Extrémní vedra mají jednu výhodu: Počet mrtvých v Evropě klesá

Podle výpočtu vědců, je v důsledku globální klimatické změny příchod vlny veder 5x pravděpodobnější a podstatně intenzivnější. I když je tento týden počasí chladnější, vypukl v důsledku sucha rozsáhlý požár na Sibiři a ledová pokrývka Grónska se dále rozpouští.

Vzhledem k tomu, že extrémní vedra se stanou v Evropě nejspíše rutinou, přichází i reakce, která pomáhá dopady nezvykle vysokých teplot mírnit. Zemědělci začínají vysazovat na polích stromy, které chrání plodiny před slunečním žárem a železniční dopravci ve Francii nebo v Německu natírají vlakové soupravy na bílo, aby zlepšily teplotu pro pasažéry.

Vlna veder v roce 2003 probudila celou Evropu. Tehdejší srpnové teploty se vyšplhaly ke 40 stupňům napříč celým světadílem a v portugalské  Amareleja dokonce na rekordních 47.4 stupňů.

Co je ještě závažnější, vedra způsobily 30 000 až 75 000 úmrtí, převážně mezi staršími lidmi, například jen Francouzi deklarovali, že o život kvůli vedru přišlo na 15 000 občanů Francie, převážně vyššího věku. Tragické důsledky však Evropany donutily podniknout opatření, která v současnosti lidem pomáhají vlny veder zvládat.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je ohrožení zdraví vedrem předvídatelné a lze mu snadno předejít prevencí. Zdravotnická politika se tak zaměřila na edukací lidí v tomto směru. Následně například běžně lidé ví, že mají v noci větrat a ve dne naopak nechat okna zavřená.

V závažnějších případech Červený kříž ve Francii distribuoval vodu a zdravotní asistenci potřebným. Ve Francii začali například otvírat „chladící centra“, klimatizované veřejné prostory, kde mohli lidé odpočívat a rovněž se prodlužují otevírací doby plaveckých bazénů.

Bohužel stále dochází k úmrtím v důsledku extrémního vedra, ovšem počty značně poklesly. Například ve Francii napočítali 1 500 obětí, což je desetina oproti roku 2003.