Brusel/Praha/Kyjev - Případné sankce Evropské unie vůči představitelům nynější vlády v Kyjevě musí být součástí širší evropské strategie k vývoji na Ukrajině a musí přispět k řešení situace, řekl dnes ČTK informovaný diplomat. Podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye by mezi reakcí EU na eskalaci vývoje na Ukrajině mohly být finanční sankce či vízová omezení vůči těm, kdo jsou odpovědni za násilí a použití nepřiměřené síly.
Zástupci zemí osmadvacítky nyní připravují podklady pro čtvrteční mimořádnou schůzku ministrů zahraničí EU poté, co si výbuch násilí v Kyjevě vyžádal řadu obětí.
"Nejsou to primárně sankce. Řešíme především dopad jejich případného vyhlášení. A ten dopad musí být pozitivní," podotkl zdroj ČTK, který se diskusí účastní. Mezi možnými opatřeními by podle jiného diplomata jedné z unijních zemí mohlo být například vývozní embargo na materiál, který by mohl být zneužit k zákrokům vůči demonstrantům. Podobné opatření přijala EU loni po násilnostech v Egyptě.
Ministři budou ve čtvrtek zřejmě mluvit důkladněji o tom, co může unie a její členské země v nynější vyhrocené situaci udělat. "Unie bude připravena jednat, pokud to ministři označí za nutné. Debata ale bude širší," poznamenal diplomat k otázce sankcí.
Předseda Evropské komise José Barroso dnes vyzval k přijetí opatření vůči těm, kdo jsou zodpovědní za násilí na Ukrajině. Politické vedení v Kyjevě je podle něj odpovědné za ochranu práv a svobod občanů. Násilí jako cestu k řešení politické krize EU odsuzuje, všechny strany konfliktu se mají vrátit ke smysluplnému dialogu o ústavních změnách, nové vládě a cestě ke svobodným prezidentským volbám.
Stálý předseda jednání unijních zemí Van Rompuy dnes podotkl, že na zhoršení situace bude EU reagovat cílenými opatřeními, o nichž se budou ve čtvrtek ministři bavit. Zásadní otázkou, kterou musí ministři zemí EU zvážit, však bude, zda případné umístění například prezidenta Viktora Janukovyče na sankční seznam fakticky nezabrání politickému řešení krize.
Zdroj: YouTubeUkrajina vyšetřuje pokus o převrat
Ukrajinská kontrarozvědka SBU zahájila vyšetřování nejmenovaných politiků podezřelých z ohrožení ústavního pořádku a pokusu o státní převrat. V případě odsouzení hrozí viníkům trest až deset let vězení.
Zpráva SBU neobsahuje žádná jména osob, které jsou podle tajné služby podezřelé z útoku proti státu. Podobné obvinění už SBU vznesla proti nejmenovaným osobám počátkem prosince, v souladu s nedávnou amnestií ale bylo vyšetřování zastaveno.
SBU také ohlásila, že zahájila "protiteroristickou operaci" po celé zemi vzhledem k eskalaci násilí v posledních 24 hodinách. "Extremistické a radikální skupiny podle SBU ohrožují svými akcemi životy milionů Ukrajinců, uchylují se k úmyslnému a cílenému násilí, dopouštějí se žhářství, vražd, únosů a zastrašování obyvatelstva, a to se i s použitím střelných zbraní," uvedla tajná služba a dodala, že od úterka se "v rukou zločinců" ocitlo více než 1500 střelných zbraní a 100.000 nábojů.
Ze solidarity s protivládními demonstranty na kyjevském náměstí Nezávislosti blokuje od dnešního rána zhruba 300 Ukrajinců polsko-ukrajinský hraniční přechod Korczowa-Krakivec a zapálili u něj nahromaděné pneumatiky. Informovala o tom polská pohraniční stráž.
Kvůli protestu na vnější hranici Evropské unie ukrajinští celníci přerušili odbavování aut a pohraniční úřady na obou států vyzvaly řidiče, aby pro přejezd hranice zvolili jiný přechod.
Armáda proti vlastním lidem? Malér
KSČM považuje situaci na Ukrajině, zejména v hlavním městě Kyjevě, za velmi vážnou a znepokojující. Nepřípustná eskalace násilí a ultimáta nejsou politickou platformou akceptovatelnou v Evropě 21. století.
Je nutné zamezit dalším ztrátám na životech a zdraví na obou stranách barikád, jak u ozbrojených sil, tak demonstrantů a okamžitě zasednout bez předběžných podmínek k jednacímu stolu. Vyzýváme všechny ke konstruktivnímu dialogu, který povede k ukončení násilných akcí. Předmětem dialogu by měl být návrat jak k myšlence předčasných parlamentních voleb, tak referenda o případné asociační smlouvě s EU. Při dalším pokračování pouličních bojů může být jediným poraženým lid Ukrajiny, uvedl dnes Vojtěch Filip, poslanec PS PČR a předseda ÚV KSČM.
"Případné použití vojenských jednotek proti vlastnímu obyvatelstvu může znamenat velký malér. Jde o extrémní opatření a může to opravdu znamenat až válku," řekl v ČT Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií, FSV UK.
"Bez ohledu na lidské oběti se ta situace ještě pořád dá vyřešit nenásilně, Ukrajina ale stojí na prahu občanské války – je tomu velmi blízko. Co vím od důstojníků, tak se maximálně snaží vyhnout politickým záležitostem," míní Ondřej Soukup, redaktor Hospodářských novin.
"Jsem zděšen, že se v Evropě může něco takového stát. Na Ukrajině se neprotestuje proti diktátorskému režimu, který se zmocnil vlády pučem, ale proti režimu, který vyšel z relativně svobodných voleb, což je problematické," prohlásil dnes Stanislav Křeček, zástupce veřejného ochránce práv. Uvedla to Česká televize.
Související
Slovensko a Maďarsko daly zelenou dalším protiruským sankcím, státy souhlasí s půjčkou 90 miliard eur Ukrajině
Ukrajina obnovila čerpání ropy ropovodem Družba na Slovensko
Ukrajina , Velká únorová revoluce na Ukrajině 2014 , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák