Nehoráznost: Bohatým Řekům platil bodyguardy stát!

Atény - Bohatí Řekové, kteří si kvůli obavám z útoku různých anarchistických či teroristických skupin pořizovali doposud od státu zdarma osobní strážce, o tuto vymoženost přijdou. Atény se pro tento krok rozhodly v rámci úsporných opatření. Jak oznámilo místní ministerstvo vnitra, Řekové, kteří mají čistý roční příjem vyšší než 100.000 eur (2,6 milionu Kč), si od nynějška budou muset za policejní ochranu - jestliže ji budou chtít - zaplatit.

Jak napsal britský list The Independent, podle plánů ministerstva bude policista fungující jako bodyguard měsíčně stát 2000 eur (52.000 Kč) a denní poplatek za použití hlídkového vozu má být 50 eur (1300 Kč). Nová pravidla musí ještě odsouhlasit ministerstvo financí.

Ze soukromých občanů si dosud bodyguardy zdarma užívali zejména prominentní podnikatelé či novináři, kterým bylo v minulosti vyhrožováno útokem. Kvůli finanční krizi, která Řecko velmi tvrdě zasáhla, musí ale i policie šetřit. 

Podle Christose Fotopulose, předsedy Řecké asociace policejních důstojníků, je potřeba zároveň celý systém zreformovat. "Nikdo vám neřekne, kolik policistů se podílí na osobní ochraně, protože ten systém je zmatený... V jiných evropských zemích se například bývalý premiér či prezident pohybují zcela bez ochranky, v Řecku je ale každá sebemenší událost doprovázena rozsáhlou policejní přítomností," uvedl Fotopulos.

V období od přijetí eura v roce 2002 až do propuknutí krize Řekové na první pohled zažívali jedno z ekonomicky nejúspěšnějších období moderních dějin. V roce 2007 Řecko dosáhlo s růstem HDP 4,2% jednoho z nejrychlejších meziročních růstů v eurozóně.

Důvěra investorů v zemi platící stejnou měnu jako Německo zajišťovala dostatečný přísun relativně levného kapitálu, což spolu s přísunem peněz z fondů Evropské unie, kdy Řecko bylo čistým příjemcem z evropského rozpočtu, umožňovalo vládám financování státních výdajů, aniž by musely řešit vysoký stupeň neefektivity státní administrativy i zřejmé a bez náznaků jakéhokoliv pozitivního vývoje zaostávání produktivity řecké ekonomiky za jejími vyspělejšími obchodními partnery z EU.

Tyto problémy se ztělesňovaly ve vysokých deficitech státního rozpočtu a schodcích platební bilance. Státní dluh byl přitom v Řecku vysoký již dlouho před vstupem do eurozóny, již v roce 1993 se přehoupl přes 100% HDP, informuje server cmkos.cz.

Jestliže máme hovořit o skutečných příčinách finanční krize, jež v Řecku naplno propukla na sklonku roku 2009, nelze se nevyhnout otázce, zda na jejím počátku nestálo to, co se původně jevilo jako pro zemi blahodárné a na co již tehdy upozorňovali skeptici. Může země s nižší produktivitou práci dlouhodoběji úspěšně fungovat ve společenství států s výrazně vyšší produktivitou a mít přitom s nimi společnou měnu?

Související

Více souvisejících

Řecko bodyguard krize

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy