Evropská komise. Její šéfka Ursula von der Leyenová, kterou europarlament do funkce těsnou většinou potvrdil v úterý, chce už v prvních stech dnech své práce předložit legislativu, která by měla zaručovat klimatickou neutralitu EU k roku 2050.