Benešovy dekrety platí a nebude se na nich nic měnit

"Benešovy dekrety jsou platné a jsou neopakovatelné," řekl poslanec Miroslav Kalousek z TOP 09. Jakékoliv další diskuse o tomto tématu Kalousek nepřipouští.

Ještě ostřeji reagovala Jana Bobošíková, šéfka strany Suverenita - blok Jany Bobošíkové. Podle ní jsou dekrety prezidenta Edvarda Beneše vyústěním německého nacismu, kvůli kterému byla celá Evropa rozdělena do dvou bloků. "Zárodky Benešových dekretů byly již v Postupimské dohodě. A osobně vzkazuji panu prezidentovi, že Hitler byl Rakušák," dodala.

"Celá druhá světová válka byla těžké bezpráví. Benešovy dekrety jsou její součástí," vyjádřil se k výroku rakouského prezidenta exministr financí Vlastimil Tlustý (Libertas.cz).

"Česká republika své stanovisko k tzv. Benešovým dekretům už několikrát vyjádřila a předseda vlády Jan Fischer nevidí důvod na něm cokoli měnit," reagoval Roman Prorok, mluvčí premiéra Jana Fischera, a připomněl zdravici rakouského prezidenta, kde zaznívá i myšlenka, že "konflikty a střety nelze popírat ani přikrašlovat a úsilí o překonání protikladů z minulosti a vzájemné přiblížení by nemělo ustávat".

"Předvolební kampaň nepřivádí, jak vidno, k nesmyslnému a nebezpečnému populismu jen českého sociálního demokrata Jiřího Paroubka, ale i rakouského socialistu Heinze Fischera," reagoval předseda ODS Mirek Topolánek, který výroku velkou váhu nepřisuzuje a považuje jej za účelové vyjádření. Otázka Benešových dekretů je podle něj umělý problém, žádné skutečné nebezpečí nehrozí. "Nedivil bych se, kdyby se tohoto oblíbeného předvolebního tématu chytili znovu i někteří čeští politici," dodal šéf ODS.

"ČSSD vždy považovala a považuje tzv. Benešovy dekrety za platnou součást našeho právního řádu. Jejich zpochybňování odmítáme, jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni," prohlásil předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek. "Doufám proto, že rakouský prezident Heinz Fischer nepoužil ve vztahu k nim výrok o „těžkém bezpráví“, ani že nezpochybňoval jejich platnost. V opačném případě musím takové výroky odmítnout a označit je za politováníhodný exces, který může zbytečně poškodit česko-rakouské vztahy," dodal.

Předseda zároveň připomněl, že požadavky prezidenta Václava Klause o výjimku z Lisabonské smlouvy byly oprávněné a odmítavý postoj k nim Strany zelených, KDU-ČSL a některých politiků z TOP 09 byl chybný. "Připomínám také, že podobné retribuční zákonodárství, jako jsou tzv. Benešovy dekrety, je dodnes součástí rakouského právního řádu," dodal Paroubek.

Posuzování situace více než po půl století označil jako nehistorické Karel Šplíchal (ČSSD), člen zahraničního výboru Poslanecké sněmovny. "Je to jako kdybychom vyčítali našim lidem, že v roce 1918 nechtěli Rakousko-Uhersko, když jich desetitisíce padly za císaře pána," srovnal Šplíchal.

"Vracet tuto otázku do politického kontextu není vhodné a česko-rakouským vztahům, které by jinak mohly být velice dobré, to neprospívá," myslí si David Šeich (ODS), člen zahraničního výboru Poslanecké sněmovny s tím, že toto téma již je mimo diskusi. "Dnes již nejde o žádný akt legalizace, výsledky Benešových dekretů jsou platné a je třeba se na ně dívat optikou moderní doby. Byly utvářeny v historickém kontextu druhé světové války, která byla také bezprávím na českých občanech," vysvětlil.

Podobný názor zastává také předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. "Benešovy dekrety jsou důsledkem poválečného stavu České republiky a nemají přímou souvislost s EU a jejím právním řádem," řekl Mediafaxu.Vyjádřil se také místopředseda KSČM Jiří Dolejš: "My od začátku tvrdíme, že Benešovy dekrety jsou součástí českého právního řádu a pokud je někdo takto hodnotí, tak vybočuje z historického kontextu."

Rakouský prezident Heinz Fischer označil poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše za těžké bezpráví, které evropské státy nesmí legalizovat.