Čtvrt milionu mrtvých, 300 milionů běženců. Z Británie zní závažné varování

Teploty rostou, obavy lidí také  

Toto zjištění nyní podporují statistiky, uvádí britský deník. Připomíná, že minulý týden padl teplotní rekord ve Spojeném království, stejně jako dříve v Německu, Belgii a Nizozemsku, přičemž červen letošního roku byl i nejteplejším měsícem v americké historii.

Britský meteorologický úřad oznámil, že deset nejteplejších let v britské historii bylo zaznamenáno po roce 2002, poukazuje The Guardian. Připouští, že vlny veder zpravidla přicházejí v létě, dodává však že nebývaly tak silné a časté a experti tvrdí, že loňské parné léto v Británii bylo s až třicetinásobnou pravděpodobností způsobeno globálním oteplováním.

Lidé tuto spojitost přijímají, konstatuje editorial. Odkazuje na poslední průzkumy, podle kterých si 77 % Britů myslí, že nedávné vlny veder částečně či plně způsobila klimatická krize.

"Jak teploty dosahují bezprecedentní úrovně, roste i obava veřejnosti o životní prostředí," pokračuje prestižní deník. Vysvětluje, že dopad globálního oteplování na jednotlivé země se liší, a proto hned 73 % obyvatel východní Anglie souhlasilo s tím, že je příliš horko, zatímco stejný názor zastávalo jen 47 % obyvatel chladnějšího Skotska, kde někteří dokonce teplejší počasí vítají v naději, že budou moci na zahradě pěstovat víno.

Ani ti, které vystrašilo červencové horko, si nemusejí plně uvědomovat rozsah klimatické krize, protože spojitost mezi globálním oteplováním a vlnami veder se projevuje na základě osobní zkušenosti, uvádí britský server. Podotýká, že pro mnohé je těžké spojit si různé extrémní klimatické události a přijmout varování expertů, že může ještě více pršet a být ještě větší vedro, natož polně pochopit ničivý dopad v jiných místech světa.

"I malý nárůst teploty bude pro mnoho lidí katastrofický," pokračuje editorial. Odkazuje na zprávu melbournské univerzity, podle které si klimatická krize již žádá lidské životy - 400 lidí například zemřelo na přehřátí a úžeh během požárů v australském státě Victoria před 10 lety. Zpráva také předpovídá nárůst počtu zakrslých, podvyživených dětí s nižším IQ v nadcházejících dekádách, varuje The Guardian. Dodává, že Světová zdravotnická organizace odhaduje počet obětí globálního oteplování v letech 2030 až 2050 na čtvrt milionu.

Největší oběť? Chudé země

V některých oblastech dojde k dramatičtějším teplotním výkyvům a bude zde těžší se adaptovat než jinde, i kvůli nedostatečným zdrojům, předvídá prestižní server. Deklaruje, že nejvíce budou postiženy chudé země, které lze sotva vinit za klimatickou krizi, jelikož vypouštějí málo uhlíkových emisí na hlavu.

Hurikány a požáry jsou ničivější, pokud se na ně nedokážete připravit a realizovat rychlou rekonstrukci, poukazuje renomovaný deník. Dodává, že rodiny, které utrácejí většinu svého příjmu za jídlo, budou mít problém, když bude zničena úroda.

Poslední studie podle britského serveru odhaluje, že globální oteplování zvyšuje nerovnosti ve světě a že v nejchudších zemích vyšší teploty pravděpodobně vyústí ve snížený ekonomický výkon, zatímco bohatší státy nebudou postiženy tolik, přičemž některé z dané situace mohou dokonce profitovat.

Mezi nejpostiženější státy patří Bangladéš a země subsaharské Afriky, uvádí editorial. Zmiňuje výzkumy vycházející z předchozích predikcí, že v roce 2100 bude průměrný příjem v nejchudších zemích o 75 % nižší, než by byl bez klimatické změny, zatímco některé bohaté země budou zřejmě dále bohatnout.

"Přesto žádný z těchto problémů se plně neomezí na hranice jednotlivých států," varuje The Guardian. Připomíná, že sucho a hladomor již vede rodiny z Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru k migraci do USA, jelikož se nedokážou uživit. Studie neziskové organizace Světový potravinový program zjistila, že téměř polovina středoamerických migrantů neměla dostatek potravy, konstatuje editorial.

Pokud dojde v tomto století k vzestupu průměrné teploty o 4 stupně, což je považováno za reálné, může dojít k pohybu 300 milionů uprchlíků a zatopení měst v USA a Číně, konstatuje britský server. Deklaruje, že je povinností bohatých zemí činit vše, co je v jejich silách, aby bránily růstu teplot, k němuž nejvíce přispívají, a zvážit, co mohou dělat, aby zmírnily jeho dopady nejen doma, ale také v zahraničí, protože to je v jejich vlastním zájmu.