První extrémistická vláda od druhé světové? Evropa se těsně vyhnula vážnému problému

Ač po prohraných volbách v roce 2018, italská tradiční levicová strana PD naprosto odmítala spolupráci s protestním M5S, nakonec byla nucená obrátit o 180 stupňů. Nárůst preferencí krajně pravicové Lize Severu nenechává nikoho klidným a proto PD musela za každou cenu zabránit předčasným volbám. Informoval o tom britský deník Guardian.

V sázce je všechno. Pokud by vládní krize došla k předčasným volbám, nešlo by vyloučit, že by Liga Severu získala v italském parlamentu nadpoloviční většinu, čímž by vznikla první čistě extremistická vláda od konce 2. světové války. PD si toto rychle uvědomila, a proto rozhodla v zájmu širšího pro o spolupráci se svým dlouhodobým rivalem, který vznikl na základě odporu italské veřejnosti vůči vstupu do eurozóny. "Radši populisty, než fašisty," tímto heslem se PD zřejmě rozhodla řídit.

Nicola Zingaretti, nový předseda PD, připomněl, že podmínkou koalice s M5S je stabilní vláda, která vydrží až do konání řádných parlamentních voleb v roce 2023. "Potenciální nová vláda musí být tím zlomovým bodem, díky němuž předejdeme riziku předčasných voleb a s ním související hrozbě zrodu nebezpečné vlády krajní pravice," řekl Zingaretti na stranickém sjezdu PD.

Itálie opět ve vládní krizi?

Dosavadní koaliční spolupráce mezi M5S a Ligou Severu dostávala v poslední době takříkajíc na frak. Vyvrcholením této situace byla rezignace dosavadního italského premiéra Giuseppa Conteho. Poté, co italský prezident Sergio Mattarella vyzval obě vládní strany k vytvoření nového kabinetu, chopil se Zingaretti příležitosti, a oslovil M5S s nabídkou spolupráce. 

14 měsíců trvající spolupráce mezi populisty a pravicovými extremisty přišla vniveč poté, co se pro předsedu Ligy Severu Mattea Salvini stala spolupráce s M5S neperspektivní. Ačkoliv má M5S status populistické a antisystémové strany, ve srovnání s Ligou Severu je pořád slabým odvarem. Salvini zřejmě taktizoval a rozhodl se úmyslně vytvořit situaci, v níž dojde k předčasným volbám, které mu dají takřka neomezenou moc. Reagoval tak na aktuální průzkumy, podle nichž Lize rostou preference.

Mattarella proto zahájil schůzky s jednotlivými parlamentními stranami o řešení současné situace. S myšlenkou vlády M5S a PD přišel už bývalý italský premiér Matteo Renzi a i sám Mattarella jí při neúspěšných jednáních po parlamentních volbách 2018 podporoval. Díky úspěšným jednáním se poslanci a senátoři M5S a PD dohodli, že budou hlasovat proti návrhu na vyslovení vládní nedůvěry ze strany Ligy Severu.

Vznikla tak nová vláda, která bude s velkou pravděpodobností spravovat Itálii až do roku 2023, a do té doby se mohou nálady v italské společnosti radikálně změnit. Jedinou překážkou nové italské vládě je Zingarettiho přístupu. Ačkoliv zřejmě cítí, že nemá na vybranou, z rozhovorů s populisty nejeví zrovna velké nadšení. Luigi Di Maio, který má velké ambice stát se italským premiérem, zase cítí odpor vůči Renzimu.

Bývalý italský premiér Matteo Renzi se totiž stále ještě nemůže zbavit nálepky hrobníka tradiční italské levice. Jeho vláda byla v očích italských voličů snad nejméně populární. Po neúspěšném referendu o oslabení moci Senátu, který má v Itálii velké pravomoci, včetně vyslovování důvěry a nedůvěry vládě, byl Renzi nucen rezignovat. Ve funkci ho vystřídal Paolo Gentilioni. Právě on je s velkou pravděpodobností příčinou současné situace, kdy se PD musí v zájmu většího dobra spojovat se stranou, nad níž by ještě před ani ne 5 lety ohrnovala nos.

Související

Ilustrační fotografie.

Život v izolaci a špatné hygieně. Itálie žije kauzou odebrání dětí rodičům

Itálií hýbe případ britsko-australské rodiny, které soud odebral tři děti kvůli životu v izolované a hygienicky nevyhovující usedlosti v lesích Abruzza. Zásah následoval po otravě houbami a šetření sociálních služeb. Rodiče zásadně nesouhlasí a tvrdí, že jsou trestáni za volbu žít mimo systém. Kauza vyvolala politické spory i silnou veřejnou podporu rodiny, o jejímž osudu rozhodnou nadcházející posudky.
Sergej Lavrov

Italský deník odmítl publikovat rozhovor s Lavrovem. Moskva zuří

Mezi ruským ministerstvem zahraničí a italským deníkem Corriere della Sera došlo ke sporu ohledně rozhovoru s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který nebyl zveřejněn. Ruská strana to označuje za cenzuru, zatímco vedení italského deníku tvrdí, že Moskva předložila „nezměrný text plný obvinění a propagandistických tezí“ a odmítla novinářský dialog.

Více souvisejících

Itálie EU (Evropská unie) Hnutí pěti hvězd Matteo Salvini (Liga severu)

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 12 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy