Atény - Bohatí Řekové, kteří si kvůli obavám z útoku různých anarchistických či teroristických skupin pořizovali doposud od státu zdarma osobní strážce, o tuto vymoženost přijdou. Atény se pro tento krok rozhodly v rámci úsporných opatření. Jak oznámilo místní ministerstvo vnitra, Řekové, kteří mají čistý roční příjem vyšší než 100.000 eur (2,6 milionu Kč), si od nynějška budou muset za policejní ochranu - jestliže ji budou chtít - zaplatit.
Jak napsal britský list The Independent, podle plánů ministerstva bude policista fungující jako bodyguard měsíčně stát 2000 eur (52.000 Kč) a denní poplatek za použití hlídkového vozu má být 50 eur (1300 Kč). Nová pravidla musí ještě odsouhlasit ministerstvo financí.
Ze soukromých občanů si dosud bodyguardy zdarma užívali zejména prominentní podnikatelé či novináři, kterým bylo v minulosti vyhrožováno útokem. Kvůli finanční krizi, která Řecko velmi tvrdě zasáhla, musí ale i policie šetřit.
Podle Christose Fotopulose, předsedy Řecké asociace policejních důstojníků, je potřeba zároveň celý systém zreformovat. "Nikdo vám neřekne, kolik policistů se podílí na osobní ochraně, protože ten systém je zmatený... V jiných evropských zemích se například bývalý premiér či prezident pohybují zcela bez ochranky, v Řecku je ale každá sebemenší událost doprovázena rozsáhlou policejní přítomností," uvedl Fotopulos.
V období od přijetí eura v roce 2002 až do propuknutí krize Řekové na první pohled zažívali jedno z ekonomicky nejúspěšnějších období moderních dějin. V roce 2007 Řecko dosáhlo s růstem HDP 4,2% jednoho z nejrychlejších meziročních růstů v eurozóně.
Důvěra investorů v zemi platící stejnou měnu jako Německo zajišťovala dostatečný přísun relativně levného kapitálu, což spolu s přísunem peněz z fondů Evropské unie, kdy Řecko bylo čistým příjemcem z evropského rozpočtu, umožňovalo vládám financování státních výdajů, aniž by musely řešit vysoký stupeň neefektivity státní administrativy i zřejmé a bez náznaků jakéhokoliv pozitivního vývoje zaostávání produktivity řecké ekonomiky za jejími vyspělejšími obchodními partnery z EU.
Tyto problémy se ztělesňovaly ve vysokých deficitech státního rozpočtu a schodcích platební bilance. Státní dluh byl přitom v Řecku vysoký již dlouho před vstupem do eurozóny, již v roce 1993 se přehoupl přes 100% HDP, informuje server cmkos.cz.
Jestliže máme hovořit o skutečných příčinách finanční krize, jež v Řecku naplno propukla na sklonku roku 2009, nelze se nevyhnout otázce, zda na jejím počátku nestálo to, co se původně jevilo jako pro zemi blahodárné a na co již tehdy upozorňovali skeptici. Může země s nižší produktivitou práci dlouhodoběji úspěšně fungovat ve společenství států s výrazně vyšší produktivitou a mít přitom s nimi společnou měnu?
Související
Do Evropy dorazil pozůstatek hurikánu. Počasí bude místy hodně nebezpečné
Návrat z dovolené se zdramatizoval. Letounu hořel motor, lidé strávili noc na letišti
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 1 hodinou
Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 1 hodinou
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 1 hodinou
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 1 hodinou
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 3 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 3 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 4 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 5 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 6 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 8 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 9 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země.
Zdroj: Libor Novák