Brusel/Praha/Kyjev - Případné sankce Evropské unie vůči představitelům nynější vlády v Kyjevě musí být součástí širší evropské strategie k vývoji na Ukrajině a musí přispět k řešení situace, řekl dnes ČTK informovaný diplomat. Podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye by mezi reakcí EU na eskalaci vývoje na Ukrajině mohly být finanční sankce či vízová omezení vůči těm, kdo jsou odpovědni za násilí a použití nepřiměřené síly.
Zástupci zemí osmadvacítky nyní připravují podklady pro čtvrteční mimořádnou schůzku ministrů zahraničí EU poté, co si výbuch násilí v Kyjevě vyžádal řadu obětí.
"Nejsou to primárně sankce. Řešíme především dopad jejich případného vyhlášení. A ten dopad musí být pozitivní," podotkl zdroj ČTK, který se diskusí účastní. Mezi možnými opatřeními by podle jiného diplomata jedné z unijních zemí mohlo být například vývozní embargo na materiál, který by mohl být zneužit k zákrokům vůči demonstrantům. Podobné opatření přijala EU loni po násilnostech v Egyptě.
Ministři budou ve čtvrtek zřejmě mluvit důkladněji o tom, co může unie a její členské země v nynější vyhrocené situaci udělat. "Unie bude připravena jednat, pokud to ministři označí za nutné. Debata ale bude širší," poznamenal diplomat k otázce sankcí.
Předseda Evropské komise José Barroso dnes vyzval k přijetí opatření vůči těm, kdo jsou zodpovědní za násilí na Ukrajině. Politické vedení v Kyjevě je podle něj odpovědné za ochranu práv a svobod občanů. Násilí jako cestu k řešení politické krize EU odsuzuje, všechny strany konfliktu se mají vrátit ke smysluplnému dialogu o ústavních změnách, nové vládě a cestě ke svobodným prezidentským volbám.
Stálý předseda jednání unijních zemí Van Rompuy dnes podotkl, že na zhoršení situace bude EU reagovat cílenými opatřeními, o nichž se budou ve čtvrtek ministři bavit. Zásadní otázkou, kterou musí ministři zemí EU zvážit, však bude, zda případné umístění například prezidenta Viktora Janukovyče na sankční seznam fakticky nezabrání politickému řešení krize.
Zdroj: YouTubeUkrajina vyšetřuje pokus o převrat
Ukrajinská kontrarozvědka SBU zahájila vyšetřování nejmenovaných politiků podezřelých z ohrožení ústavního pořádku a pokusu o státní převrat. V případě odsouzení hrozí viníkům trest až deset let vězení.
Zpráva SBU neobsahuje žádná jména osob, které jsou podle tajné služby podezřelé z útoku proti státu. Podobné obvinění už SBU vznesla proti nejmenovaným osobám počátkem prosince, v souladu s nedávnou amnestií ale bylo vyšetřování zastaveno.
SBU také ohlásila, že zahájila "protiteroristickou operaci" po celé zemi vzhledem k eskalaci násilí v posledních 24 hodinách. "Extremistické a radikální skupiny podle SBU ohrožují svými akcemi životy milionů Ukrajinců, uchylují se k úmyslnému a cílenému násilí, dopouštějí se žhářství, vražd, únosů a zastrašování obyvatelstva, a to se i s použitím střelných zbraní," uvedla tajná služba a dodala, že od úterka se "v rukou zločinců" ocitlo více než 1500 střelných zbraní a 100.000 nábojů.
Ze solidarity s protivládními demonstranty na kyjevském náměstí Nezávislosti blokuje od dnešního rána zhruba 300 Ukrajinců polsko-ukrajinský hraniční přechod Korczowa-Krakivec a zapálili u něj nahromaděné pneumatiky. Informovala o tom polská pohraniční stráž.
Kvůli protestu na vnější hranici Evropské unie ukrajinští celníci přerušili odbavování aut a pohraniční úřady na obou států vyzvaly řidiče, aby pro přejezd hranice zvolili jiný přechod.
Armáda proti vlastním lidem? Malér
KSČM považuje situaci na Ukrajině, zejména v hlavním městě Kyjevě, za velmi vážnou a znepokojující. Nepřípustná eskalace násilí a ultimáta nejsou politickou platformou akceptovatelnou v Evropě 21. století.
Je nutné zamezit dalším ztrátám na životech a zdraví na obou stranách barikád, jak u ozbrojených sil, tak demonstrantů a okamžitě zasednout bez předběžných podmínek k jednacímu stolu. Vyzýváme všechny ke konstruktivnímu dialogu, který povede k ukončení násilných akcí. Předmětem dialogu by měl být návrat jak k myšlence předčasných parlamentních voleb, tak referenda o případné asociační smlouvě s EU. Při dalším pokračování pouličních bojů může být jediným poraženým lid Ukrajiny, uvedl dnes Vojtěch Filip, poslanec PS PČR a předseda ÚV KSČM.
"Případné použití vojenských jednotek proti vlastnímu obyvatelstvu může znamenat velký malér. Jde o extrémní opatření a může to opravdu znamenat až válku," řekl v ČT Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií, FSV UK.
"Bez ohledu na lidské oběti se ta situace ještě pořád dá vyřešit nenásilně, Ukrajina ale stojí na prahu občanské války – je tomu velmi blízko. Co vím od důstojníků, tak se maximálně snaží vyhnout politickým záležitostem," míní Ondřej Soukup, redaktor Hospodářských novin.
"Jsem zděšen, že se v Evropě může něco takového stát. Na Ukrajině se neprotestuje proti diktátorskému režimu, který se zmocnil vlády pučem, ale proti režimu, který vyšel z relativně svobodných voleb, což je problematické," prohlásil dnes Stanislav Křeček, zástupce veřejného ochránce práv. Uvedla to Česká televize.
Související
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
Fedorov nezměnil názor. Ukrajina se nesmí bát diskuze o volbách, řekl
Ukrajina , Velká únorová revoluce na Ukrajině 2014 , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 33 minutami
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno před 1 hodinou
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
před 1 hodinou
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
před 2 hodinami
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
před 4 hodinami
Ruší Netflix, nekupují pivo. Kanaďané začali bojkotovat americké služby a zboží
před 5 hodinami
Katastrofální povodně v Nepálu mají už přes 600 mrtvých. Pohřešují se 3000 lidí
před 6 hodinami
Merz obviní Rusko z pokusu o dronový útok v Lipsku. Německo oznámí rozsáhlé sankce
před 9 hodinami
Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků
před 10 hodinami
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
před 11 hodinami
Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují
před 13 hodinami
Víkendové počasí. Největší teplo si užije jižní Morava
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
Americký prezident Donald Trump podepsal výkonné nařízení, kterým nariazuje oficiálním úřadům Spojených států přejmenovat Ontarijské jezero na „Jezero Amerika“. Tento krok přichází v době vyostřené obchodní války s Kanadou, která vzplanula po zkrachovalých jednáních a zavedení padesátiprocentních cel na vybrané kanadské zboží.
Zdroj: Libor Novák