Antibiotika: Kdy ano, kdy ne. Odolnost bakterií vědce děsí

"Jeden ze dvou vydaných léků není spotřebovaný. To vede k plýtvání, ke znečišťování (životního prostředí) při jejich zahazování či nebezpečné samoléčbě, když léky zůstávají doma," řekla ministryně zdravotnictví Marisol Touraineová.

Zkušební doba potrvá tři roky a po jejím vyhodnocení se rozhodne, zda se v tomto přístupu bude pokračovat. Do projektu se na základě dobrovolnosti zapojí stovky lékáren, jejichž zaměstnanci projdou zvláštním školením.

Stále více bakterií se stává vůči antibiotikům imunními. V pesimistických prognózách se objevují předpovědi, že budeme mít antibiotika na všechno možné a nepřekonatelným problémem se stane například obyčejná rýma.

Kdy ano - kdy ne

Zejména u virových infekcí dýchacích cest, při rýmě nebo nachlazení jsou antibiotika zcela neúčinná. Stejně tak se třeba dětské záněty středního ucha vyřeší ve většině případů samy a antibiotika jsou zbytečná. Jejich opakované nasazení vážně narušuje rovnováhu imunitního systému. Antibiotika kromě toho, že zničí bakterie způsobující infekci, zlikvidují přirozené obyvatele tlustého střeva. Zároveň urychlují pohyb střev a žaludku, díky kterým se posouvá strava vpřed, takže se správně nenatráví a nevstřebá se z ní dostatečné množství tekutiny.

Po podání antibiotik může dojít také k rozvoji zánětu střevní sliznice. Určité množství antibiotik se po spolknutí tablety dostane trávicím traktem až do tlustého střeva, kde ničí střevní mikroflóru. Zdejší bakterie pomáhají trávit zbytky potravin a umějí vyrobit vitamin K, který je nezbytný například pro srážení krve. Poškození střevní mikroflóry se projevuje průjmem, nadýmáním, plynatostí, občas i s níženou chutí k jídlu. Tyto stavy jsou nebezpečné hlavně pro děti a seniory.

Když už antibiotika, tak pokud možno ta penicilinová a zalévaná kefírem. Musíte-li antibiotika užívat, zmírněte jejich negativní působení kysanými mléčnými výrobky. Obsahují laktobacily, které obnovují poničenou střevní flóru zodpovědnou za stav obranyschopnosti našeho organismu.

Má-li lékař podezření na bakteriální infekci, měl by použít jednoduchý test a určit, jestli jde o virové nebo bakteriální onemocnění (vyšetření hladiny C-reaktivního proteinu, tak zvané CRP). Pokud test ukáže, že jde o bakteriální infekci, v ambulanci odeberou materiál ke zjištění původce a pošlou ho do laboratoře. V případě těžkého průběhu infekce lékař předepíše antibiotika ještě před získáním výsledků z laboratoře, kde se bakterie vykultivují a uskuteční se zkouška jejich citlivosti na jednotlivá antibiotika.

Pokud antibiotikum účinkuje, test potvrdil správné nasazení ATB. Ale pokud pacient přijde za tři dny s horečkou, může mu lékař předepsat lék na základě uskutečněné zkoušky. Antibiotika lékař předepisuje okamžitě i při jasné močové infekci nebo streptokokové angíně, informuje doktoronline.cz.

V případě lehčího průběhu onemocnění může lékař počkat na výsledek kultivačního vyšetření. Je možné, že onemocnění začne samo ustupovat a antibiotická léčba nebude vůbec potřebná. Bakteriální infekce zvládnutá bez antibiotik organismus posiluje, zlepšuje jeho odolnost vůči infekcím.