Bundeswehr bude silnější. Německo zvýší výdaje na obranu, avizuje nová ministryně

Nová německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová (CDU) chce, aby výdaje na obranu rostly ke dvěma procentům hrubého domácího produktu (HDP). Řekla to dnes v Berlíně poslancům Spolkového sněmu, před nimiž složila přísahu. Ve funkci šestapadesátiletá politička vystřídala příští šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou (CDU).

Krampová-Karrenbauerová, která je zároveň předsedkyní vládních křesťanských demokratů, zdůraznila, že spolková republika zůstává pevně ukotvená v transatlantickém spojenectví a v NATO, které je podle ní garantem německé bezpečnosti. "Jsme spolehlivý spojenec, který nese férovou část nákladů," poznamenala s tím, že trvá na růstu nákladů na obranu směrem ke dvěma procentům HDP.

Právě k tomuto cíli se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly členské země NATO. Německo je od něj ale s výdaji na úrovni 1,35 procenta HDP výrazně vzdáleno, za což ho nezřídka tvrdě kritizuje americký prezident Donald Trump.

Krampová-Karrenbauerová počítá s tím, že Německo jako mezikrok ke dvouprocentnímu cíli dosáhne v roce 2024 výdajů na obranu ve výši 1,5 procenta HDP, jak už přislíbilo Severoatlantické alianci. Současné rozpočtové plány ministra financí Olaf Scholze (SPD) na takový nárůst ale nestačí. Podle ministryně obrany je však nutný. Považuje ho za minimální krok.

Šéfka CDU dnes také uvedla, že chce rozvíjet i evropskou obranou spolupráci a finance v resortu investovat rychleji a lépe. Zdůraznila dále, že v německé armádě není žádné místo pro pravicový extremismus.

VIDEO: Unmittelbar nach ihrer Vereidigung als Bundesministerin der Verteidigung hat Annegret Kramp-Karrenbauer ihre erste Regierungserklärung abgegeben. https://t.co/DT4yWGmJQU pic.twitter.com/OxUQOviq2q

— Verteidigungsministerium (@BMVg_Bundeswehr) July 24, 2019

Krampová-Karrenbauerová má vládní zkušenosti z pouze milionového Sárska na západě Německa, kde stála i v čele regionální vlády, v celoněmeckém kabinetu ale ještě nepůsobila. Vzhledem k tomu, že v poslední době klesala její obliba u veřejnosti, může být vládní úřad příležitostí se zviditelnit. Právě to by podle řady komentátorů potřebovala, pokud chce vážně uvažovat o tom, že CDU v roce 2021 povede do voleb jako kandidátka na kancléřku.

Úřad, který po von der Leyenové přebírá, čelí řadě problémů. Patří mezi ně fakt, že velká část německé vojenské techniky není bojeschopná, nebo to, že ministerstvo platilo velkorysé odměny externím poradcům. Tím se nyní zabývá parlamentní vyšetřovací komise.

Související

Norbert Röttgen

Německá vládní CDU volí nového předsedu, kandidáti jsou tři

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové si v sobotu vybere nové vedení. O post předsedy, který otevírá cestu ke kandidatuře na kancléře, se uchází tři zájemci - ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen.

Více souvisejících

Annegret Krampová-Karrenbauerová ,  Bundeswehr ,  Německo ,  NATO

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 2 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 3 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 3 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 5 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 5 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 6 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy