Kypr se vzteká: Místo pomoci nám dal Brusel pistoli k hlavě!

V pátek, kdy Kypřané přemítali nad vysokou cenou evropského záchranného plánu, ale Klerides působil jako muž plný lítosti.

"Dostali jsme tvrdou lekci, že to není rodina," řekl o Evropské unii. Velcí členové evropského bloku podle něj "diktují podmínky a ostatní se podřizují. Mění se to v diktaturu," dodal.

"Evropský projekt krachuje," říká pak Atanasios Orfanidis, který donedávna byl guvernérem kyperské centrální banky. Evropští lídři podle něj Kypřany "šikanují".

Šéf investiční firmy Demetra Investment Nicos Michaelas si nebere servítky: "Očekávali jsme, že nám naši evropští přátelé pomohou. Místo toho nám přiložili pistoli k hlavě".

Kyperští politici ovšem podle evropských médií v týdnu před rozhodnutím o zdanění vkladů mysleli hlavně na sebe. Údajně poslali do ciziny téměř 4,5 miliardy eur.

Kypr už je asi patnáct, možná dvacet let největším investorem v Rusku, což je především proto, že se jaksi nechal zneužít Ruskem k tomu, aby se tam recykloval domácí ruský kapitál a potom se vracel pod rouškou zahraničních investic," vysvětlil pro rozhlas.cz Zdeněk Kudrna z vídeňského institutu pro evropskou integraci.

Zmínil také přetrvávající pochybnosti o tom, zda jsou kyperská opatření vůči praní špinavých peněz a financování terorismu na evropské úrovni.

„Jako by zdroj peněz, ten kyperský model finančního ráje, byl od počátku postavený na takových prapodivných základech, které nejsou úplně legitimní, takže oni si svým způsobem zahrávali s rizikem, že to může špatně dopadnout," podotkl Kudrna.

V Nikósii, kyperském hlavní městě a posledním ohnisku dluhové krize eurozóny, na rozdíl od Athén v posledních pěti letech není vidět chudoba a zoufalství. Místo toho jde o dějiště moderní finanční paniky, kterou spustilo překvapivé rozhodnutí ministrů financí eurozóny z minulé soboty, podle nějž měla na záchranu země padnout část vkladů v kyperských bankách. Banky pak byly celý týden zavřené, a zůstanou tak nejméně do úterka.

Nervózní obyvatelé nyní stojí fronty před bankomaty a snaží se postupně vybrat si peníze na účtech - při jednom výběru činí maximální povolená částka 260 eur.

„Mám tři děti, musím platit za léky, benzín, účty za telefon, internet, elektřinu - to je největší výdaj. Nevím, co bude dál. Nejhorší je, že pořád nevíme, jak to dopadne," řekla pro reportéra Českého rozhlasu jedna z obyvatelek Kypru.

„Já naštěstí nějaké peníze doma mám, ale jsou lidé, kteří nemají. Zatím to jde, život běží dál. Nic dražšího si ale teď nemůžete koupit, ani oblečení. Na to prostě není hotovost."

V zemi je široce rozšířené podezření, že zvláště Německo vůči Kypru zaujalo tak tvrdou vyjednávací pozici ne kvůli nelibosti nad pochybnými praktikami kyperských bank, ale kvůli tomu, aby vyslalo signál dalším vzpurným členům EU, jako je Itálie a Španělsko, anebo kvůli tomu, aby se zmocnilo dosud netěžených kyperských zásob plynu.

Obyvatelé země i politici mezitím řeší otevřenou otázku, zda finanční systém země, díky němuž někdejší chudá zemědělská země po roce 1974 prosperovala, bude v úterý vůbec existovat.